Miluj mě, prosím

Někdo zmešká autobus a přijde o možná zajímavou schůzku. Jiný nestihne závěrečný díl oblíbeného seriálu. Další otálí s nákupem luxusních šatů, které hned druhý den zmizely z výlohy. Jenže někdo ztratí dva roky života, které mohl věnovat někomu: TOMU/TÉ pravému/pravé. Svět náhod, vzpomínek a intrik v netriviálním balení Paula McGuigana je takovou emocionální detektivkou, u které mám na paměti, že před oněmi deseti lety mezi mladými dost frčela. A to nejen pouze díky totálně romantickému závěru s Coldplay v zádech. Josh Hartnett (kam jen se ten hošan ztratil?) má slibně rozjetou kariéru a sličnou snoubenku. Jenže před služební cestou do Číny se mu vrátí vzpomínky na Diane Kruger, kterou miloval, ale jejich vztah zvláštně skončil. Přepínáme mezi minulostí a současností, Josh má jen starožitnou pudřenku, vzpomínky na vůni své bývalé lásky a podivnou holku, která má nejedno tajemství. A divák několik indicií, několik verzí, různé klíče od bytu, různé velikosti bot, nepřečtené vzkazy a dopisy. Skládačka je to velmi povedená, útržky informací jsou slušně servírované. Jakmile do sebe něco začne zapadat, vrátí nás tvůrci na začátek, ale bude nás to bavit. A hlavně to není něco ve smyslu á la teď se hlavní postava probudí ze snu. Technicky je to povedené, atmosféra je moc fajn, herci mi sedli, Kruger tu platí za dokonalou kočku, prakticky neznámá Rose Byrne už tehdy dokazovala, že v ní něco je. Holt když se neopětované city „naštvou“.. (03.09.2015)

Proč bankéř, když byl fotograf??? A navíc to byla pěkná slátanina. Jestli si někdo myslí, že flashbacky a přeházením scén vytvoří napínavo a zajímavo, ne ne, nevytvoří. Jen zmate. A ignorováním a překrucováním logických věcí - jako třeba používání mobilů a mailů - zase jen naštve. Myšlenka dobrá, ale realizace slabá:-( Možná, že na uni stupidy to funguje, ale náročnější divák se nudí od 2. minuty. (26.07.2007)

Scénář: Brandon Boyce .. Miluj mě, prosím žadoní tento film .. chvilku jsem se sice nechal mást vysokým hodnocením nadšených uživatelů, ale po nějakých dvaceti minutách jsem tuhle banální romanci bez thrillerové příměsi prokoukl a nadějím na něco víc byl amen! Jelikož se jedná o remake evropského koprodukčního filmu z devadesátých let, kde téma náhlého zmizení přítelkyně bez možnosti kontaktu je ještě uvěřitelné, zde jsem už této základní kůstce příběhu nevěřil. K tomu se později nabaluje toliko směšných náhod a zvratů, že jsem se jen trpce usmíval, co všechno si v současném přetechnizovaném Chicagu lze prožít. Co na plat, že formální stránka nemá výraznější chybu, režisér umí vytvořit atmosféru a hudební doprovod je lahůdka. Také herci, ač to herecky nejsou koncerty, jsou příjemní a Rose Byrne zajímavý objev. Jenže ten příběh, ten nepravděpodobný příběh, to bolelo. Moc. Žánrové osvěžení to ano, ale ve výsledku pořád jen slabší průměr! 50%. (02.10.2006)

Většinu filmu jsem si říkal, co se z toho vyklube. Pak se to vyklubalo a byl jsem doslova šokován tím, jak odporná lidská bytost může být. Nakonec si však člověk stejně řekne, že je celý film postavený na hlavu, neb v dnešní době nemoci potkat člověka dva roky, maje jeho adresu a telefonní číslo, je dost absurdní... 60% (09.07.2011)

Nádherná kamera, brilantně vykreslená atmosféra zimního Chicaga a vyjmečně originální scénář. Toť tři největší klady tohoto povedeného romantického snímku, který působí bohužel v první polovině neuvěřitelně zmateně. To je vzhledem ke kontextu poloviny druhé sice relativně v pořádku, přesto si však mohli tvůrci na kostrukci úvodní hodinky dát o něco více záležet a ulehčit divákovi leckdy bezduché tápání. Herecky mně oslovilo dámské představenstvo, nikoli však Josh Hartnett. Romantika je upřímná a nijak neruší v kontextu s leckdy až ambientní atmosférou a několik scén se pro mně stalo velmi osobních. Příjemná jednohubka na sobotní deštivé odpoledne. Nepříliš známý film, přesto však v žánru romantickém poměrně nadprůměr. (31.08.2006)