Moje sestra vlkodlak 2

Brigitte s vlkodlačím virem v krvi se snaží bojovat nejen s blížící se proměnou, ale i s vlastními démony duše. Ginger je sice po smrti, ale stále jí zůstává na blízku jako její temné druhé já (aneb jak chytře dostat K. Isabelleovou do pokračování). V momentě, kdy se předávkuje smrtící omějí, vše se změní. Nedobrovolné probuzení v léčebně a nemožnost dostat se k další dávce oměje jsou jen začátkem hrůz, které ji čekají. A jak se nakonec ukáže, tím nejhorším nebude ani vlkodlak, co jde v jejích stopách, ani personál léčebny. Zlo, jak už víme na příkladu Satana, mívá často krásnou nebo alespoň příjemnou tvář. Postupná proměna Brigitte odpovídá přesně divným filmům z Kanady, jejichž vlnu zahájil s největší pravděpodobností D. Cronenberg. Kromě studie rozpadu osobnosti jde i o varování pro nesoudné příznivce comicsu, že hranice mezi světem skutečným a fantastickým může být velmi tenká. Ještě lepší než jednička. (02.10.2018)

Ginger po konflikte so sestrou je mŕtva. Jej sestru však čaká taký istý osud pretože boj s vlkodlakom sa nezaobišiel bez zranení. Priskyrica (droga, ktorou sa lieči) premenu nezastaví úplne a tak sa dostáva do liečebného ústavu. Tu stretáva dievčatko Ghost, ktorá v jej živote zohrá dôležitú úlohu. Naviac ju ešte prenasleduje nejaký vlkodlak, ktorý by sa s ňou najradšej ... spáril. Tak ako sa jednotka vyhla zaradeniu ako obyčajné vlkodlačie béčko, tak sa jej vyhlo aj jej pokračovanie. No opäť iným spôsobom. To, že sa režisér snaží napodobniť Finchera (a celkom sa mu to darí) je poznať hneď z úvodných titulkov a dopomáha mu k tomu aj depresívny hudobný doprovod. No to, že nakoniec z neho vyjde ako nejaký klon Fight Clubu som fakt nečakal a vo výsledku ma to i zarazilo. Premena hlavnej predstaviteľky tentoraz nie je podaná tak pôsobivo, proste kašle sa na malé detajlíky (žiadneho narastajúceho chvostu sa tu nedočkáme), ktoré práve z jednotky urobili to pravé orechové. Odpadáva tu pocit ohrozenia premenenej Ginger k jej sestre. Hrozba voči ostatným ľuďom je bezvýznamná, pretože sú to v postate nesympatické postavy a Ghost je tak tajomná, že fakt neviete, čo si o nej myslieť. A tým pádom držíme palce iba meniacej sa Brigitte pred neznámym vlkodlakom. Pokles napätia je znateľný hlavne v liečebni a finále nie je tak vybičované ako v jednotke, preto o hviezdičku menej. (18.07.2006)

Tento krát Ginger je tu v podobe len nejakého preludu ci halucinácie, ale táto forma ma vždy bavila a baviť bude. Tento diel z trilógie mám najradšej, lebo nielenže sa časť filmu odohráva v ponurých miestnostiach psychiatrie, ale Brigitte tu musí bojovať nielen zo svojimi temnými démonmi, ale aj s krvilačnou beštiou, či pretvárkou a tá ako sa zdá je jej nočnou morou. Je to temne, niekedy aj mrazivé a hlavný psík je celkom obstojne spracovaný a hlavne kvoli unikátnemu výkonu  Emily Perkins prihodím 4*, tá to tam váľala. (21.10.2023)

V tomto filme sa toho fakt príliš nedeje a ani báť sa asi nebudete (mimochodom, poznáte nejaký vlkolačí horor, ktorý vám naozaj nahnal strach?). Zato tu ale celkom funguje atmosféra, mrazivý pocit odcudzenia a cynický humor (poznámka Ghost nad odtrhnutou psou hlavou: „Rockymu schází starý dobrý časy“). Mimochodom, práve postava komiksovej fanynky Ghost, so svojou nevypočítateľnosťou, umocnenou detským výzorom, neurotickými tikmi, zvrhlými spádmi a košatou slovnou zásobou je priam geniálnym sekundantom večne zachmúrenej Ginger, ktorá až neuveriteľne pripomína rodnú sestru Marilyna Mansona. Skrátka, viac sa tu toho deje v druhom pláne než v obraze – a to pri hororoch občas poteší. Preto také vysoké hodnotenie, hoci inak by to bolo maximálne za tri * . (06.08.2007)

Po událostech prvního dílu Brigitte lítá všude možně s taškou, která sice není plná hulení, ale plná jedu a knížek o pouštění žilou a jediným společníkem na útěku před dalším vlkodlakem a před vlastní proměnou jsou vidiny její sestry Ginger. Stejně jako první Ginger snaps je i další díl horor kombinovaný s nějakým dalším žánrem a tentokrát je to o feťácích a životě v léčebně pro drogově závislé, kam Brigitte zavřou, když ji najdou v šoku a s rozpíchanýma žílama a taškou plnou lahviček s tou její "drogou". Řeší se jak se dostat ze závislosti, Brigitte mezitím řeší jak se dostat z bezvýchodné situace a vlkodlak mezitím řeší jak se dostat k Brigitte a do toho se připlete nový "sidekick" v podobě další divné holky jménem Ghost, která čte hororové komiksy a stará se o popálenou babičku. Motivace Brigitte je v příběhu asi ta jediná jasná, protože o co jde vlkodlakovi a některým dalším postavám není zrovna dvakrát průhledné, přinejmenším ne ze začátku, což dělá film zajímavějším. Pěkně a poměrně svižně je tu ta zoufalost léčebné kliniky pro feťáky a zoufalost Brigitte, která se mění rychleji čím déle jí chybí jed co si píchá do žil. Oproti prvnímu dílu je to mnohem temnější a víc zaměřené na tu hororovou stránku věci a krom špatně osvětleného šedivého prostředí kliniky se tomu přizpůsobuje i hudba, která už není takovéty standardní hororové smyčce, ale takový nervózní industriální noise. Násilné a strašidelné scény jsou natočené docela slušně a hlavně už tolik neukazujou vlkodlaka přímo ve světle a v pohybu i když má výrazně lepší masku než v prvním dílu. Závěr filmu je takový smutně bizarní a rozhodně originální, což platí vůbec pro celou Ginger snaps sérii mezi vlkodlačími filmy. A Emily Perkins byla zase dobrá :) A Katharine Isabelle taky i když tam byla asi jen proto aby si prostě mohla zase zahrát Ginger. :) (14.11.2010)