Prostřihy

Na tento film jsem se hodně těšila a nechala se ukolébat, tak vysokým hodnocením uživatelů a přišlo velké zklamání. Pokaždé, když se musím nutit, abych film nevypnula a musím se přemáhat, abych ho vůbec dokoukala celý, tak se někde musela stát chyba. Za začátku měl film dobře našlápnuto a sliboval opravdu slušný divácký zážitek, v průběhu to nějak upadalo, až jsem se nakonec dočkala vytouženého konce. Povídek, tam prostě bylo nahuštěno na můj vkus moc, takže jsem se nějak začala ztrácet v ději a v nějaké hlavní myšlence, tedy pokud tam vůbec nějaká byla. Tak jsem ji neobjevila. Navíc, hercům jsem pořád nějak jejich role nemohla uvěřit, zvlášť mužské postavy, byli prakticky stejné jak povahou, tak podobnou vizáží a občas jsem si je mezi sebou pletla. Bohužel hru na skutečný život nezachránila ani jadrná slova postav a překvapivý závěr s obětí zemětřesení. Uznávám, že možná je chyba ve mně a já tento film bohužel nedokážu náležitě docenit. Tak 2 a půl *. (31.03.2012)

Nuž až také krátke strihy to veru neboli. Madeleine Stowe si vymenila rolu s Julianne Moore, lebo sa jej nechcelo ukazovať šušku, zatiaľ čo s obsahom podprsenky už problem nemala, no a Julianne s radosťou toho ryšavého hlodavca ukázala, ale žiadny krátky strih to nebol! Inak vyvinutý, multivláknový film s tuctom hlavných postáv, no v konečnom dôsledku príbehy vlastne k ničomu nevedú a to si po tejto stopáži človek až odfúkne, že prečo. (21.11.2023)

Spokojnosť, ktorú som očakával po odhalení spôsobu rozprávania či štruktúry filmu, sa dostavila v podstate v plnej miere. Mám rád mozaiku príbehov, ktoré sa navzájom čiastočne prelínajú, lebo to pripomína život z akejsi vtáčej perspektívy a jeho kauzalitu. Altman tu predstavil mnoho postáv a situácií. Niektoré boli veľmi vydarené, niektoré menej. Objektívne teda film skôr na 4 hviezdičky, priklonil som sa ale k piatim na základe možnosti, že ide o podnet pre vznik ďalších podobne natočených filmov, ktoré sú pre mňa srdcovkami, ako napríklad: The Ice Storm, Magnolia alebo Crash. A to už je veľká vec. (22.11.2013)

Mám ráda mozaikové filmy, obzvláště pokud se jim podaří v závěru vše proplést v dokonalé symbióze do vtipné pointy. Altmanovi se podařilo vést několik paralelních příběhů, které se někdy lépe, někdy hůře potkaly. Na taťku mozaikových snímků, Clauda Lelouche, který s drzostí sobě vlastní střídá nejen různá prostředí, ale i různé časové roviny, to však nemá ani náhodou. Většina příběhů vyšuměla tak nějak do ztracena, nic zásadního se na závěr nekonalo. Zajímavým se ukázal příběh jazzové zpěvačky s dcerou a zemětřesení. (31.08.2020)

Ťažká, chvíľami psychedelická, predovšetkým ale extrémne DOSPELÁ mozaika osudov, ktorá je životne precízne odsledovaná, všetkými krásne tlmene zahraná, výborne zostrihaná a s neuveriteľnou istotou zrežírovaná. Na konci sa dá len spokojne nadýchnuť - podobne ako po predchádzajúcej vete (a to do vlastného /akokoľvek/ relatívneho života). Uf. Cushingov komentár, hodne dobrý, hodne. (04.10.2009)