Šinseiki Evangelion

Prva polovica: nic prevratneho, ba az nudneho. Novy diel, novy angel, navrh riesenia, zopar problemov, happy end. Postupne sa vynaraju stale zavaznejsie a prekvapujucejsie otazky a ked to konecne nabera na gradoch, clovek sa tesi na odhalenie, zrazu bum. Koniec mi pride akoby autor nedokazal vymysliet dostatocne odpovede na otazky, ktore predtym nastolil a tak to zmietol v jedno velke PSYCHO finale, ktore bolo pre mna sklamanim. (08.05.2006)

Totální pecka, kterou pořád nemohu s klidným svědomím rozdýchat. NGE je esencí všech předností, jež jsem měl (zatím) možnost v anime žánru poznat. Psychologická jízda, která nezná své meze, nepárá se s divákem a naprosto geniálně mu dávkuje potřebné informace ve vší své proměnlivosti. A i když zamrzí, že všechen děj jde ke konci stranou, přesto se je jeho nedořečenost stává tím nejvýraznějším plusem a zároveň přímo "obohacujícím" zážitkem. Jednoduše geniální. 10/10 P.S. Už vím, kde scénáristé Ztracených brali svou inspiraci :) (03.06.2010)

Takéto hodnotenie je preto lebo toto anime má konečnú myšlienku, ktorá sa mi páčila.V prvom rade ide o to, že tá konečná myšlienka ma donútila sa zamyslieť a uznal som, že to je úplná pravda.Posledné diely vyznievajú ako niečo iné zrejme preto, že predtým človek sledoval boje v posledných dieloch sleduje myšlienky hlavných hrdinov.Osud postáv sa tiež vyvíja zaujímavým spôsobom.Každá postavu zvierajú jeho vlastné myšlienky. (24.01.2010)

"Man isn´t a god, after all." Nadčasová klasika a jedna z vlajkových lodí anime "i na/pro Západ". Jakkoli se může na první pohled zdát, že je to japonská kaiju variace na knižní Enderovu hru, akorát o dětech pilotující obrovské bioroboty odrážející zlovolný šmejd z vesmíru, tak tomu tak není. Oidipovský komplex, morální šedé zóny, dospívání, biblické motivy, role/zodpovědnost jedince/lidstva, hraní si na Boha, metafyzično, studie deprese... A mnoho dalších velkých témat, která jsou však zpracována skrze symboliku, sofistikovaně a, jako mnoho aspektů NGE, nadčasově a dostatečně volně k interpretaci, aby i po více jak čtvrt století od vzniku vzbuzoval závěr emoce i dohady "co, jak, kdo, proč". Navíc je to seriál, který je tím lepší a osudovější, čím více se blíží cíli. A to již start není vůbec špatný; ba naopak. Není to repetitivní šónen, kde exponenciálně rostou schopnosti protagonistů i antagonistů a finále je v nedohlednu po stovkách dílů. Zde je konec neodvratný a seriál se vyvíjí, nejede se dle jednoho mustru v každé epizodě. Což má za následek, že chtě nechtě, ne každému sednou všechny epizody stejně. Nejsem v tomto výjimkou; speciálně kolem poloviny mám pár neoblíbených epizod. Nejde však o výplňové díly, mlácení prázdné slámy či nahánění stopáže. Čistě o kolizi zvoleného přístupu a mého vkusu. Ostatně žánrově je to neukotvené; od teenagerské komedie přes postapo sci-fi až po existenciální horror. Proto hodnotím seriál (resp. vlastně seriál a závěrečný celovečerní speciál, jelikož jsou vzájemně neoddělitelné) jako celek. Pár mušek se i tak najde. Vyloženě cringe je typicky japonsky devadesátková přestřelená sexualizace čtrnáctiletých dívek, ta rozhodně nadčasová není. Ono to bylo na pováženou již v době vzniku, tuplem pak dnes. A tučňák, který zřejmě měl být roztomilým maskotem seriálu, ale je zcela do počtu a na sílu. Symbolem seriálu i celé jedné éry se staly (polo)andělské EVA kolosy. Ostatně právě se znázorněním (nejen jejich) měřítka seriál nemá problém ani v nejmenším. Nejeden výjev je z fleku hoden zarámování. (21.12.2023)