Šinseiki Evangelion

http://www.youtube.com/watch?v=HZBaP9yWZ-c ....Tomuto apokalyptickému seriálu jsem přišel na chuť asi až po třetím díle, získával si mě sice pomalu, ale o to jistěji a intenzivněji, další díly jsem hltal jak blázen, fakt super...ono je to i tím, že mám rád japonskej manga styl. (yo fellas, ještě můžu hrdě doporučit "Berserk" nebo "Wolf's Rain") 100% (24.12.2006)

Rozhodně se nejedná o přeceňovaný seriál. Spíše valnou většinou nepochopený. Zprvu se zdá, že se jedná o obyčejné mecha-anime, jenže opak je pravdou. Anime je totiž přímo procpané filozofickými otázkami, symboly a důležitou roli tu hraje psychologie všech postav. Body odebírám za to, že jsem se zpočátku nudil a k dalším dílům jsem se tak trochu nutil, za což mohl hlavně hlavní hrdina. Všechno ale nakonec zapadá do sebe a dává smysl. I to, proč je Shinji takový, jaký je. Nutno dodat, že bez shlédnutí EoE přicházíte o to nejdůležitější. Sečteno, podtrženo - EVA je jedno z nejtěžších, nejhlubších a nejpromakanějších anime, co jsem kdy viděl. Není ale tím nejzábavnějším. 7.5/10 (16.07.2010)

Pokud psychologicky propracované postavy znamená zobrazovat zakomplexované jedince v afektu a rýpaní se v jejich komplexech... a složitý příběh toliko, že se na konci nedozvíte ani odpověď na tu nejzákladnější otázku... tak nevím. 50 % za poměrně zábavných zhruba prvnich 16-17 dílů. Nowecki, my jen nevíme, proč bychom se měli nechat opít rohlíkem a také proto, že v záplavě všech těch oslavných komentářů chybí pohled z jiné strany. Filozofie, psychologie, dospívání? Ale jdi. Kdo jsou andělé, kde se vzali, o co vůbec šlo Ikarimu? Mám pokračovat? (10.09.2006)

Kultovní mecha anime série o soubojích obřích robotů ovládaných vyvolenými dětmi proti jednotlivě se zjevujícím Andělům prapodivných tvarů i schopností, útočících v Tokiu 3 na podzemní komplex ukrývající něco, co může zničit veškeré lidstvo. Takhle to zní značně klišovitě, ale ve skutečnosti jde o originální, skoro dospělou záležitost s množstvím pomalu odkrývaných tajemství. Většina věcí zaslouží přívlastek 'skvělá': akce, postavy, humor, dialogy, zápletka, animace, kresba. Tedy asi tak do 20.-22. dílu, kdy dochází k totálnímu rozleptání psychiky hrdinů, jež jejich současné i minulé činy proměnily v uzlíčky sebeobviňujících se, ztracených, úzkostlivých nervů. Zákulisní pikle plné nábožensko-filosofické symboliky také dostoupily svého vrcholu, pročež se příběh stal poněkud nesrozumitelným. No a ty dvě neslavné závěrečné epizody, ve kterých se tvůrci psychoanalyticky rýpou v pocitech osamění, frustrace, nenávisti, neschopnosti etc. nad téměř statickými abstraktními obrázky, ty nevysvětlily vůbec nic a zanechaly jeden velký WTF otazník. (21.08.2014)

"Man isn´t a god, after all." Nadčasová klasika a jedna z vlajkových lodí anime "i na/pro Západ". Jakkoli se může na první pohled zdát, že je to japonská kaiju variace na knižní Enderovu hru, akorát o dětech pilotující obrovské bioroboty odrážející zlovolný šmejd z vesmíru, tak tomu tak není. Oidipovský komplex, morální šedé zóny, dospívání, biblické motivy, role/zodpovědnost jedince/lidstva, hraní si na Boha, metafyzično, studie deprese... A mnoho dalších velkých témat, která jsou však zpracována skrze symboliku, sofistikovaně a, jako mnoho aspektů NGE, nadčasově a dostatečně volně k interpretaci, aby i po více jak čtvrt století od vzniku vzbuzoval závěr emoce i dohady "co, jak, kdo, proč". Navíc je to seriál, který je tím lepší a osudovější, čím více se blíží cíli. A to již start není vůbec špatný; ba naopak. Není to repetitivní šónen, kde exponenciálně rostou schopnosti protagonistů i antagonistů a finále je v nedohlednu po stovkách dílů. Zde je konec neodvratný a seriál se vyvíjí, nejede se dle jednoho mustru v každé epizodě. Což má za následek, že chtě nechtě, ne každému sednou všechny epizody stejně. Nejsem v tomto výjimkou; speciálně kolem poloviny mám pár neoblíbených epizod. Nejde však o výplňové díly, mlácení prázdné slámy či nahánění stopáže. Čistě o kolizi zvoleného přístupu a mého vkusu. Ostatně žánrově je to neukotvené; od teenagerské komedie přes postapo sci-fi až po existenciální horror. Proto hodnotím seriál (resp. vlastně seriál a závěrečný celovečerní speciál, jelikož jsou vzájemně neoddělitelné) jako celek. Pár mušek se i tak najde. Vyloženě cringe je typicky japonsky devadesátková přestřelená sexualizace čtrnáctiletých dívek, ta rozhodně nadčasová není. Ono to bylo na pováženou již v době vzniku, tuplem pak dnes. A tučňák, který zřejmě měl být roztomilým maskotem seriálu, ale je zcela do počtu a na sílu. Symbolem seriálu i celé jedné éry se staly (polo)andělské EVA kolosy. Ostatně právě se znázorněním (nejen jejich) měřítka seriál nemá problém ani v nejmenším. Nejeden výjev je z fleku hoden zarámování. (21.12.2023)