Boj o světovládu

Jestli mě na němých filmech něco dokáže iritovat, tak jsou to sáhodlouhé mezititulky popisující "co se zrovna děje na plátně". Tady jim ovšem nelze upřít jisté poetično a od zhruba druhé třetiny filmu nabudou i na střídmosti a výsledně přidají filmu na svižnosti. "Cabiria" mě nadchla. Nejen svou epičností, ale i komplexností dvouhodinového díla, kdy je u filmů z téhle doby každá přidaná minuta otázkou přínosu a únosnosti. Film se zcela vymyká standartní produkci první poloviny desátých let minulého století. Inovativní pohyblivá kamera mě tady dostávala permanentně do kolen. Když srovnám "Cabirii" s o tři roky starším monotónně lineárně statickým "L'inferno", nemůže mi uniknout podobné srovnání s "Desatero přikázání" (1956) a "Ben Hurem" (1959). Taky je dělí pouhé tři roky, ale jsou oba z úplně jiného filmového světa. (27.09.2014)

Velkolepé, monumentální, impozantní... Boj o světovládu je jeden z úplně prvních velkofilmů, se všemi vlastnostmi náležejícími onomu označení. Trochu patetické, nabubřelé, přesto epicky rozmáchlé a fascinující svou výpravností. Pastroneho dílo přináší nové dosud nevyužité postupy a své době připravil jistě neobvyklý zážitek, jehož rozměry si dnes v době Pánů prstenů a jiných veleděl můžeme jen domýšlet. Více než devadesátiletá propast mezi námi a premiérou tohoto snímku je totiž, ať se snažíme sebevíc, nepřekonatelná a doba digitalizace, doba jedniček a nul se už dívá jinou optikou než současníci Pastroneho či Griffithe. Přes veškerou bohatost však tento film nepovažuju za nějaký vrchol němé éry - snad proto, že mě nezasáhl tak jako Intolerance (pokud jde o výpravné kolosy) nebo Utrpení Panny Orleánské či Häxan (pokud jde o komornější díla). To je důvod, proč nedávám plné hodnocení. Přesto si ho cením jako jeden z dílčích kroků v dějinách kinematografie, jenž nelze v žádném případě přehlédnout nebo podcenit. (15.01.2007)

Nejznámější a nejdražší film italské historické školy,Cabiria,vypráví o životě jedné dívky během 2.punské války.Filmu vévodí velkolepé ,monumentální stavby,davové scény s mnoha stovkami komparzisty.Film obsahuje některé scény,ve kterých jsou ukazovány výjevy,jež se podle legend během 2.punské války odehrály.Na svou dobu má film neuvěřitelně pohyblivou kameru,poprvé ve filmu tady režisér použil kameru připevněnou na vozík,se kterou pak popojížděl.Ve filmu se objevila jedna z prvních filmových hvězd vůbec,Francesca Bertini,mě osobně byl ale sympatičtější Bartolomeo Pagano,jako otrok Maciste.Titulky k filmu,napsané Gabrielem d'Annunziem,byly sice podle mého názoru příliš okázalé,třeba jméno hlavní hrdinky Cabiria znamená "Zrozená z ohně".I tak tento film měl z velké části průkopnickou úlohu a posunul možnosti filmu zase o něco dál,a proto nemůžu jinak než *****. (17.06.2006)

Míľnik rozsiahleho historického kostýmového filmu. Za to si, spolu s pateticko - básnivými D´Annunziovými titulkami, nejakú hviezdičku zaslúži. Otázne je koľko si ich zaslúži a za čo. Talianske sicílsko-africké nemé filmové dobrodružstvo na pozadí príbehu stratenej a neskôr do otroctva predanej dievčiny Cabirie ukazuje pomerne podrobne, a zároveň naivne romantizujúco zjednodušene, dobové pozadie (do deja sú zhusta zasadené reálne historické súvislosti, scény aj postavy: Aristoteles, Hannibal a pod.). Historickej linke dominuje najmä jej veľkoleposť. Trikmi, výpravou, štatistami. Hoci film obsahuje i niekoľko pozoruhodných záberov, inšpirujúcich režisérskych nasledovníkov, ostáva "Cabiria alias Boj o svetovládu" hlavne etalónom a predvojom pre celú odnož výpravnej, romantizujúco - historicko-dobrodružnej kinametografie, vrátane filmov, kde sú do hlavných úloh obsadené meče a sandále. Lineárny dej, exotika, premaľovaní černosi a obdiv starovekým hrdinským legendám. Nasledovníci ho tiež nejako extra netromfli. V ich prípade ide zväčša o síce komerčne úspešné, ale zároveň často ešte hlúpejšie, nudnejšie a zdĺhavejšie filmy. (01.10.2013)

I když je to dlouhé, některé scény rozměrem svých dekorací stále udivují, akce je docela zábavná (římské překonávání hradeb by ve filmu slavilo úspěch i dnes!) a hlavně je to v některých momentech stále vtipné - někdy sice nechtěně, ale párkrát zcela uvědomělě. V tomto ohledu mi jako jedna z nejlepších scén přišla ta se zajetím ve vinném sklípku. Silák Maciste se svým římským pánem tu skvěle předvádějí jednu z prvních variací na "buddy movie", a svým přátelstvím a zábavností tak trochu zastiňují samotnou Cabirii. (05.04.2015)