Miluj mě, prosím

Ak túto komplikovanú romantickú historku rozmotáte, nezostane nič iné len romantická historka. Forma je ale zaujímavá, na tomto poli sa stále niekto snaží vymyslieť niečo originálne, čo može byť aj časovo poprehadzovaný dej. Paul McGuigan má síce na viac, jeho kritizovaný Acid House mám rád, ale ako bokovku pre Hollywood to zvládol. Casting je vhodne vybratý, každý sa na svoju úlohu hodí, čo je v prípade romantických filmov základ. (25.09.2007)

Romantika vyprávěná tak trochu na přeskáčku jako Pulp Fiction? Proč ne... Jednoduchý a naprosto běžný hollywoodský příběh je tím více než dost ozvláštněný a díky zručné režii ohromně silný. V na první pohled komplikované story se ukrývá spousta lásky a jiných trápení, které vás nenechají na pochybách, že Josh a Diane prostě MUSÍ skončit spolu a budete jim držet palce od začátku do konce. (02.06.2007)

Čím víc lásce věříme, tím víc nás ničí. Ale někdy za to pak ty šťastné chvíle stojí a my jsme ochotní trpět a nebo dokonce i podrazit někoho blízkého nebo mu dokonce i zničit život. A právě proto, že by toho byla schopna většina těch, kteří umí milovat, mi Alex nepřipadala jako záporná postava, ale jen jako někdo, kdo se neumí vyznat v tom, co je správné či ne a jen prostě poslouchá srdce. Ve filmu samotném je chvílemi trochu obtížné se vyznat v tom, co je přítomnost, co minulost, co pozdější minulost, ale jakmile jsem pochopil, jak to všechno je, tak jsem jen čekal, ať to proboha dopadne dobře a finální scéna na letišti na pozadí songu Scientist od Coldplay je jeden z nejsilnějších romantických finišů, co jsem kdy viděl. Když připočtu výtečné výkony ústřední čtveřice (počítám i mírně odlehčenou postavu kamaráda), vychází mi výborný a nezapomenutelný film. (07.10.2005)

Diane Kruger tu ešte nie je vyspelou dramatickou herečkou, ale je naozaj krásna a s pomocou Josha Hartnetta, Matthew Lillarda a Rose Byrne si tu s krásou, krehkosťou a sympatiami vystačí. Nenechajte sa odradiť prvou fádnou hodinkou, v ktorej sa iba nenápadne rozdávajú karty na stôl. Do tej druhej namiešal Paul McGuigan excelentný koktejl kompletnej palety pocitov šťastnej i nešťastnej zamilovanosti a emocionálne ich vyhrotil do maxima. A keďže to dokázal nielen vedením hercov, ale hlavne sofistikovaným strihom a kamerovými hrátkami, odomňa má zlatú medailu. Neporovnávatjte tento film s vyzretejšími dielami Briana De Palmy alebo Alfreda Hitchcocka - tu sme v jednoduchších vodách zábavy pre mladých, ktorí buď ešte stále veria vo veľkú životnú lásku, alebo ju už prežili a nezmazateľne ich prenasleduje. Záver, ktorý mohol pri menšej opatrnosti zruinovať celý film, je nakoniec tým najkrajším za posledné roky. Plakal som ako malé decko a vznášal sa v oblakoch. P.S.: Filmov ako je tento je habadej. Akurát nikdy nefungujú tak perfektne. (20.01.2005)

Wicker Park mi pripadá ako keby Alejandro González Ińárritu zobral do rúk klasický romantický scenár a natočil ho s nelineárnym dejom ako to vie iba on. Vďaka tomu ma film zaujal pretože zo začiatku mi vôbec nič nedávalo zmysel no našťastie všetko postupne do seba začalo krásne zapadať a na koniec sa všetko do bodky vysvetlilo. Takto sa majú točiť filmy nútiace divákov trošku premýšľať. (21.01.2008)