Perfect Blue

Vzít to do ruky nějaký dobrý španělský thrillerový režisér a scénář upravit třeba Jean-Claude Carriére, který by dodal lepší zvraty, mohl by to být majstrštyk. Jako ono to není špatné a dokonce tam, kde jiné filmy tlučou většinou prázdnou slámu - tedy ve své prostřední části - tady to šlape velmi napínavě. Ta myšlenka, kdo je kdo, a co je realita, a co seriál, je tady vážně skvělá a líbila se mi. Jenže není dotažená do konce. Třeba u té poslední scény, která jak polopatická jak sviň, by se mi víc líbilo, kdyby ve zrcátku byl obraz té druhé. Nebo kdyby se ukázalo, že šlo o film ve filmu celou dobu. Fakt by to mělo hned lepší grády. Navíc hlavní postava je nesympatická kráva až na půdu - přehnaně ambiciozní hvězdička (o jejíchž rodičích se jen mluví, ale jejich reakci nikdy nevidíme), která udělá pro kariéru vše, klidně natočí porno film, a o níž víme jen to, že si kupuje kravské mléko a má rybičky? To je dost málo. A proč se ve druhé části už nemluví o její bývalé skupině? Zpočátku se zdá, že by to mohl být nosný dramaturgický prvek, ale je zahozen bez jakéhokoliv vysvětlení pryč. A to vylhání se maskou - sorry, tlustou postavu maskou neukryješ. Ale zase jsem po letech rád viděl ikonku Netscape Navigatoru. :-) (01.04.2020)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

Perfect Blue je Satoshi Konova prvotina, kterou již ve své další tvorbě nedokázal překonat (a bohužel se o to už nikdy nepokusí). Prvotřídní mysteriózní thriller, ve kterém se realita střída se snem natolik dokonale, že opakované zhlédnutí je povinností, a nejspíše nejenom jedno, protože i po několikáté film ponechává nespočet otazníku. Pop idol Mima zanechává své úspěšně rozjeté kariéry zpěvačky v dívčí kapele a vrhá se na dráhu herečky téměř pálíc všechny mosty, které by ji s nevinným pop idolem spojovaly. Ovšem některé fanoušky to bohužel nemůžou přenést přes srdce a dávají to Mimě znát. Nyní již herečka Mima ovšem vnitřně stále nevyrovnána s tak zásadní změnou svého života to zdá se psychicky nezvládá. Paranoia, úzkost a prolínání snů, reality a natáčení filmů (ve třetí třetině filmu již natolik nevyzpytatelné) chytře graduje k nečekanému závěru, který divák již stravuje na jeden dech. Skvěle napsané, skvěle zrežírované. Japonský skvost, který nám dnes připomíná filmy Darrena Aronofského. (17.04.2016)

Mima je popová zpěvačka, která se vzdá pěvecké kariéry a snaží se prorazit ve filmovém showbyznysu. Její neposkvrněná duše se naučí být prostitutkou. Natáčí scény, které z ní udělají sexuální symbol a špiní se čím dál víc. Čím více kariéra stoupá, tím více se cítí zneuctěná. Navíc se jí rozpadá osobnost, ztrácí paměť a nerozlišuje mezi realitou, natáčením a sny. Už nedokáže rozlišit, co je pravda a co jen role či sen. Zamotává se sama do sebe a ještě jí začíná vyhrožovat šílený fanoušek. Je to velký spletenec. Jako divák jsem po čase nebyl schopen určit, stejně jako hlavní postava, co se děje. Je šílená? Kdo jí pronásleduje? Co je realita? Jak utíká čas? Proč si nic nepamatuje? Hodně otázek a na konci jen jedna odpověď. Skvělá zápletka, úžasná hudba. Přesto, že se film zdá jako naivní, opravdu není. Promyšlená gradace příběhu je výjimečná. (20.01.2013)

Vidět Perfect Blue v roce svého uvedení, tak bych zřejmě hodnotil jinak. Z dnešního pohledu se příběhem a haluškoidním zašmodrcháním nejedná o nic zvláštního z čeho by musela padnout čelist. Na druhou stranu Japonské anime mi povětšinou svým pojetím nesedí, ale zde se jedná o čestnou koukatelnou výjimku. Mindfuck z hereckého prostředí s mysteriózním nádechem docela funguje svým napětím, ale z finálního hlediska to na víc shlédnutí nevidím. (16.02.2016)