Miluj mě, prosím

Po zhlédnutí snímku Lucky number Slevin jsem zjišťoval, co ještě režisér Paul McGuigan natočil. Překvapil mě Acid house, ale žádný z dalších snímků jsem neznal, a proto jsem se rozhodl si nějaký sehnat. A onen "sehnaný" Wicker park mě naprosto odzbrojil. Na "fešácký" projev Joshe Hartnetta už jsem zvyklý a dalo by se říct, že mi vyhovuje. :) Rozhodně dobrou volbou bylo obsazení Diane Kruger, která se ve filmu celkově vzato moc neobjevuje, ale když se na obrazovce ukáže, člověku srdce zaplesá. Zkrátka, je nádherná. Alex (Rose Byrne) rozehrává hru na Lisu a všechno ji vychází..jenže pravá láska si k sobě vždy cestičku najde. :) Nevím, zní to slaďácky, což? Ale nebyl jsem toliko dojat od filmu Love actually. ;) "Love makes you do crazy things, insane things. Things in a million years you'd never see yourself do. But there you are doing them..can't help it." (04.11.2006)

Asi jsem nedopadl jako ostatní uživatelé, kteří po konci filmu zalezli do skříně a s vráskama na čele přemýšleli a přemýšleli dokud je nenapadlo, že kouzlo tohoto filmu tkví v závěru. Ano => Scientist od Coldplay zapříčinili nejlepší konec v dějinách romantických filmů a pokud by se celý film vezl na TÉ finální vlně byl bych naprosto v eufórickém stavu a spokojený. Pokud bych měl někoho vyhodit na pomyslný stupeň vítězství, byla by to rozhodně Rose Byrne, která byla chvílema tak šílená, že jsem se začal bát jakéhokoli vztahu s dívkou krajně podezřelou z žárlení. Byla skvostná a byť Hartnett hraje lépe než kdykoliv předtím, ona bude tou osobou, kterou si budu hodně dlouho pamatovat a zároveň bát. A Paul McGuigan? Tak ten je u mě momentálně Top režisérem v kategorii Nejlepší vizuální režisér s citem pro módu, hudbu a interiérového cítění. Spokojen, znaven a hlavně překvapen herečkou jménem Rose Byrne! (06.09.2008)

Nečekal jsem to, ale Wicker Park se mi dost líbil. Není dokonalý, někdy je v něm až moc náhod a hlavní hrdina Matthew je na můj vkus přespříliš ubrečený. Na druhou stranu jsem Harnettovi jeho lásku k Dianě docela věřil (škoda, že ona zde neměla až tolik co hrát). Hlavní herecké eso snímku je ale pro mě osobně celkem nenápadná Rose Byrne, kterou, jak teď zjišťuju, znám už z více filmů, ale až tady jsem si jí výrazněji všiml (ona hrála ve Star Wars? :-) ). Její postava je sice ve své podstatě záporná, ale divák (nebo alespoň já) s ní, přes všechno to co udělala, soucítí a každá její slza vyznívá reálně. Příběh není špatně vystavěn, je zde prolínání časových rovin, vysvětlení podstaty toho, co se stalo a také změna žánrů (ze začátku mi to přišlo skoro jako romantická komedie, která postupně nabírala prvky dramatu; každopádně označení tohoto filmu jako thrilleru je dost vedle, imdb to má líp). Všechno to spěje k docela očekávanému závěru, který však ještě podpořený skladbou The Scientist od Coldplay patří k těm nejsilnějším v žánru "romantický", co jsem za posledních pár let viděl. Na plný počet to asi přecejenom není (možná, že bych při druhém zhlédnutí změnil názor, nevím), každopádně silné 4* to budou určitě. (09.08.2011)

Od McGuigana som takéto sklamanie nečakal. Rozhodne nie po záležitostiach ako Sherlock, Nabiť a zabiť či Zúčtovanie. Wicker Park je bohužiaľ obyčajná romantická báchorka, ktorú zhadzuje obrovské množstvo otravných flashbackov, ktoré nie sú nijako oddelené od súčasného deja, takže divk absolútne nechápe, čo za zmätok sa to tam deje, až kým sa flashback neskončí. Prekombinovanú zápletku s množstvom skutočne zlých dialógov ( to je ale možno chyba príšernej slovenskej verzie, preto to do výsledného hodnotenia nezarátavam), držia na hladine mierne vyššieho priemeru len angažovaný herci, mj. výborná Rose Byrne a v tomto filme neskutočne krásna Diane Kruger. 60% pokiaľ si nezoženiem českú verziu alebo originál, aby som mohol objektívne zhodnotiť aj spomínané dialógy. Takže možno ešte o hviezdičku menej. Len kvôli tomu, že mám McGuigana aj Hartnetta rád, dávať viac nebudem. (09.10.2013)

Čím víc lásce věříme, tím víc nás ničí. Ale někdy za to pak ty šťastné chvíle stojí a my jsme ochotní trpět a nebo dokonce i podrazit někoho blízkého nebo mu dokonce i zničit život. A právě proto, že by toho byla schopna většina těch, kteří umí milovat, mi Alex nepřipadala jako záporná postava, ale jen jako někdo, kdo se neumí vyznat v tom, co je správné či ne a jen prostě poslouchá srdce. Ve filmu samotném je chvílemi trochu obtížné se vyznat v tom, co je přítomnost, co minulost, co pozdější minulost, ale jakmile jsem pochopil, jak to všechno je, tak jsem jen čekal, ať to proboha dopadne dobře a finální scéna na letišti na pozadí songu Scientist od Coldplay je jeden z nejsilnějších romantických finišů, co jsem kdy viděl. Když připočtu výtečné výkony ústřední čtveřice (počítám i mírně odlehčenou postavu kamaráda), vychází mi výborný a nezapomenutelný film. (07.10.2005)