Perfect Blue

[4,5*]       "Odteraz budem ja vo svetle a ty budeš v tieni." "Čo to hovoríš? Kto do pekla si?" "Už nikoho nezaujímaš. Si poškvrnená a špinavá."       Mimoriadne znepokojivý psychologický thriller z prostredia šoubiznisu, ktorý mnou prekvapivo mocne otriasol. Až sa človeku veriť nechce, že takéto niečo sa dá stvoriť v anime forme, ktorá evokuje skôr rozprávkovú hravosť (v tomto prípade ale len na prvý pohľad). S detským filmom to nemá vôbec nič spoločné, ide o výsostne dospelú záležitosť, poriadne drsnú, nervydrásajúcu, miestami aj dosť krvavú. Priznávam sa, že tým vystúpením dievčenského speváckeho tria na začiatku som sa nechal trochu zmiasť a mal som dokonca aj nutkanie to vypnúť (čo by bola veľká chyba). Hlavná hrdinka Mima je sympatická mladá dáma, ktorá opúšťa populárne dievčenské trio, aby sa vydala na hereckú dráhu. Snímka pritom znázorňuje kontrast medzi jej bývalým povolaním speváčky, ktoré predstavuje naivnú nevinnosť a jej terajším povolaním herečky v podobe stratenej nevinnosti, s paralelami na prácu špinavej prostitútky. Na Mimu silne dolieha mediálny tlak a postupne sa dostáva do stavu, kedy už nedokáže rozlišovať, čo je skutočnosť, čo filmová fikcia a čo jej desivé predstavy. Tieto rôzne roviny sa tu pritom pôsobivo prelínajú a snímka sa tak s divákom veľmi rafinovane pohráva. Vierohodným spôsobom sa jej darí navodiť dusivú atmosféru schizofrénie a strachu z neznámej hrozby, čomu dopomáha aj ťažká, depresívna hudba. Animácia je celkom pekná (hoci občas trochu statická), najmä čo sa týka vykreslenia prostredia.     "Poďme to všetko ukončiť. Nepotrebujeme dve Mimy, že?" "Ja som Mima!" "To je smiešne. Mima je popový idol... a ty si len stará špinavá podvodníčka." (23.03.2024)

Dospívání jedné dívky jako vražedný thriller. Je vůbec zajímavé, že Japonci asi nejlépe umělecky uchopili jungovskou evropskou hlubinou psychoanalýzu.  Zatímco Murakami pojal v Kafkovi na pobřeží dospívání chlapce v muže jako fantasy road trip, Murai v tomto anime analyzuje vnitřní přerod dívky v ženu podobně jako si Ingmar Bergman hraje s mateřstvím a nevěrou (jen s využitím thrillerových filmových prvků). Má to jen jednu vadu. Murai je muž a stejně jako u sledování Bergmana si říkám, jestli jde o pravdivý pohled do nitra ženy, či jen o projekci mužské fantazie. (05.12.2021)

Mima je popová zpěvačka, která se vzdá pěvecké kariéry a snaží se prorazit ve filmovém showbyznysu. Její neposkvrněná duše se naučí být prostitutkou. Natáčí scény, které z ní udělají sexuální symbol a špiní se čím dál víc. Čím více kariéra stoupá, tím více se cítí zneuctěná. Navíc se jí rozpadá osobnost, ztrácí paměť a nerozlišuje mezi realitou, natáčením a sny. Už nedokáže rozlišit, co je pravda a co jen role či sen. Zamotává se sama do sebe a ještě jí začíná vyhrožovat šílený fanoušek. Je to velký spletenec. Jako divák jsem po čase nebyl schopen určit, stejně jako hlavní postava, co se děje. Je šílená? Kdo jí pronásleduje? Co je realita? Jak utíká čas? Proč si nic nepamatuje? Hodně otázek a na konci jen jedna odpověď. Skvělá zápletka, úžasná hudba. Přesto, že se film zdá jako naivní, opravdu není. Promyšlená gradace příběhu je výjimečná. (20.01.2013)

Perfect blue oplývá hlavně jednou věcí - úžasným scénářem, který (obzvláště v poslední dvacetiminutovce) nutí diváka k alespoň troše soustředění, které se vyplatí tomuhle velmi chytrému thrilleru dát. S čím bych nesouhlasil, je tvrzení, že animace je špatná. Naopak, sice působí dojmem, že je o pár let starší než ve skutečnosti, ale to k filmu jednoznačně sedí. Stejně tak prý nehezké postavy, které jsou podle mě neskutečně skvěle vytvořeny, protože za prvé, jsou tam postavy, které nemají být prvoplánově hezké (neduh cpát všude ekvivalenty tváří z obálek všerůzných magazínů se nevyhejbá ani anime) a za druhé, je na nich vidět postupný vývoj, obzvláště u hlavní postavy je velmi patrný, skvěle odvedená práce, která by i v hraném filmu byla pro charakterní herečku oříškem. (02.03.2013)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)