Hodina prasete

Ve středověké Francii se na zvířata vztahoval stejný zákon jako na lidi včetně soudních procesů... A tak je nakonec oslice Virginie omilostněna, ale sedlák, co ji svedl a znásilnil, je po právu oběšen. Tenhle snímek by si zasloužil obšírný komentář, ale ono je mnohem lepší se na něj rovnou podívat. Ve středověkých kulisách se odehrává absurdní divadlo, které je palčivou alegorií naší doby. Právo je v rukou mocných, národnostní menšiny jsou podřadné a lež s přetvářkou slaví žně. Všudypřítomná nahota není vulgární, ale přirozená tak, jak jen v evropském filmu může být. Město a hrad jsou jako dvě věže stojící proti sobě, jen jedna však vládne všem. Jen jsem měl pocit, že právník Courtois by ve skutečnosti dopadl zle... V závěru se naplní proroctví čarodějnice, které si ale zřejmě většina vyložila úplně jinak. A dnes? Zatímco u nás tisíce dětí úpí v ústavech, společnost zajímá více gorilí mládě či vlastní pes...jen abychom se ještě nedočkali Hodiny prasete... (27.01.2014)

Mladý idealistický právník přijíždí na venkov, aby se oprostil od městské zkaženosti... jenže i kdyby se nepsal rok 1452, byl by to hodně naivní nápad, natož když jsou vám v rámci pracovní náplně servírovány vraždy, maleficia a požádání manželky bližního svého, smrtelné i stabilizované hříchy se mají čile k světu, padlé řády a odsouzení kacíři rozhodně nemají v úmyslu odpočívat v pokoji a španělskou inkvizici a černou smrt můžete čekat hned za nejbližším rohem. Richard Courtois rozhodně není prvním ani posledním právníkem, který obhajuje čuňata a na lavici svědků povolává krysy, ale je s přehledem nejsympatičtější a navíc má dost kuráže - anebo málo rozumu - na to, aby strkal nos tam, kam se andělé bojí šlápnout. Tím nejsou míněny sukně prakticky každé ženské členky ansámblu, které evidentně měly ve scénáři jedinou větu "kdykoli uvidíte hlavního hrdinu, servěte ze sebe šaty," ale vzhledem k tomu, že ho hraje tehdy kristovoletý Colin Firth, jsem měla rozhodně menší problém tomu uvěřit, než kdyby ho hrál takřka libovolný pánský uživatel ČSFD (výjimky se najdou, ale nebudu je uvádět, zpychli by), plus je navíc tohle civilní krimidrámo okořeněno takovou porcí ironie, že to krásně vykomenzovalo všudypřítomnou vůni išlských dortíčků, které jsem právě lepila krémem. (21.12.2010)

Absurdní, kritický, trochu zvrácený, mráz na zádech vyvolávající a přesto zvláštně lehký film. Soudní proces nejen o praseti, znásilněné oslici a čarodějnici ve středověké Francii, kde platily trochu jiné zákony. Film bez příkras, který se nebojí z hlavního ne až tak kladného hrdiny dělat hlupáka a dokáže diváka překvapit i v samotném závěru. (19.10.2012)

Hned v prvním obraze vidíme krásnou románskou baziliku. Ale kde? V Abbeville není a Ponthien neexistuje, a z Abbeville se dostanete do soumraku tak akorát do Amiens a ne do Paříže. Škoda. Každopádně jde o nějaké menší místo, které zahrnuje celý svět. Jsou tu právníci, nevěstky, kataři, cikáni, židi, nakonec i inkvizice, zlovolný šlechtic, osel, myši, prasata atakdál. Pořád se něco děje, pořád je možno se na něco koukat. Ale pokud se odvážím zeptat, co z toho? Pak budu muset přiznat, že nevím... (23.01.2015)

Ťažko to nazvať historická dráma, skôr by sa hodilo stredoveká komédia. Čo aj trochu zráža dolu zvolený námet. Nejde ani tak o komické situácie a ich početnosť ako o nastavenie postáv (napr. kňaz - smilník, naivná prostitútka či karikaturizovanie prostých ľudí) a celkovú atmosféru, ktorá by svedčala skôr komédii ako vážnemu dramatickému žánru. Čo však neupriera snímku na nápaditosti, nuda väčšinou nehrozí a na svoje si príde aj mužské oko v podobe viacerých nahotiniek. Aj keď sú celkovo herci fajn, Firth v hlavnej roli ma veľmi nepresvedčil. Z atraktivity (temného) stredovekého zasadenia alebo súdneho prostredia sa dalo vyťažiť podstatne viac dramatična i napätia. (05.11.2017)