Prostřihy

Na tento film jsem se hodně těšila a nechala se ukolébat, tak vysokým hodnocením uživatelů a přišlo velké zklamání. Pokaždé, když se musím nutit, abych film nevypnula a musím se přemáhat, abych ho vůbec dokoukala celý, tak se někde musela stát chyba. Za začátku měl film dobře našlápnuto a sliboval opravdu slušný divácký zážitek, v průběhu to nějak upadalo, až jsem se nakonec dočkala vytouženého konce. Povídek, tam prostě bylo nahuštěno na můj vkus moc, takže jsem se nějak začala ztrácet v ději a v nějaké hlavní myšlence, tedy pokud tam vůbec nějaká byla. Tak jsem ji neobjevila. Navíc, hercům jsem pořád nějak jejich role nemohla uvěřit, zvlášť mužské postavy, byli prakticky stejné jak povahou, tak podobnou vizáží a občas jsem si je mezi sebou pletla. Bohužel hru na skutečný život nezachránila ani jadrná slova postav a překvapivý závěr s obětí zemětřesení. Uznávám, že možná je chyba ve mně a já tento film bohužel nedokážu náležitě docenit. Tak 2 a půl *. (31.03.2012)

Los Angeles plné lidiček, kteří mají k dokonalosti daleko. A když už si o jedné z postav myslím, že narozdíl od ostatních je jen neškodnej trouba, tak mi Altman v závěru nechá klesnout čelist. Prvotřídní herecká sestava je takovým malým „kdo byl kdo“ v americkém nezávislém filmu první poloviny 90. let. Skupinové portréty byly Altmanovou nejsilnější disciplínou a tenhle rozhodně patří k nejlepším ukázkám jeho umění. (03.06.2012)

Altman byl prostě ve svém žánru, který vymyslel a přivedl na svět v 70. letech nejlepší, zde to opět potvrdil - po Nashville a Wedding natočil další mistrovský kus - zřejmě poslední svého druhu v jeho filmografii - chcete li vidět to nejlepší z Altmana nebo z žánru, který dovedl k dokonalosti, mrkněte na některý z těchto tří filmů. "Just a perfect day..." - Altman byl dokonalý v demaskování, objektivním pozorování a sarkasmu - byl rozhodně originální a jedinečný a má můj respekt. Zachycoval jen střípky - útržky z života všech možných postav - ale touto metodou dokázal podat dost trefný a sžíravý portrét toho, čemu se říká "člověk" - nevím, co to "člověk" je, ale kdyby se mě na to někdo zeptal, tak bych mu poradil, ať se mrkne na Prostřihy nebo nebo něco podobnýho. Člověk je asi dost podobný tomu, co bylo v tom filmu a vůbec v jeho nejlepších filmech - nechce se tomu věřit, ale lepší než něco popisovat slovy je právě se jen dívat a pozorovat chování těch tvorů, a to právě tento Mistr dovedl brilantně - a nazdar. (23.10.2011)

Nuž až také krátke strihy to veru neboli. Madeleine Stowe si vymenila rolu s Julianne Moore, lebo sa jej nechcelo ukazovať šušku, zatiaľ čo s obsahom podprsenky už problem nemala, no a Julianne s radosťou toho ryšavého hlodavca ukázala, ale žiadny krátky strih to nebol! Inak vyvinutý, multivláknový film s tuctom hlavných postáv, no v konečnom dôsledku príbehy vlastne k ničomu nevedú a to si po tejto stopáži človek až odfúkne, že prečo. (21.11.2023)

filmy takéhoto razenia (mozaiky) je veľmi ťažké dramaturgicky ustrážiť - a isté nedostatky vykazuje aj skúsený altman: priveľa príbehov, z ktorých nie všetky sú kvantitatívne i kvalitatívne na rovnakej úrovni, niektoré dokonca veľmi slabé a MNOHÉ neukončené - to sú chyby, ktoré zrážajú inak dobre obsadenú a výborne koncipovanú adaptáciu textov skvelého carvera; tento film bol určite veľkým vzorom a príkladom andersonovi pri magnólii; je to na to, koľko sa tam toho udeje a na počet naozaj zaujímavých scén možno až trochu príliš dlhé; najlepší je aj tak ten rámec (octomilky - zemetrasenie), uvedomenie si toho, že sociologickú sondu obyvateľov Los Angeles v období medzi dvoma prírodnými pohromami - a že bez ohľadu na ne sa ľudia stále točia v začarovaných kruhoch svojich osobných nešťastí a pohrôm: no nepoučia sa a život aj tak ide ďalej; páčila sa mi tiež všadeprítomnosť nahoty (ryšavý moorovej bobor), všadeprítomnosť televízie (captain planet) ako sa narábalo s lejtmotívom jedla (citróny, narodeninové torty, ryby...) (26.08.2012)