Charing Cross Road č. 84

Ostudně neznámé drama vyžaduje trochu zkušenějšího diváka a ještě lépe zároveň knihomila. David Hugh Jones totiž natočil film o ničem a o všem, což je na něm to nejlepší. Odvážný koncept filmu v dopisech je dodnes unikátní, a i když to zní extrémně nudně, opak je pravdou. Divadelní původ je na filmu znát, protože sestává z dialogů a odehrává se v komorním prostředí, o to víc ale vynikne celková atmosféra pomíjivosti života a toho, co je v něm vlastně důležité. Příběh velmi křehce ukazuje, že někdy je naše spřízněná duše na druhém konci světa a nemusíme ji ani vidět, abychom si uvědomili, co máme společného a jak moc si rozumíme snad po všech stránkách. Právě toto těžko uchopitelné poselství je jádrem celého filmu, proto je potřeba divácké empatie a spolupráce. Jones dobře věděl, že klíčové bude obsazení, které se povedlo na výbornou. Anthony Hopkins tu ukázal svůj totální minimalismus, v němž mu stačí opravdu málo na vyjádření veškerých emocí, oproti němu je Anne Bancroft hodně excentrická, nemá ale potřebu přehrávat a svou výstřednost udržuje uvnitř a nechá ji jen občas problesknout. Z dnešního pohledu je příjemné vidět začínající Judi Dench, která bohužel nemá tolik prostoru. Ve druhé polovině už snímek trochu ztrácí dech, malinko se opakuje a ani ono trochu nahodilé bourání čtvrté stěny nepůsobí úplně tak, jak bylo asi zamýšleno. Ve výsledku to ale moc nevadí, protože 84 Charing Cross Road je hlavně o vnitřních pocitech, životní nostalgii a jakémsi neuchopitelném pocitu toho, že všechno pomíjí a v životě je možné se spolehnout jen na několik vlastních jistot. 70 % (01.04.2021)

To bolo ako blesk z jasného neba. Vôbec som nečakal, že ma tento neznámy film tak zaujme a vlastne ani nedokážem určiť, čím si môj záujem zaslúžil. Bol som ním pohltený od začiatku až do konca. Možno aj vďaka výbornému dabingu ma nič na jednoduchom príbehu, ktorý mi vzdialene pripomenul film Mary a Max, nevyrušovalo. Neviem odhadnúť, či priznanie plného počtu hviezdičiek bezprostredne po záverečných titulkoch nebolo unáhlené, ale dal som ich v dobrej, priam najlepšej viere. (13.10.2022)

Pomalu plynoucí milý snímek o tom, že i vztahy na dálku můžou fungovat, a samozřejmě taky o lásce ke knihám... Místy mě trochu rušily ty hlasatelsky působící pohledy do kamery, na konci mi navíc něco málo chybělo (na můj vkus až příliš náhlý konec), ale celkově to byla velmi příjemná podívaná, ze které čišely emoce i přesto, že hlavní postavy (a možná i samotní herci před kamerou - Anthony Hopkins a Anne Bancroft) se nikdy nesetkali. Svým způsobem bylo zajímavé sledovat i nestandardní typ ženské postavy - dovedu si představit, že Anne Bancroft v roli kousavě temperamentní Helene Hanff asi mnohým nepřijde moc sympatická. Ale právě to na ní bylo zajímavé, ta propracovanost charakteru, který je navenek nepříjemný svou uštěpačnou povahou, ale uvnitř je láskyplný a obětavý. Není vlastně ta líbivost hlavních protagonistů v romantických filmech už stereotypem? V tomto snímku se dalo proto zahlédnout něco mnohem opravdovějšího... ostatně jde o skutečný příběh. Emočně to funguje (velké zásluhy patří samozřejmě taky skvělému Anthony Hopkinskovi a jeho výkonu), takže když odhlédnu od nějakých detailů, filmu se povedlo krásným a jemným způsobem odvyprávět tento příběh o lidech oddělených Atlantským oceánem a přesto propojených. Z mého pohledu to mělo patřičnou náladu a prvek nostalgie, který k takovému příběhu zkrátka patří. ~(4,0★)~ (25.08.2020)

Tohle me prijemne prekvapilo. Film je v podstate slozenej jen z predcitani dopisu, takze by se zdalo, ze to bude nuda k posrani, ale opak je pravdou. Celej film je totiz natocenej velmi svizne, delka je tak akorat a navic tu jsou skvely herci. Hopkins sice nema tolik prostoru, vetsinou jen stoji a mluvi, zato Bancroft je fakt perfektni, to jeji vecny kritizovani bylo super. No a do tretice tu je mlada Judi Dench, takle mladou sem ji asi jeste nevidel. Akorat mi prislo, ze ke konci uz se toho moc nedelo a hlavni postavy si nemeli moc o cem psat. No a samotnej zaver je docela dojemnej, smutnej a jinej, nez by clovek cekal. Lepsi 4*. (14.03.2008)

Zaujímavý film. Nečakajte akcie, činnosť aktivity, ale plynulú korešpondenciu v čase skoro tridsatich povojnových rokov medzi USA a Londýnom. Je to ako jedná veľká kniha. Na jednej strane vynikajúca A. Bancroft čoby spisovateľka a obdivovateľka staroanglickej literatúry a na druhej strane londýnsky knihovník . zamestnanec antikvariátu krásne a úžasne suchý anglický pánko A. Hopkins čoby vynikajúci znalec literatúry. Z bezstarostného záujmu sa vyvinie niečo viac ako priateľstvo , napriek tomu, že sa tí dvaja nikdy nestretnú. A ešte jedna pikoška, mám rád, keď vo filme sa objavia perličky myšlienok ktoré pri pozornom sledovaní divákovi neujdú a ten má potom po filme možnosť ďalej spomínať uvažovať a kochať sa z prežitého zážitku. Tak to bolo v prípade Orwella či John Donaa, o ktorom Bencroftová vo filme povedala, že „ho treba čítať nahlas, lebo je to ako Bachové fúgy“ .. veď posúďte sami a zamyslite sa nad slovami čo ten anglikán v 16. storočí napísal: „ĽUDSKÝ ŽIVOT JE JEDNA KNIHA. KEĎ ZOMRIE JEDEN ČLOVEK, KAPITOLA NIE JE Z NEJ VYTRHNUTÁ ALE PRELOŽENÁ DO LEPŠIEHO ŽIVOTA. A TAK SÚ PRELOŽENÉ VŠETKY KAPITOLY TEJTO KNIHY. BOH MÁ VEĽA „PREKLADATEĽOV“. NIEKTORÉ ČASTI PREKLADÁ ČAS, NIEKTORÉ CHOROBA, INÉ ZAS VOJNA, ĎALŠIE ZASE SPRAVODLIVOSŤ. A BOŽIA RUKA ZVIAŽE VŠETKY LISTY TÝCHTO KAPITOL A ULOŽÍ DO VELIKÁNSKEJ KNIŽNICE KDE BUDE LEŽAŤ KAŽDÁ KNIHA OTVORENÁ JEDNA PRE DRUHÚ.“ (31.08.2014)