Americký přítel

Existencialistické thrillerové drama o manipulaci člověka v těžké situaci a podivně spletitém přátelství dvou ztracenců. Běžného diváka očekávajícího přímočarý thriller to nutně musí nudit, ale ty, kteří už vědí, co od Wima Wenderse očekávat, potěší příjemně zádumčivý příběh, umocněný hypnotickou kamerou Robbyho Müllera a výraznou hudbou Jürgena Kniepera. Celé to podtrhují strhující herecké výkony obou hlavních herců, Bruna Ganze a Dennise Hoppera, jejichž společné scény působí naprosto přirozeně a jejichž osudy byste rádi sledovali ještě nějakou chvíli navíc. Oběma pánům tleskám. (17.02.2019)

Jasné. Tam, kde iní dávajú Wendersovi 5, ja dám 2 a ak dávajú 3, ja dám 4. Americký priateľ je film, ktorý má to šťastie, že sa odohráva v rozmanitých prostrediach, takže ja osobne sa nemám kedy začať nudiť, ako som pri Wimovi tak trochu zvyknutý. Používa navyše na svoje umelecké zámery škatuľku kriminálneho trileru, čo tiež nemôže tempu filmu uškodiť. A ďalšou poľahčujúcou okolnosťou sú herci, ktorí predstavovali pre kinematografie svojich krajín špičku oboru. VIDENÉ ZNOVU: Musím pridať jednu hviezdu. Pri tomto par excellence trileri mi je tak trochu ľúto, že sa Wenders nevenoval viac tomuto komerčnejšiemu žánru, pretože mu podľa mňa ide lepšie, ako art a lepšie, ako mnohým tuctovým režisérom. V jeho art filmoch, častokrát postrádajúcich hmatateľný dej, sa často rozpráva takmer bez prestávky, v Americkom priateľovi skoro minimálne. Čo je myslím obrovský paradox, skoro vždy je to presne naopak. Sekvencie v metre a vo vlaku patria medzi to nanapínavejšie, čo sme v kriminálnom a trilerovom žánri mali možnosť kedy vidieť. (19.06.2012)

Žánr, který by se dal označit jako "nová detektivka". Při takových filmech (další třeba Béla Tarr: Muž z Londýna) si člověk může uvědomit, proč (staré) detektivky nemám rád. Nejvíc asi pro to, že se všechno vyřeší a hlavně, že to za něj vyřeší někdo jiný. A skutečně jsou tyto kriminální případy vyřešeny? Stačí když zjistíme, že tamten zabil tohohle pro tohle? Wim Wenders za pomoci Patricie Highsmithové se do toho pouští od podlahy a velkoryse přiznává, že nezjistil vůbec nic. Existují mrtvoly (nevíme kdo), existují vrazi (víme sice kdo, proč a zač, ale stejně to nemáme v rukách). A tak to jediné, co se dá trochu uchopit, byl Hamburk. (02.08.2016)

Co to bylo? Drama o muži se smrtelnou nemocí, který pro zaopatření rodiny začne pracovat jako nájemný vrah. Zajímavý námět, studené přístavní město Hamburk a Bruno Ganz s Dennisem Hopperem. Jenže režisér se nemohl rozhodnout, co to vlastně bude za styl, ve kterém to natočí. Chvíli drama jedince, poté trochu akční, rozmýšlení nad smyslem života, slepá ulička jménem smrt. Ty scény do sebe nezapadaly a připadalo mi to necelistvé. Na druhou stranu z filmu zářila nejistota hlavního hrdiny a byla to ukázka toho, že člověk se jako mávnutím proutku může stát vrahem, když má dobrý důvod. Sice ze začátku říká jasné NE, ale stačí několik chvil na rozmyšlení... (16.12.2012)

Wim Wenders je těžký intelektuál a některé jeho kousky jsou tak pomalé a do sebe zahleděné, že jsou pro běžného diváka nestravitelné. Americký přítel je úkrokem do terénu, kde se pohybují úplně jiní tvůrci a jeho film by se dal označit jako psychologický thriller. Několik scén balancuje až na kraji akčního žánru, ale Wenderse zajímá evidentně něco jiného, psychologie jeho postav, jejich vzájemné vztahy a motivace. Není to dokonalý film, scénář obsahuje některé nepravděpodobné motivy, podraz v Paříži je průhledný a např. epizoda Help For You z českého cyklu Černí andělé s podobnou zápletkou pracuje daleko rafinověji. Wenders ledascos nechává na svém divákovi a o svých postavách toho mnoho neprozrazuje, což je jen ku prospěchu věci, protože divákova fantazie může pracovat na plné obrátky a film dostává až mysteriózní rozměr. Dennis Hopper si zahrál jednoho ze svých typických záporáků, jeho postava nicméně zdaleka není jednorozměrná a patří ve skutečnosti k tomu nejzajímavějšímu, co ve své kariéře vytvořil. Celkový dojem: 80 %. (16.11.2009)