Režie:
Robert AltmanKamera:
Walt LloydHudba:
Mark IshamHrají:
Andie MacDowell, Bruce Davison, Jack Lemmon, Julianne Moore, Matthew Modine, Anne Archer, Fred Ward, Jennifer Jason Leigh, Chris Penn, Lili Taylor (více)Obsahy(1)
Film režiséra Roberta Altmana, sledující v několika dějových liniích založených na povídkách spisovatele Raymond Carvera, každodenní nešťastné osudy obyvatel amerického Los Angeles. (ČSFD)
Videa (1)
Recenze (93)
Pokud si chcete uvědomit, že váš život není zase taková tragédie a máte se vlastně fajn - tak toto je přesně film pro vás. Je tam plno dialogů, plno - až absurdních situací a také hodně amerického prostředí. Altmana znám, tudíž mě jeho tvorba určitým způsobem neubíjí ani nešokuje, ale věřím, že plno lidí s tím obtíže má. Film je nabitý obrovským množstvím známých jmen a je to jedině dobře ;) ()
Ty tři hodiny mě docela vyděsili, ale musím říct, že žádný tří hodinový film mi neutíkal a nebavil mě tak jako tenhle. Teda ne takový v žánru drama/komedie. Skvěle vybrané herecké obsazení, které táhne celý film, dobře napsaný scénář a skvěle natočený. Ve filmu je několik různých příběhů, které se svým způsobem prolínají, ke všemu se dostáváte postupně. A i když střih za scénami je docela častý a najednou se objevíte někde jinde, nevadí to. Protože už od začátku je vám jasné, kdo ke komu patří, co kdo dělá apod. Jediné, co bych tomu vytkla je konec, který je až příliš useknutý a uspěchaný. Za mě tam toho nebylo hodně vysvětleno, ale Altman to zřejmě chtěl nechat na představivosti diváka. ()
Kdybych měla jmenovat jeden film, o kterém se dá říct, že je vyloženě o životě, pak je to pro mě jednoznačně tento. Nemám ráda takhle dlouhé filmy ale u Prostřihů je úžasné, že jsem se i přes tak dlouhou stopáž nenudila ani minutu, film se hned od začátku pěkně rozjel a v takovém parádním tempu pokračoval až do konce, navíc všechno tu bylo tak nepředvídatelné. Je to nejen film o životě ale také dost depresivní film plný lidské bolesti, nepochopení a trápení všeho druhu. Film o různorodých lidech, jejichž životní příběhy jsou vzájemně propojené a je to udělané tak dokonale a nenápadně, že vám to nepřijde nijak přehnané. A zároveň je to udělané tak přehledně, že se v mozaice příbězích vůbec nijak neztrácíte. Rozhodně stojí za vidění ale pro každého to asi není. ()
Mám ráda mozaikové filmy, obzvláště pokud se jim podaří v závěru vše proplést v dokonalé symbióze do vtipné pointy. Altmanovi se podařilo vést několik paralelních příběhů, které se někdy lépe, někdy hůře potkaly. Na taťku mozaikových snímků, Clauda Lelouche, který s drzostí sobě vlastní střídá nejen různá prostředí, ale i různé časové roviny, to však nemá ani náhodou. Většina příběhů vyšuměla tak nějak do ztracena, nic zásadního se na závěr nekonalo. Zajímavým se ukázal příběh jazzové zpěvačky s dcerou a zemětřesení. ()
Největší překvapení mé letošní návštěvy KVIFF. Po poměrně náročném dni jsem ve večerních hodinách zasedla do sedačky Městského divadla a na tři hodiny nespustila oči z plátna. Než se seznámíte se všemi hrdiny této nevšední mozaiky, budete pravděpodobně trochu zmateni, ale postupem času zjistíte, že vás ty "prostřihy" neskutečně baví. Nemohu vyzdvihnout jednoho herce, protože bych urazila výkon těch ostatních. Vtipné i bolestné zároveň. Brilantní. Jeden z nejzajímavějších filmů mého života. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (14)
- Klobúk, ktorý Robert Downey Jr. nosí počas nočnej grilovačky, je príznačné „X“ z mnohých plagátov a spomienkových predmetov pre film Malcolm X (1992). (Arsenal83)
- Madeleine Stowe si s Julianne Moore vymenili roly práve kvôli nahote. Madelaine nebola ochotná ukazovať svoj "spodok", ale hore bez jej vystupovať nevadilo. (Arsenal83)
- Madeleine Stowe odmítla roli, kterou později převzala Julianne Moore. (D3VIL)
Reklama