Herečka tisíciletí

Tak. Před třema minutama jsem to dokoukal a hned pěkně zčerstva sem. Animovaný film režiséra Satoshi Kona (Perfect Blue) si u mne právě vybojoval jedno z předních míst v mém žebříčku anime filmů. A možná i filmů celkem. Dojemný příběh je vyprávěný skrze interview stařičké herečky jejím dlouhodobým obdivovatelem. Herečka vzpomíná na své začátky, vrchol kariéry a důvod jejího odchodu z filmu, děje filmů ve kterých hrála se prolínají s jejími skutečnými zážitky a reportér a jeho kameraman přebírají role v převyprávěných událostech jejího života. Kdo čeká nějaké prsatky, obří roboty a monstra, tak se nedočká, i když jedna Godzila by se tam našla, některé momenty filmu jsou i (vkusně) veselé. Na konci jsem brečel. To se mi sice stáva častěji, ale tady to bylo festovné... Kdo si myslí že anime rovná se supersilné postavičky s velkýma očima a schopností metat blesky, tohle anime by ho mohlo přesvědčit o něčem jiném. (17.11.2003)

Krásný příběh, ale na mne až příliš sentimentální. Chápu, že občas se někdo potřebuje skrz umění vyzpovídat ze svého nekonečného obdivu k někomu jinému a mám ten pocit, že pan Kon v postavě Genya jakýmsi způsobem vyobrazuje sebe samého, a nemohu vytknout nic nápadu vyobrazit takové emoce ve filmu, který je naplněn nostalgií, láskou, smutkem a beznadějí. Ale zřejmě jsem se na film dívala ve špatném období svého života, protože mě neustálá vyznání lásky Genya i slepé hledání Chiyoko po chvíli začalo nudit. (01.08.2008)

Po niekolkych rokoch sa Satoshi Kon vratil k teme z debutu Perfect Blue, k filmu vo filme, k herecke v hlavnej ulohe, akurat na rozdiel od psycho thrilleru ebutu tentoraz ide o dokumentarny film miesany s melodramou cistej lasky. Opat netypicka tema na anime film, opat presahovanie reality fantaziou. Opat Satoshi Kon, nazajujimavejsi anime tvorca poslednych dob. (23.04.2007)

Vynikajúci nápad a scenár. Vady na kráse sú čisto subjektívneho charakteru. Za prvé by som si film oveľa radšej pozrel v hranej podobe, najmä aranžovanie scén z filmov rôznych žánrov by bola tá pravá pastva pre oči. No a za druhé tá melodramatičnosť nefungovala na konci a niekedy aj v priebehu deja tak, ako sme z našich "západných filmov" zvyknutí a tým pádom sa na konci nerozplačeme. A to by sme sa sakra mali. Ale to je myslím viac spôsobené tým, že sa nejedná o hraný film. Častokrát nechápeme, v akej rovine sa nachádzame, ale táto neistota je podľa mňa niečím, čo filmu veľmi pomáha. Na pozadí príbehu dievčaťa sledujeme aj takú malú kroniku japonských (krvavých) dejín minulého storočia, čo film aj diváka obohacuje ešte viac. (22.04.2015)

Úžasná narativní hra jednoho z nejlepších japonských režisérů, tak inherentně filmová, že ji snad ani nejde popsat pouhám textem. Využívá možností média tak do hloubky, že by se tu mohl inspirovat jak Christopher Nolan, tak David Lynch. Srdceryvné vyprávění o neutuchající lásce a o důležitosti cesty za svými sny, se tu spojuje se surealisticky dokumentárním zachycováním života herečky a japonských dějin a filmů probíhajících kolem ní, a k tomu i subtilním vyznáním lásky ke kinematografii jako takové, ne nepodobné italské klasice Cinema Paradiso. Volný proud impresí z osobního vyprávění postav protéká do obrazů z historie, a scény z dlouhého života stárnoucí paní se prolínají bezešvými střihy s událostmi o mnoho let později stejně přirozeně, jako se přechází z filmů které točila do reality kterou žila, až se to vše stává jedním, volně překračujíce hranice času i prostoru podobně jako při každém zastřeném vzpomínání a snění. Millennium Actress je jako výprava do cizí hlavy, na jejímž konci katarzně a bez dechu vyjdeme z hlavy naší vlastní. 9/10 (21.01.2018)