Moje sestra vlkodlak 3

Třetí setkání s Ginger a Brigitte už logicky není prequel, jelikož se přeneseme v čase do 19. století. Kanadská divočina, Indiáni a bílí kolonizátoři (Francouzi a Angličané), kteří dovezli z Evropy zkázu a smrt. Alegorie o zničujících darech starého světa, co mají podobu prokletí vlkodlaka. Místo psychologického dramatu zde máme tentokrát dobrodružný příběh z chladné divočiny s přesahem do hororu. I když je Ginger infikována, tak láska obou sester je silnější. Není důležité, na které straně budou stát, ale to, že budou stále spolu. I do třetice jsou role jasné - silné ženy a slabí muži. Navrch fanatický kněz, co káže druhým o pekle, jenže sám je v něm již oběma nohama. Závěrečný masakr je rychlý a zdrcující. Vlkodlaci se sice jen míhají, ale i tak nejsou naštěstí tvořeni shluky levných pixelů. Mechanické masky nemusí být dokonalé, přesto působí stále věrohodněji, než počítačové bestie. Nejslabší část trilogie, hodnocení z minula však ponechám. 3,5* (02.10.2018)

Zatiaľ čo prvé dve časti ponúkajú veľmi slušnú variáciu vlkodlačích motívov a tu a tam sa pohrávajú so žánrom aj divákom samotným, tento výlet do histórie je predsa len už trochu príliš hlúpy, naviac nijako neobohacuje svet svojich predchodcov, skôr z neho uteká za vidinou príťažlivej zmeny kulís (ktoré nakoniec nie sú príťažlivé vôbec)... Chcelo by to vrátiť sa do súčastnosti, premyslieť si v čom už máme jasno a čo sa tu dá ešte vymyslieť a natočiť štvorku. (02.01.2009)

Tretia Ginger sa vrátila v podobe minulosti a rovno si zo sebou zobrala svoju sestru Brigitte, aby čelili svojim strašidelným prízrakom z noci a bojovali s nakazenými vlkodlakmi ktorý boli predtým živý a zdravý. Spočiatku som bol trochu zaskočený a myslel som si, že to není tá správna volba pre môj dnešný večer, ale neskôr som sa mýlil. Príbeh síce nebol nič moc, ale všetko to zachránili dobre zvládnuté herecký výkony oboch zúčastnených a celkovo film nemohol ani nudiť, i keď skok od prvých dvoch pekných dielov je tu dobre poznať. Keď by som to zhrnul do záverečnej rekapitulácií, výjde mi to až na nevyrovnaní diel snačiac si vás obmotať okolo prsta a už nepustiť 40 percent. (28.12.2009)

Je to taková směs prvního dílu Moje sestra vlkodlak (Ginger je opět kousnutá jako první a sestra se o ni stará) a hororu Dravci (zpustošená pevnost v 19. století, kolem níž nejsou však kanibalové ale vlkodlaci). Jde zaručeně o nekrvavější díl celé série. Efekty jsou opět nevýrazné, ale neurazí. Naopak masky a makeup jako vždy dokonalé (hlavně Wolfboy). Nápad udělat prequel a ne sequel také nebyl nejhorším rozhodnutím a konec byl opravdu (alespoň pro mě) překvapivý. (30.01.2010)

Podobně jako malý chlapeček zavřený ve sklepě, i tohle považuji za postiženého bratříčka (nebo 3. sestřičku Fitzgeraldovou?) docela kvalitní filmové série, sic nesourodé. První film se vypořádával s dospíváním, druhý s drogovou závislostí, byl lehce návazný na první díl a šel si svou vesele béčkovo-hororovou cestou, až skončil u originálního konce. Tento film si jde taky svou vlastní cestou, bohužel po cestě ztratil jak jakékoliv napětí, tak návaznost na ostatní příběhy, tak kvalitní příběh, zůstaly jen dvě protagonistky a spousta a spousta mužských figurek, které, ač víceméně dobře zahrané, jsou jen pěšáky na pozadí scénáře / osudového vztahu dvou sester. Filmu tak dominuje skutečně atmosféru sálající pevnost zahalená do mlhy a obklopená lesem plným vlků a vlkodlaků. Nezachrání to ani kouzelní indiáni, kteří umějí lovit a věštit a, jak dokonce jeden zmíní, nechávají přežít bílé lidi. Film tak spěje do konce, kdy se kameraman zřejmě rozhodl, že už toho natočil dost, nasadí na kameru jakýsi fascinující filtr, dá Emily Perkins obrovské černé čočky do očí a dokodrcá se do konce. Pokud jste viděli předcházející filmy, neočekávejte žádný zázrak, ale pokud máte rádi ústřední hrdinky a aspoň trochu začátek 19. století, neváhejte a sežeňte si tento film. Já svou kopii ulovil v Tescu v edici FILMAG. (01.03.2010)