Z pekla

Chápu, že adaptace jakéhokoli literárního díla je velmi náročná, a že vždy dojde ke krácení a pozměňování předlohy - a právě proto si myslím, že některé knihy by měly zůstat pouze na papíře. Grafický román Alana Moorea "Z pekla" je jednou z nich... Ale když už tu máme filmové zpracování s hvězdným obsazením, jak vlastně dopadlo? Nijak valně - po důkladném vyšetření končí "Z pekla" s diagnózou "nepovedené hollywoodizace" (a to i když jsem si dával dobrý pozor, abych si uchoval odstup od již zmiňované předlohy). Nemůžu souhlasit s drtivou většinou ostatních komentářů - i přes veškerou snahu bratři Hughesové selhali v tom nejzákladnějším - NEpodařilo se jim vybudovat skutečně syrovou atmosféru. Mohu sice vyzdvihnout jisté kvality vizuálního pojetí především během snových sekvencí, ale ani ty, ani zvracející prosektoři, ani občasné brutální záběry, ani pohledy na špinavé a morálně pokleslé ulice Prahy suplující Londýn nevytvářejí kýžený efekt. Ještě horší než absence kvalitní atmosféry jsou naprosto nevhodné změny ve scénáři oproti předloze, které deformují komplexnost předestřené hypotézy a mnohdy staví zbytečný detail nad pro příběh zásadní věc (například scéna se "Sloním mužem" Johnem Merrickem). Veškeré slučování postav, pozměňování jejich motivací, totální překopání postavy inspektora Abberlinea, implementace nabytečné romantické linie, totální nevyužití zednářské tématiky a pro mě naprosto nepochopitelné upozadění doktora Williama Gulla vytvářejí prazvláštní mix, v němž není úplně jednoduché se orientovat a v němž dějové zvraty přicházejí jakoby z čistého nebe, bez pevného podkladu, a působí tak velmi násilně... Možná by pomohlo, kdyby si bratři Hughesové nesnažili hrát na krvavou detektivku, ale přiznali hned na začátku, kdo je v jejich filmu Jackem Rozparovačem - a mohli se tak soustředit místo falešných stop na budování atmosféry, údernost příběhu a utahování smyčky kolem krku diváka. Cit pro kameru, tempo a výběr kvalitních hereckých matadorů (Depp, Holm, Coltrane), kteří ve skutečnosti dělají tenhle film, jim nechybí - chtělo to ale přidat i jinde... Konečné tři hvězdičky jsou proto jen s přihmouřenýma očima a přihlédnutím k tomu, že mi "Z pekla" poměrně svižně uběhlo, a že pokud zapomenu na geniální knihu Alana Moorea, v rámci žánru nejde o žádný propadák. Ale pochybuju, že bych se kdy podíval na reprízu. (16.04.2007)

Komiksovou předlohu od Moorea jsem dočetl pár dní nazpět a nebál bych se ji vřadit do školních čítanek. Problém je ten, že film nemá s komiksem nic společného. Z celé adaptace zůstal jen mooreovský trademark a název. Všechno dobré z komiksu - tzn. různé způsoby, jak ho číst: jako dobový demografický popis, spekulativní fikci o konspiračních praktikách královské rodiny, mystickou knihu plnou zednářské architektonické magie nebo nezapomenutelné introspektivní pohledy do vrahovy mysli - kdosi vyškvařil a prořezal na konfekční thriller. Určitě to nastalo i kvůli Deppovi, který si jako obvykle film přisvojil, donutil nepřímo scénáristy vykuchat předlohu, sloučil v sobě několik postav z komiksu a nenechal prostor ostatním. ____ Prvotní záběr míří po vertikále odshora dolů a sleduje okna baráku. Jinými slovy sestupujeme do londýnského podzemí. Po celý čas filmu je takových záběrů, kdy kamera začíná z nadhledu (ptačí perspektivy) a končí na úrovni oči, hodně, a všechny uvozují atmosféru a dávají nám najevo, že jsme v pekle. ____ Přes skrz naskrz chaboučký pahýl předlohy doporučuji sledovat pražské exteriéry, konkrétně Národní muzeum, Strahovský klášter a špitál U Apolináře. (11.07.2008)

Nebýt posranýho scénáře, kterej se snažil odvděčit snad každý postavě ve filmu, mohl by film být i docela dobrý. Atmosféru má. Místo, kde se děj odehrává, taky není na škodu. Herci tu dokonce hrají vcelku solidní utkání proti Jacku Rozparovači. Ještě aby ne, když v hlavní úloze jede Johnny Depp. Škoda jen, že nemá tolik prostoru, kolik by mohl mít. To by režiséři nesměli být idioti a pokazit to celý dlouhými vraždícími scénami jednotlivých kurev. Dokonce se film snaží šokovat jistými scénami, který chtějí zajít až za hranici únosnosti, ale stejně se nakonec vrátí do tý průměrný šedi, odkud vychází většina amerických historických filmů. Ještě, že se to alespoň točilo v Praze. Ta je na ztvárnění Londýna stejně nejlepší. (08.07.2010)

Filmových variácií na tému Jacka Rozparovača, brutálneho sériového vraha, ktorý vyčíňal v roku 1888 v londýnskej štvrti Wtihechapel, bolo natočený mnoho. V roku 2001 sa tohto klasického starosvetského krimi príbehu chopila bratská dvojica Allen Hughes a Albert Hughes. Spolupodieľali sa na réžii filmu "Z pekla". Do hlavnej úlohy obsadili charizmatického Johnny Deppa. Čo sa týka snímkov o Jackovi Rozparovačovi tak tento ich počin by som ohodnotil ako lepší priemer. Dalo sa na to pozerať. *** (22.04.2018)

Jack The Ripper mě chytil za ruku, zavedl do první postranní temné uličky a tam mě nechal napospas viktoriánskému Londýnu. Takhle se totiž vytváří atmosféra. Ten pocit, že jsem v nějaké nechvalně proslulé čtvrti a každou chvíli se mi musí něco tuze nepěkného stát, byl tak nepříjemně živý, až jsem se těšil na to, že se za chvíli zase obraz trochu projasní. Celý příběh je výtečně promyšlený, ale má jednu zásadní chybu. Jeho hlavní postavou totiž není detektiv Abberline, ale Mary. A to samozřejmě přináší spoustu unylých a zoufale nezajímavých etud "ze života prostitutek". Atmosféra mi ale velmi rázně velí hodnotit výš. 70% (15.06.2008)