Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Eduard LandischHudba:
Otmar MáchaHrají:
Jaroslav Moučka, Jiřina Švorcová, Petr Svojtka, Jarmila Švehlová, Renáta Doleželová, Josef Bláha, Jiří Štěpnička, Martin Růžek, Alois Švehlík, Josef Bek (více)Epizody(13)
Obsahy(1)
Hrdinou třináctidílného seriálu je okresní tajemník KSČ v Brodu Josef Pláteník. Působí v silně průmyslovém a bouřlivě se rozvíjejícím se kraji.Každý jeho den je plný událostí, které je nutno řešit. Pláteník je člověk, který cítí svou odpovědnost za přítomnost i budoucnost naší země. (woody)
Recenze (225)
Panebože, tento seriál mohol už v dobách uvedenia zaujať leda tak oddaných straníkov a nadšených budovateľov. Pretože pre iných tu nie je na čo pozerať. Zatiaľ čo taký Major Zeman dokázal zkultovnieť, tento výplod vás tak maximálne otrávi. Trápne dialógy, scenár plný klišé, agitačné reči, jednorozmerné postavy. Skrátka klasický normalizačný výtvor. Takže mi napadá len hláška z Izerovej relácie "jen blbni": "proč je okres na severu v půjčovně mezi pornem"? - "protože je to pořádná píčovina". ()
Velice hodnotný seriál. Komunisti se tam absolutně napráskali, jak byli pitomý a poživační. Pláteník nesnáší pochybnosti a Petr Svojtka stále pochybuje! Mladá kurva Paulová je tajemnice a nařizuje jezedákům pěstování zeleniny, což se jim nelíbí. Soudruh Vejřík sice nechce být ekonomickým náměstkem, ale ředitelem ano, i když je úplně blbý. No jistě, jako ředitel ten průser hodí na náměstka. Po kuchyni se motá taková nevzhledná bába jménem Jiřina Švorcová. Je blbá jak necky, ale sere se do všeho. Treterová: Tady je samý soudruh, zcela seriózní (nad hrobem) ale žádná příležitost se vdát. Soudruhu Pláteníku, sežeň mi místo v chemičce, jinak se nevdám! To je bizár jako svině, každému to doporučuji. Tak jsme my šedesátníci fakt žili. Moje vnučky tomu neuvěří, dědeček kecá! ()
Původně jsem chtěl napsat pár slov ke každýmu dílu zvlášť, ale to je celkem zbytečný. Všechny díly jsou totiž jak přes kopírák. Pořád nějaký schůze, soudruzi se tam občas dokonce pohádaj, ale stejně nic nevyřešej (mam takovej pocit, že timhle tempem by se ten socialismus nevybudoval ani za 1000 let), pořád strana tohle, strana tamto, občas nějaká narážka na rok 1968, že příjezd "přátelských" armád bylo snad to nejlepší, co se mohlo stát, atd... Seriálu moc nepřidá ani to, že se po většinu času odehrává ve stále stejnejch interiérech, natočený to je tak nějak bez nápadu - v každý trochu vážnější situaci se spustí "dramatická" hudba a následuje nájezd kamery na xicht nějakýho soudruha a to se opakuje třeba 10× za 1 díl. Seriál se navíc má odehrávat v rozpětí asi 3 let a někteří soudruzi po celou tu dobu dokonce nosej stále stejný oblečení. Prostě taková přiblblá agitka, která snad nemohla ani tenkrát fungovat. Jinak je teda fakt, že některý postavy nejsou tak úplně černobílý a ten socialistickej ráj taky neni úplně bez chybičky, ale kdyby to viděl George Orwell, tak si u některejch scén možná bude trhat vlasy, že ho něco takovýho nenapadlo, když psal 1984, protože některý hlášky o straně jsou fakt brutální. Jinak pro Moučku byl soudruh Pláteník nejspíš jeho životní role. On to hraje s takovou samozřejmostí, že byste mu skoro i drželi palce. Soudruh Pláteník vám prostě nakope prdel! ()
Pohádka o hodném soudruhu okresním tajemníkovi. Takový název dali diváci seriálu při jeho prvním uvedení a není divu: i Princezna se zlatou hvězdou je míň idealizovaná. I když se mi z té agitační slátaniny zvedá žaludek, jedno se musí nechat: natočit příběh ze života partajního funkcionáře tak, aby si divák pustil i další díl, je už opravdu kumšt. Ovšem v době, kdy mu mohla na 2. televizním programu konkurovat tak maximálně debata o boji o zrno našich zemědělců, byli lidé vděčni prakticky za cokoliv. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (30)
- Seriál vznikl na objednávku KSČ k 60. výročí jejího vzniku, k volbám do zastupitelských orgánů a XVI. sjezdu strany. (vangobseck)
- Pionýři zpívají píseň „Se zpěvem a smíchem“ od autora textu Olgy Rambouskové (což je pseudonym divadelníka a textaře Františka Kubra 1905–1958) a autora hudby Josefa Stanislava (1897–1971). U táboráku zazni píseň „Život je jen náhoda“ autorů Jiřího Voskovce, Jana Wericha a skladatele Jaroslava Ježka. (sator)
- Hlavnú úlohu okresného tajomníka Josefa Pláteníka mal pôvodne hrať Josef Bek. (Raccoon.city)
Související novinky
Jiřina Švorcová: 1928 - 2011
Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (více)
Zemřel herec Jaroslav Moučka
Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (více)
(2x) Absurdní realita. Dietlova třináctidílná odysea, uvozená monumentálním hudebním vstupem Otmara Máchy, je dílem natolik zvláštním, že se vymyká běžnému hodnocení. Okresní kreml, kde vládne lidský, upřímný, spravedlivý a poctivý tajemník Josef Pláteník (Moučka), symbolizuje cosi jako posvátnou mekku socialismu; tato významná funkce je v seriálu několikrát nepřímo naznačena, když se všechny zásadní okamžiky mají a musí vyřešit na tamní půdě. Veškerá akce je soustředěna na naprosto "neakční" prvky - nekončící série sněmů, porad, aktivů a schůzí, během kterých sledujeme především zajímavou nonverbální komunikaci (Pláteníkovy brýle vedou) i názorový pluralismus (sic!). Ten Pláteník je vůbec divná postava, téměř pohádková, ale s nepohádkovými rysy. Má přirozenou autoritu v rodině i mezi spolupracovníky, je rozhodný, vyrovnaný, zkušený, v podstatě velkej kliďas, pevnej v názorech, sem tam trochu velkorysý... Proto nepřekvapí, že postava Pláteníkovy manželky (Švorcová) hraje v seriálu naprosto zanedbatelnou roli, jakýsi stín svého "panovníka". Překvapila mě ale míra sebekritiky, kterou soudruzi dokázali veřejně přiznat, byť opět v pokřiveném světle; v tomto směru se mi vybavuje rozpuštění předsednictva SSM, které je ve skutečnosti partou povrchních frajírků, dále scéna, v níž je ideologická tajemnice strany (Hubeňáková) nucena opustit funkci kvůli nezdárnému synovi a zhýralý ředitel dolu (skvělý Řanda), vesele si užívající za cizí peníze. Pak je tam ještě kritická postava bývalého šéfredaktora (Růžek), vyhozeného v 68. roce za nekorektní postoje, ale vzaná na milost na základě nevyhnutelné rodinné konstelace. A tak dál a tak dál... Nelze tomu upřít nespornou dramatickou účinnost, díky níž je vlastně možné seriál sledovat ještě dnes, ale žádná další pozitiva bych v tom nehledal. Jistě, herci jsou dobří a někteří z nich navíc i správně politicky orientovaní (Oliva, Vala, Mixa, Haničinec, Švorc, Bek, Prachař, Sklenčka, Svojtka, Doleželová, Švehlová, Paulová, Štěpánek a další), nicméně v tehdejších poměrech jejich výkony nepřevyšují zavedený standard. Paradoxní spíše je, že Dietlův Okres vyvolal nemalé pozdvižení mezi samotnými soudruhy, kteří celý rok a půl nejprve projednávali všechna možná i nemožná rizika, než jej do vysílání prosadil tehdejší tajemník ÚV KSČ Vasil Bil'ak. Představitel titulní role Jaroslav Moučka, za svůj výkon oceněný Státní cenou Klementa Gottwalda, potom na adresu seriálu prohlásil: V Josefu Pláteníkovi jsme chtěli oslavit funkcionáře naší strany, opravdového současného revolucionáře s jeho nenápadným hrdinstvím. Je to vyspělý moudrý komunista, jakého bychom chtěli vidět na mnoha odpovědných místech kolem sebe. Nedělá nic pro sebe, slouží myšlence, o které je přesvědčen, že je správná. Nedeklamuje ji, on v jejím duchu jedná. V tom je obdivuhodný, svou lidskou prostotou přesvědčivý. Fajn, ale bylo by dobré si uvědomit, nakolik je ta "lidská prostota" v případě komunistického tajemníka slušností a nakolik zločinem. Ať už vědomým nebo nevědomým. () (méně) (více)