První znamení: Přichází satan!

Tak se nám už asi tak po šesté pokoušel přijít Satan. A má se to s ním zhruba stejně jako s Exorcistou. Parádní, originální, mrazivé a atmosférické první díly, a pak už jen bolest, zmar, utrpení a odvary z čertových fuseklí. Což je sice pro ďábelské filmy asi kýžená markanta, avšak otrávený divák, nečekaje na posmrtný život v teple či peklo na Zemi, by si raději sám vrazil do prdele ten rozžhavený pohrabáč, aby se u těchto audiovizuálních martýrií alespoň trochu zabavil a méně trpěl. Tudíž tu nyní máme krajně nesympatickou pičinku Nelu Beztygrovou, která plagiátorsky, netísnivě, unyle až otravně pátrá po předPeckovském klášteře, koho že to ten Lucifer tentokrát zase naprcal, až se nepřeqapivě dopátrá od počátku zřejmého a nejméně 666krát viděného přitroublého klišé. Čert už ty parazitické a nenápadité ždímárny, kurva, vem! (03.06.2024)

Film, ve kterém by zřejmě Sydney byla mnohem raději. Její Neposkvrněná totiž v hodně podobném námětu neobstála. Ano, mohlo to být sice i horší (viďte pane Green), ale za měsíc zkrátka prostě nebudete vědět, kde se tam ten antikrist vlastně vzal a proč. Tenhle satánek ale hraje jinou notu. Přiznám se, že film z roku 1976, jemuž tento děj předchází, mě teprve čeká - navnaděn jsem ale náležitě. Arkasha Stevenson evidentně umí pracovat s napětím, nemluvě o zvuku (použití nevinného dětského skotačení v přímo kontrastních scénách jdoucích hned po sobě na mě hodně fungovalo). Obsazení vedlejších rolí se vážně povedlo a je opravdu škoda, že se jedná víceméně jen o epizodní role (Ineson & Dance). Za mě povedená, v kino sedačce příjemně nepříjemná záležitost a vůbec by mi nevadilo další filmové rozšíření tohohle příběhu - 70%. (04.04.2024)

Ľudia, čo tu jebú plné počty, majú asi spomienkový optimizmus na pôvodné filmy, nevidím to inak. Hentoto je od začiatku predvídateľné vo všetkých smeroch a hlasoch. Príbeh o vyvolenej, jumpescary, záver, to všetko odhadnete po prvých dvadsiatich minútach a potom si už len odškrtávate svoje proroctvá. A nerozumiem, prečo šakal a nie kozel. A do toho všetkého to bolo neskutočne dlhé. Prvá polka až veľmi tlačí na lore a vybudovanie atmosféry a druhá polka kedy sa to môže rozbaliť, ide na prvú signálnu a je to len hnusné a "desivé" nie však v tom dobrom, hororovom slova zmysle. Len je to proste nechutné. A ešte je tam aj cirkev, ktorej jebe už kvalitne. Nenadchlo ma to tak, aby som zabrúsil k originálom. Lepšie 2 z 5 (Kino Dukla Svidník) (19.04.2024)

Oceňuji, že se tenhle horor snaží trochu vybočit ze škatulky a není to jenom další "sériovka" jako od Blumhouse. Ale po každé zajímavé / originální / WTF minutě následuje pět nezajímavých minut. Skutečnost, že jde o prequel 50 let starého filmu a že by tvůrci zoufale chtěli natočit i sidequel, je spíš na škodu. Bill Nighy a Charles Dance mají jenom camea. (04.04.2024)

Film je niečo ako stroj času do 70s hororu. Čiže zabudnite na prehnané jumpscare lakačky, ale pripravte sa na pomalé budovanie hororovej atmosféry. Dielo pripomenie staré horory nielen námetom a konštrukciou príbehu, ale aj vizuálom, výraznou hudbou, pomalým budovaním napätia a praktickými (slizkými) efektami (až na pár výnimiek). Nebojí sa tiež pritlačiť na pílu, keď treba (havária, pôrod či spálená), atmosféru dolaďuje skvelou hudbou, drobnými náznakmi a vie diváka držať v napätí. Prequel trpí už svojou podstatou, keďže vieme ako má dopadnúť cieľ, tak nemá čím prekvapiť. Bol aj pokus o jeden zvrat, ktorý bol až očividne jasný od začiatku a nepotešili ma ani zbytočne otvorené dvierka na rôzne (side) pokračovania. Vo filme nájdete aj kopec odkazov na starú klasiku (počnúc úvodnou samovraždou) a nádejná režisérka Arkasha Stevenson (na to, že je to debut, ide o vysokú kvalitu) sa inšpirovala nielen pôvodným filmom, ale aj Polanského dielom "Rosemary´s Baby" alebo aj "Suspirou" od talianskeho matadora Daria Argenta. Vo výsledku ide o podarený retro horor, ktorý ponúka alternatívu ku moderným hororom. Stále sa to dá aj „po starom“ a funguje to. Rozhodne zatiaľ najlepší horor v tomto roku. Veľmi milé prekvapenie. (18.04.2024)