Father Ted

Zatím nejslabší práce Grahama Linehana, která je pozadu oproti IT či Black Books mílovými kroky, ale v té době ještě taková konkurence na Britských ostrovech nebyla, a tak se za klasu považovat dá. Velké mínus je strašlivý nepoměr vtipných scén, kde je jimi jeden díl zcela nabitý, ale na další už žádné nezbyly. Například po pilotu jsem měl ohromnou chuť to zabalit. Řekl jsem si tedy, že zkusím ještě druhý, a v případě neúspěchu končím. Ten mne doslova bavil, tudíž stahuji třetí. A vida, opět jsem se dočkal zklamání. A takhle to pokračovalo celou první sérii, a poté mi došla trpělivost. Prostředí, ve kterém se jednotlivé epizody odehrávají, je jistě zajímavé, herci sympatičtí, rozhodně je to nevšedně originální. 75%. (11.01.2012)

První svojská show Grahama Linehama, jehož komediální rukopis je tady čitelný stejně dobře jako v případě IT Crowd či první (jednoznačně nejlepší) série Black Books. Irský původ autora je tady akcentovaný nejen ústřední mužskou postavou (jak Bernard z BB tak Roy z IT jsou, stejně jako jejich představitelé Irové jak polena), ale je dějově na jednom z malých irských ostrovů situován... Chemie ústřední dvojice je vynikající, Teda i Dougala si oblíbíte stejně rychle jako Bernarda a Mannyho či Roye a Mosse. Píšu dvojice, jelikož šílený otec Jack sice občas něco rozzuřeně zamumlá, resp. majzne nejbližšího nebožáka něčím tvrdým po hlavě, ale většinu času pouze spí v ústraní, sníc své sny o brandy a jeptiškách. A - stejně jako v BB a IT je nejspíš nejslabším článkem castingu žena - paní Doylová je příliš zapomenutelná postava, na to, aby vedle ostatních něčím zaujala. Ovšem, k seriálu jako celku - špičková zábava, jenž lehce snese srovnání i s Fawlty Towers. Ať žije irský humor. 90% (19.10.2007)

Dějiště: Craggy Island, zapomenutý ostrov kdesi poblíž Irska a místní fara. Postavy: Tři kněží odsouzení svými nadřízenými - pro ne zcela přesně specifikované incidenty - k zřejmě doživotnímu pobytu zde. Dobře uklizení, nikoho neohrožující, nikoho nezajímající. A tak hlavním nepřítelm je jim (mimo místního biskupa) především nuda. - Tenhle seriál mě vážně baví ... A baví mě o to víc, že sama přesně nerozumím tomu proč. Je to s podivem, ale přestože jsou tři hlavní hrdinové notně přemrštění, dokážu uvěřit v jejich existenci. A tak se ptám, co je to, proboha, vlastně za chlapíky? - Teda vidím jako muže odsouzeného k životu, který si nevybral - v totálním zapadákově, navíc spoutaného pravidly, o nichž není na 100% přesvědčen. Věčně unuděný, deprivoný, občas rebelující - nikdy příliš. Dougal je zas velké naivní dítě, takový čistý bloud, který zásadně říká, co si myslí, i tehdy, kdy je to naprosto nevhodné. Byl by z něj bezvadnej hippie. Pokud jde o můj názor, tak na Craggy Island ho určitě uklidili právě pro jeho nebezpečnou upřimnost. Pak je tu ještě Jack, ale rozebírat jeho osobnost nemá mnoho smyslu, protože ji dávno utopil v lahvích whisky. Každopádně vypadá na chlapíka, kterému žádná pravidla nikdy nezábranila v tom, užívat si život podle svého. Celkem rozjetá partička, která to však ke své smůle většinou nemá kde rozjet :) - Příjde mi příliš jednoduché označit Otce Teda nálepkou "proticírkevní" humor. Je to spíše ten nejprapůvodnější druh legrace, kdy si utahujeme z důstojných věcí. Řekla bych, že Almodovarovy jeptišky z jeho filmu Černá roucha jsou vzdálenými příbuznými tehle irské trojice duchovních. Pravda, i já si teď nechtěně budu představovat, že to v katoliské církvi vypadá jako v tomto seriálu. Ale koneckonců, kdyby to na ostaních farách vypadalo jako na té z Craggy Islandu, byla by to docela legrace. (31.07.2008)

Asi se stanu knězem, protože podle Linehana to je nejspíš docela prdel:) Buď v jednom kuse někomu lžete a kouříte jedno cigáro za druhým nebo jste dutý jak bambus a na konci rozhovoru nevíte, kdo jste, proč jste a o čem jste se bavili. A až zestárnete, tak budete sedět v křesle a budete chlastat všechno, co teče. No není to krása?:) A teď vážně. Každý mi říkal, jak je Father Ted vynikající, jak je Father Ted skvělý... a vůči tomuto prostě nejde nebýt skeptický. Naštěstí se zklamání nekonalo a já se dočkal téměř nekončící kadence hlášek a vtipných situací. Sice se párkrát opakovaly, ale vem to čert... na mě by to fungovalo i napotřetí.:) (19.01.2009)

Takže na Otce Teda jsem začal koukat někdy na podzim roku 2008, kdy jsem viděl celou první sérii a dva díly ze druhé. Tehdy jsem to ohodnotil čtyřmi hvězdičkami, protože se mi to líbilo, ale nepřišlo mi to nijak zásadní, takže jsem ani nedokoukal ten zbytek. Letos (tedy rok 2011) jsem si po dlouhé době pustil jeden díl a během krátké doby jsem musel dokoukat celou zbývající druhou sérii, třetí sérii i vánoční speciál a najednou jsem se bavil královsky. Přišlo mi to jako naprosto dokonalý seriál. Těžko říct, jestli je druhá a třetí série o tolik lepší než ta první anebo jestli se nějak výrazně proměnil můj vkus a smysl pro humor, ale každopádně na Otce Teda už teďka nedám v žádném případě dopustit. Seriál si velice vkusně a inteligentně dělá srandu z katolické církve takovým způsobem, že snad nemůže nikoho s výjimkou fanatických katolíků urazit. Ateista se královsky pobaví a věřící člověk by se podle mě taky mohl zasmát a v mnoha případech dokonce i nad svou vírou zamyslet. (16.04.2011)