Oni žijí!

Excelentný nápad! Raz darmo, autorom predlohy, novely s názvom "Osem hodín ráno", je skvelý spisovateľ Radell Faraday Nelson. Iný skvelý človek: John Carpenter poviedku zrežíroval. A ako! Kombinácia buranského herectva a deja o tom, ako sa prirodzený svet snažia uchvátiť biotechnohumanoidní mimozemšťania z planéty Mamon Cocócia. Ich telesné šťavy a pudy tvoria len neustále sa zväčšujúce ambície, prehnané a nenávistné egá voči konkurencii. Obchod ako základ všetkých vzťahov - aj milostných. Oblbovanie otrokov symbolmi konzumu, reklama na životný štýl, prítomná vo všetkých produktoch. Zlepšovanie a zrýchľovanie výkonnosti práce. Obdiv k mocným a bohatým + presviedčanie váhajúcich o tom, že len takéto zmýšľanie je kľúčom k životu. Chvíľa od prvého nasadenia okuliarov, ktoré ukazujú naozajstnú povahu sveta v ktorom žijeme a čo potom nasleduje, je jednoducho okúzľujúca. Doslova: čierne okuliare snímajú všadeprítomný ružový závoj vecí, nasadený mocnými, politikmi, bankármi a mafiou, čiže vládcom sveta, vládcom zvyšku ľudstva. Zaujímavý je úvod, odohrávajúci sa v robotníckej komunite, obývajúcej perifériu. Funguje síce samosprávne, ale neodpustí si nerušené niekoľkohodinové čumákovanie na stupídne tv reklamy a programy. Dôkazom kvalít filmu je fakt, že v bežnom živote si často naň spomeniem. Zasmejem sa, keď vidím v kostýmoch ohodené pizdy, ale aj alternatívne batikované slečny debatovať v duchu: "Nesmieš sa uspokojiť so sťastím len občas. Musíš tvrdo pracovať na šťastí tak, aby si ho mal(a) stále!", prípadne mužov v lesklých topánkach s odrezanými špicmi, tváriacich sa menežérsky. Pri prestávkovej cige si zanadávajú na nevýkonných podriadených, či neschopné tímy. Pamätajte: svet spasia nasraní nezamestnaní! Utláčaní, diskriminovaní a chorí z fungovania systému. A keď ho nespasia, aspoň vypnú signál. Signál vyživujúci, riadiaci a posilňujúci mamonárskych ambicióznych ideologických zmrdov. Navždy. (31.05.2006)

Nejhorší Carpenter se kterým jsem měl zatím tu čest, a to počítám i Ghosts of Mars. Bohužel jsem se předem nekouknul na žánrové zařazení a očekával horor. Místo něj jsem dostal nahlouplou, satirickou a možná až sebeparodickou sci-fi, která mě nudila každou minutou víc a víc. Bohužel se tentokrát nedá vyzdvihnout ani hudba, protože mi zde, narozdíl od jiných Carpenterových filmů, vyloženě lezla na nervy. (26.10.2008)

Zpracování trochu pokulhává za originálním námětem a myšlenkou příběhu, hlavně první třetina působí poněkud rozpačitým dojmem, ale pak už se film rozběhne a začne bavit. Je to úsměvná alegorie současného světa konzumu a úspěšné manipulace davem. Toto zlo způsobují ohavné mimozemské bytosti, viděné pouze černými brýlemi dvěma drsňáky z okraje společnosti. Boj o záchranu světa může začít! (05.05.2013)

Sympatická stopáž, zajímavý děj a jméno mistra Carpentera, jsou slušným lákadlem. Snímek se rozjíždí pomalu, ale když zhruba po půlhodině najde hlavní hrdina (on je nejslabším článkem filmu) krabici plnou zvláštních brýlí, je se na co dívat, až do konce závěrečných titulků. Je jen škoda toho obsazení. Kdyby hrál hlavní roli třeba Schwarzenegger (v roce 1988 na vrcholu sil), mohlo to být třeba takové sci-fi Komando. Arnie by postřílel všechny mimozemšťany a ani by nemusel rušit nějaký vysílací signál. Ale ne, teď vážně - i tento závěr měl něco do sebe a pěkně mě pobavil. Osmdesátky jako hrom. John Carpenter mě jako tradičně potěšil. On je ve světě filmu jednou z mála jistot. (08.02.2014)

Carpiho pohled na vymílání mozků pomocí televizních reklam a reklamních poutačů. Jenom to mistr zabalil do scifíčka a samozřejmě nesmazatelně vtisknul svůj rukopis, včetně božího soundtracku. Remasterovaný obraz a zvuk se zapříčinily o to, že jsem si chrochtal blahem. Úchvatná je bitka mezi Roddy Piperem a Kethem Davidem, trvající víc než pět minut! Tenhle Johnův zásek je strašně příjemnej biják, na který se vždycky rád podívám znovu. (10.12.2022)