Šinseiki Evangelion

Zázrak z devadesátek, který by se už dnes neprosadil. Ani ne tak z důvodu opadnutí zájmu o obří roboty, ale čistě protože je svůj. Za následek to má nejproměnlivější nálady, které jsem kdy v anime viděl. A mě stejně tak baví úvodní poťouchlý lechtivý fanservis i neustálé pubertální pištění, jako přitahuje dobově přesná rozevlátost. Dokud je Evangelion jenom mladistvá mecha akce prokládaná hláškami nebo naivními epizodickými klišé (ať jdou hrdinové do školy, na dovolenou nebo doslova kamkoli, pokaždé se budou muset utkat s Andělem), je to více než slušná zábava, na kterou se dívá samo. Po přerodu do vážnější roviny, která postupně graduje do náročné psychologie či thrilleru pak seriál definitivně dostává své pověsti nezapomenutelného a hlavně nezaměnitelného zakladatele jednoho subžánru. Tenhle skok od věčných úsměvů a shazování sebe sama navíc přijde z dílu na díl a o to větší dopad na diváka má. Scénář se v tu chvíli nebojí v očekávání největšího akčního inferna doslova couvnout do mysteriózní detektivky nebo introspekce hlavního hrdiny a z podobných dilemat až do samého závěru vykukuje jen velmi neochotně. Úplný finiš asi svého času musel vyrazit všem dech a i přesto, že jsem na něj byl připraven, stejně mi z neustálého chaotického drmolení a duševního sebepoškozování šla hlava kolem. Jakkoli bych si konec představoval jinak (ať už ten seriálový nebo filmový), zůstávají Shinji, Rey i Asuka jedinečnou vzpomínkou. (31.12.2019)

Po dlouhou dobu bylo tohle pro mě nejlepší animé, které bylo kdy vytvořeno a které zatím nebylo nikým překonáno. U mě mělo jednoznačnou pozici, no. 1 v žebříčku nejlepších animé všech dob.-). Ale jak to tak bývá, vše jednou končí. Ale přesto vše, je to stále top 10 záležitostí, na kterou budu dále velmi dobře vzpomínat. (29.12.2010)

Konečně jsem se dostal k tomuto kultovnímu anime seriálu, ale přišlo mi, že zvěsti převyšují kvalitu samotného seriálu. Ze začátku snad nejde o nic jiného, než o souboje těch velkých "robotů" s anděly. Až pak časem (cca po první třetině) to začíná nabírat jiný spád, postavy začínají být propracovanější, na významu nabývá jejich psychologie. Takhle to pokračovalo k mojí absolutní spokojenosti (tj. na 5*) až k 24. dílu. Ale pak přišly dva poslední díly a "šokující pointa" (?), které můj dojem ze seriálu trochu zkazily... Nemůžu si pomoct, ale díly 25.-26. mi připadají jako psychologicko-filozofické šílenství. ____Po zhlédnutí alternativního konce End of Evagelion to těch 5* nakonec je. (22.03.2004)

Ako píše kiddo v komente k La Femme Nikita : „Status kultu má jednu obrovskou nevýhodu: v těch, kdo snímek neviděli, vzbuzuje často až přehnaná očekávání a po zhlédnutí obvykle následuje velké zklamání.” Na NGE som počul samé chvály, aký je to kult, aké sú prepracované postavy, aký to má haluzný a filozofický koniec a v neposlednom rade že sa jedná o povinné dielo. Z tých chýrov považujem za pravdivý len ten posledný. Na NGE totiž veľmi vidieť, že chcel byť zo začiatku niečím úplne iným, než čím sa postupom deja stal. Začína in medias res; hlavný hrdina Shinji je dovezený na základňu v Tokiu III, kde musí v útrobách Eva01 podstúpiť svoj prvý boj s Angelom – strojom či bytosťou snažiacou sa zničiť Tokio III. Pre mňa z nepochopiteľných dôvodov seriál pokračuje v mecha mlátičkách až do štrnástej časti, kde všetko doterajšie dianie zhrnie v kocke, čím urobí predošlých trinásť dielov absolútne zbytočnými. V dieloch 14-20 sa začne odkrývať akási mytológia spolu s hlbším obrazom o minulosti a charakteroch hlavných hrdinov. Časti 20-24 v tomto trende pokračujú ešte hutnejším spôsobom a na záver príde to “psycho” o ktorom neviem čo si mám myslieť. Totiž, je pekné a chvályhodné, že sa autor začal zaujímať o filozofickú literatúru, avšak nacápať dínom-dánom do dvoch dvadsaťminútových záverečných dielov prakticky väčšinu problémov filozofického idealizmu, ktoré načrtne, ale nenechá dôjsť záverečnej syntéze je prinajmenšom podvod na divákovi. Čo sa týka postáv, okrem Ayanami Rei a Misato Katsuragi mi žiadna z postáv neprirástla k srdcu, ani ju nepovažujem za prepracovanú. NGE pripomína rytmikou rapovú skladbu, ktorej na záver zaradíte opernú áriu nasledovanú jazzovou improvizáciou. Povedané inak rytmus ustúpi melódii s rytmom aby sa nakoniec úplne stratili v niečom čo nemá pravidlá. Takže, chápem že toto anime je kultové, i keď podobne ako u Cowboya Bebopa vidím ten status kultu skôr v tom, že je prístupnejší západnému mysleniu a pomerne známejší než iné anime svojho druhu. Hĺbku Serial Experiments Lain, ktorá vo svojej podstate rieši tiež vzťah individuálneho a univerzálneho vedomia však zďaleka nedosahuje. 7/10 Nowecki : Tak ako hovorí Idaho, plus, na tému sebaspytovanie vlastnej hodnoty teenagera je priamočiarejšie a omnoho lepšie napr. Mai-HiME. (07.08.2006)

Jako čerstvý milovník filmové i klasické seriálové tvorby 'Anime bubliny', která nikdy nepraskla, musím říct, že to, o čem jsem slýchával různé klanové ódy, se teď stalo mým denním i nočním chlebem. Káva, čaj či nikotin možná způsobují závislost. Neon Genesis Evangelion však hltá volný i pracovní čas rychlostí hladového psa, co nedostal nažrat několik dní a nocí. Většina sérií tohoto ražení, způsobí kolaps v povinnostech a ve stravování v zaběhlém režimu, který bez zábran přijmete. Je to v zásadě počáteční poutavostí úvodní episody, která v tomto případě nevyjímaje vznáší jeden "?" vedle druhého.___ Jednotlivé postavy v NGE jsou během 24 dílů detailně a přirozeně prokresleny, individualita osobností je kouzelná a legrační. Často tak mezi nimi dochází k rozporům a nepochopení a s tím se zřejmě ztotožní každý člověk.___ Jelikož pravá podstata a psyhologický účinek příběhu je jasný snad jenom jeho tvůrci a režisérovi Hideaki Annovi (zvláště pak poslední dva díly (existuje alternativní verze)), napíšu jen nástin obsahu. Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy je Země (lidé) pod útokem tzv. Andělů. Jediná stvoření, která jsou schopna čelit jejich útokům, známá jako Evangelioni, jsou řízena vybranými dětmi, nacházejících se v období puberty. Tím jak se s každým příchodem Andělů zlepšují jejich schopnosti a jsou tak čím dál tím blíže svému cíli, je také jasnější jejich původ. A tak je to se vším. Děti zjišťují své místo na světě a odolávají vůli někoho jiného. Jak NGE spěje ke konci, vše se ještě více zamotává a je poutavější. "Závěr" může trochu zklamat, ale nepřejde tím vše v zapomnění (po několikátém shlédnutí tohoto anime skvostu je konec čitelnější)___ Co se týče pocitů, mráz po zádech mi vždycky trochu ovlivní pohled na věc. (03.11.2004)