Režie:
Julie TaymorKamera:
Luciano TovoliHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Anthony Hopkins, Alan Cumming, Jessica Lange, Matthew Rhys, Jonathan Rhys Meyers, Harry Lennix, Angus Macfadyen, Kenny Doughty, Colm Feore, Geraldine McEwan (více)Obsahy(1)
Drama Titus Andronicus, které patří k raným dílům slavného alžbětínského divadelního autora a zároveň je jeho první tragédií, inspirovalo debutující režisérku Julii Taymorovou k neobvyklému tvůrčímu zpracování. Příběh římského vojevůdce, který se vrací z války proti Gótům a jako zajatkyni si přivádí gótskou královnu Tamoru a její syny (nejstaršího z nich však nechá zabít, aby uctil památku vlastních synů, kteří v boji padli), je příběhem o krvavé pomstě. Režisérka jej zasadila do pozoruhodného stylového rámce, v němž se mísí nejrůznější estetické a kulturní vlivy, a do hlavních rolí obsadila dva skvělé herce - Anthonyho Hopkinse a Jessiku Langeovou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (125)
Člověk musí být hóóóódně umělecky založený aby toto s upřímným srdcem kladně ohodnotil. Asi je to chyba režisérky, že to celé vypadá tak divně a zprzněně, ale budiž. Každopádně dialogy v typicky Shakespeareovských verších je moc i na mě. Prostě melou furt samý kraviny. Jinak herecky je to na Oscara pro každého herce, kór Anthonyho. No prostě divadelní hra v šíleným překulisovaným a přerekvizitovaným světě. Dobrý a špatný. ()
Moderně pojatý Shakespeare, který ale nijak nesnižuje dokonalost předlohy. Plný zpočátku prazvláštní stylizace, ale divák si po čase vznikne a vnímá jen nádherný jazyk a úžasné herecké výkony. Zpočátku to byla stylizace, která mě odrazovala, ale nakonec se mi dostalo úžasného zážitku. William by měl radost. ()
Netradiční zpracování asi nejkrvavější Shakespearovské hry, která se spíše podobá klasické starořecké tragédii. Po prvních pěti minutách jsem byla trochu zmatená, když na jednu stranu ve snímku pobíhali chlápci v brnění a na druhou stranu se tam jezdilo v autech. Musím ale říct, že jsem tomu přišla na chuť. Obrazové a metaforické podání některých scén s rockovou (?) hudbou mi přišlo geniální a neotřelé (např. znásilnění Lavinie) a co říct o hereckých výkonech? Skvělé, skvělé, skvělé, a to jak u Hopkinse, Lange, tak i u ostatních. Jen malé varování: pokud máte slabý žaludek a málo fantazie, vůbec se na to nedívejte. ()
Chápu, že Shakespeare byl geniální v tom, že do svých příběhů kombinoval minulost a současnosti a pak to v jednotě nádherně fungovalo. Vůbec si ale nejsem jistý, zdali to funguje i v případě dnešní minulosti a současnosti. Titus se totiž s ničím nesere. Harleye v armádě, kulomety po ruce, dvě znepřátelené strany jezdí v autech, ve kterých se proháněl Mussolini a Patton. A všecko se to pořád děje v rámci římského příběhu, který sám o sobě ani špatný není. Anthony Hopkins září jako obvykle a při poslední scéně to dokonce naprosto zboří. Je ale dost těžké projít tím vším, když je sám o sobě film dlouhý 160 minut a počkat si na závěr. Popravdě ale ten závěr za to všecko stojí. Myslím tím délku nebo fakt, že režisérka zkombinovala nemožné. Závěr je totiž tak unikátní scénou, že vidět jí jednou by bylo skoro škoda. Závěr je vrchol bláznovství, kterým musí, podle mě, režisérka oplývat. Jinak by nikdy takovou zplácaninu nenatočila. ()
Ta básnická mluva se nedala dvě a půl hodiny dostatečně vnímat. Možná je to umělecké dílo, ale pro mě to je jedna velká patlanina s nesmyslnými abstraktními scénami. Usekané ruce a podobné nechutnosti byly v tomto snímku spíše směšné. Jediné co mě zaujalo, byla poslední scéna u velkého stolu, toť asi vše. Bezesporu se nedá popřít vyníkající výkon všech známých herců, co se zde objevili. Hodnotím spíše pojetí, které mě opravdu nebavilo. ()
Galerie (29)
Photo © 1999 Overseas Film Group
Zajímavosti (9)
- Při boji o trůn jezdí císařští bratři po městě v replikách aut skutečných mocnářů, které zároveň symbolizují jejich osud - Saturninus používá vůz, v jakém Hitler projížděl zfanatizované davy svých stoupenců, Bassianus se zase projíždí ve stejném autě, v jakém jel JFK toho dne, kdy byl zavražděn. (Morien)
- V rozhovoru v roce 2002 Anthony Hopkins uvedl, že právě práce na tomto filmu ho natolik vystresovala, že se rozhodl odejít do důchodu. Po natočení posledního záběru už byl natolik naštvaný a vzteklý, že ukazoval na kameru prostředníčky. (Morien)
- Film byl nominován na Oscara za kostýmy a Harry J. Lennix za svoji postavu Aarona vyhrál cenu Golden Satellite pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. (Morien)
Reklama