Věc

Coze tohle je mezi 200 nejlepsima filmama? Tak to sem asi videl jinej film. Je pravda, ze urcitou atmosferu to ma, ale ne moc hororovou. Ale ta vzajemna neduvera je odvedena docela dobre. Triky jsou skutecne na hovno, ale maj jednu vyhodu - jsou spravne krvavy. I kdyz je na nich strasne videt, ze to je kus gumy tak diky tem vnitrnostem, slizu a krvi pusobi docela solidne. Az na Kurta Russella, kterej predved celkem solidni vykon, mi prisly ostatni herci takovy nudny. Nic moc emoce jen tak znudene odrikavali text a mistama zacli jecet. Hudba taky atmosfere moc neprospela, Morricone tentokrat hodne zklamal, protoze to bubnovani a piskani je na nic. Ale na druhou stranu, i kdyz je to mistama docela lehce predvidatelny, tak jsem se celkem dobre bavil, za coz hlavne muze fakt, ze nebylo jasny kdo v sobe ma "vec", kdo prezije a jak to dopadne. Ale ze prezije Kurt jasny bylo. Uplnej zaver se mi ale moc nelibil, takze slabsi 4*. (20.06.2005)

Tohle jsem prvně viděl ještě na památném OK3 v němčině a byl to tehdy neskutečný zážitek, coby dítě školou povinné jsem měl oči navrch hlavy. Pak to kdysi dávali na ČT v nočních hodinách a s titulky (jo to bývaly časy). Nahranou VHS mám dodnes. Musím říct, že se u hororů málokdy skutečně bojím, ale atmosféra strachu a paranoie tady mě naprosto dostala. K tomu nezapomenutelný motiv Morriconeho hudby, všudypřítomný mráz, chabé světlo - prostě nejatmosféričtější scifi horor pro všechny časy. Myslím, že je film výborně zvládnut scenáristicky i režijně, scény, které začnou jako poklidný dialog, postupně přerůstající ve vzájemné podezírání a obviňování někdy končící až smrtí některého polárníka jsou tak skvěle vygradované, že by se za to nemusela stydět lecjaká divadelní hra. A taky jsem neviděl jiný film, kde hrdina na konci prohlásí, (spoiler) že nemůže dál a rezignovaně počká, až zmrzne... (14.10.2005)

Mrazivý horor ve všech smyslech toho slova... Vynikající ponurá atmosféra příběhu mužů v ohrožení, skvělé herecké výkony bez zbytečných póziček a klišé, skvělá hudba a zvuky dokreslující přesně dávkované filmové napětí... A ten konec... Dávám do své pětadvacítky nejlepších hororů. Kdysi dávno jsem u tohohle filmu pociťoval opravdu strach, že jsem ho dlouho nechtěl vidět znovu... Čtyři a půl hvězdičky s mrazením v zádech zaokrouhlené na pět. (02.10.2005)

Dokud jsem neviděl Věc, Johnyho Carpentera jsem úspěšně nesnášel. Až tenhle skvělý horor s trochu béčkovou, ale velmi zajímavou zápletkou mě přesvědčil o Carpenterových specifických kvalitách. Konečně jsem přišel na chuť jeho ultralacinému režijnímu přístupu a navíc dostal i pěknou porci Morriconneho hudby. Když by si celý film udržel úchvatnost expozice s prchajícím psem, dal bych čistých pět. (14.02.2003)

Tak 22 rokov after som mal tú česť. Carpenter nám prichystal atmosférú hustú ako vazelina a vyslovene dobovú (trochu mi pripomínala Terminátora, alebo Votrelca - kulisy, noc a tak). Keby som The Thing videl tak desať rokov dozadu, tak verím že sa s toho stane kultovka aj pre mňa. Takto je to len príjemné retro s fajn kreatúrami (veľakrát lepšie ako dnešné digitálne zrúdy), hektolitrami krvi, bandou zarastených a na kosť vystresovaných polárnikov a psycho hudbou Morriconneho. (26.05.2005)