Režie:
Julie TaymorKamera:
Luciano TovoliHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Anthony Hopkins, Alan Cumming, Jessica Lange, Matthew Rhys, Jonathan Rhys Meyers, Harry Lennix, Angus Macfadyen, Kenny Doughty, Colm Feore, Geraldine McEwan (více)Obsahy(1)
Drama Titus Andronicus, které patří k raným dílům slavného alžbětínského divadelního autora a zároveň je jeho první tragédií, inspirovalo debutující režisérku Julii Taymorovou k neobvyklému tvůrčímu zpracování. Příběh římského vojevůdce, který se vrací z války proti Gótům a jako zajatkyni si přivádí gótskou královnu Tamoru a její syny (nejstaršího z nich však nechá zabít, aby uctil památku vlastních synů, kteří v boji padli), je příběhem o krvavé pomstě. Režisérka jej zasadila do pozoruhodného stylového rámce, v němž se mísí nejrůznější estetické a kulturní vlivy, a do hlavních rolí obsadila dva skvělé herce - Anthonyho Hopkinse a Jessiku Langeovou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (125)
Byť do divadla nechodím a nemám přehled o všemožných inscenacích, jsem skeptický k (post)modernímu pojetí klasik. Tady mi to ale vůbec nevadilo, má to styl. Titus Andronicus je pro mě víceméně neznámá tragédie, proto překvapí, jak kvrelačná je Shakespeare bestie. Co se honilo v hlavě tchyni, když se s manželkou vrátila z hospody a usedla vedle mě k posledním pár scénám, to snad raději ani nechci vědět. (1 195.) ()
Těšila jsem se na historický film, ale prolínání minulosti s přítomností, to příliš nekonvenční pojetí, mne zkrátka neoslovilo. V tomto ztvárnění bych si z divadla jistě přinesla silný zážitek, ale ve filmu - chvíli jsem si říkala, zda jsou to římané, nebo nacisti? Chyba zřejmě nebyla v pojetí filmu, ale v tom, co jsem od něj čekala. Vnímala jsem to trochu jako podraz a příjemný zážitek se nekonal. ()
Fascinující obrazové zpracování klasického dramatu z doby, kdy se s tím hold příliš neštval. Skvělá vizuální stylizace pěkně postaru - postmoderně mísí motivy a artefakty z různých kultur. Výrazné výtvarné gesto není ovšem na úkor celku a nevytváří nedej bože kýč, právě naopak, velice komplikovanou strukturu tematicky čerpající z tady toho i tady toho konce časové přímky - famózní a músické. ()
Citlivějším náturám, které špatně snášejí vraždění dětí, usekávaní končetin a znásilňování, Tita rozhodně nedoporučuji, všem ostatním ano a ty, které by zajímala shakespearovská adaptace zase trochu jinak, k jeho zhlédnutí přímo vybízím. Vyšší moc, která vedla k obsazení Hopkinse, Langeové a Rhys-Meyerse, bych neradila rozhněvat - musí být opravdu mocná. Ze snahy o modernizaci klasické předlohy velmi často vyleze odpadová záležitost, zde se tak nestalo a vizuální stránka snímku naopak velmi pomáhá. Zcela jistě to ovšem není film pro každého a dá se říct, že setkání s ním dělí lidi na dvě poloviny: nadšenou a zvracející. ()
Ta básnická mluva se nedala dvě a půl hodiny dostatečně vnímat. Možná je to umělecké dílo, ale pro mě to je jedna velká patlanina s nesmyslnými abstraktními scénami. Usekané ruce a podobné nechutnosti byly v tomto snímku spíše směšné. Jediné co mě zaujalo, byla poslední scéna u velkého stolu, toť asi vše. Bezesporu se nedá popřít vyníkající výkon všech známých herců, co se zde objevili. Hodnotím spíše pojetí, které mě opravdu nebavilo. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (9)
- Režisérka Julie Taymorová uváděla Shakespearovu hru Titus Andronicus na Brodwayi ještě před natočením filmu a z původního obsazení zůstal Harry J. Lennix jako Aaron. (Morien)
- Při boji o trůn jezdí císařští bratři po městě v replikách aut skutečných mocnářů, které zároveň symbolizují jejich osud - Saturninus používá vůz, v jakém Hitler projížděl zfanatizované davy svých stoupenců, Bassianus se zase projíždí ve stejném autě, v jakém jel JFK toho dne, kdy byl zavražděn. (Morien)
- V rozhovoru v roce 2002 Anthony Hopkins uvedl, že právě práce na tomto filmu ho natolik vystresovala, že se rozhodl odejít do důchodu. Po natočení posledního záběru už byl natolik naštvaný a vzteklý, že ukazoval na kameru prostředníčky. (Morien)
Reklama