Přestřelka u O.K. Corralu

Earp, Holliday, Ringo a další už jsou ve světe westernu zažité postavy (právem neprávem vem to čert, i naprostý zabedněnec ví, kdo to byl Wyatt Earp). Klasický film z r. 1957 velmi dobře rozvíjí příběh, bohužel hlavní postava šerif Earp je spíše bezkrevný, než horkokrevný, zato Doc je ukázkově chladnokrevný... no považte, může někdo lepší než bývalý zubař být takovým zabijákem? Ne, nemůže. Zubaři jsou totiž takoví násilníci :) Nezbývá mi než dát 3* silnější puntíky, Prestřelka u O.K. Corralu je prostě O.K. Srovnám-li však film s novějším počinem Tombstone, mladší bráška se mi zamlouvá o něco více. Nebijte mě. (12.01.2010)

4* kvôli tomu, že zbožňujem Wyatta Earpa. Inak štandardný western, ktorý nie práve najpresnejšie (Morganova smrť) popisuje legendárny stret dvoch "bánd" (Earpovci určite neboli hrdinovia s čistým štítom :)). To, čo v ďaľších filmoch (WYATT EARP, TOMBSTONE) je len jedna scéna, je tu celý film, ale funguje to aj v takejto natiahnutej verzii. Absolútne finále mohlo byť "hrdinskejšie", no film ako celok poteší... (08.02.2007)

Velice povedené zpracování klasického příběhu, který se stal neodmyslitelnou součástí americké mytologie, jenž si pro sebe takřka ukradl elegantní Kirk Douglas jako karbaník a opilec Doc Holliday. Pohybuje se s grácií, vybroušené hlášky hází jako bonbóny a charisma by mu mohli dnešní herci jen závidět a ač Lancaster nehraje špatně, Earpa představuje jako klasického ikonického westernového šerifa s neochvějným smyslem pro spravedlnost a hrdost, přesto z toho vychází jako pouhá vedlejší postava, co funguje jako přihravač na smeč Douglasovým bonmotům. Stáří filmu na jeho kvalitu nemá vliv, naopak uzrál jako víno a řadí se tak do skupiny westernů, co by měl každý fanoušek vidět. (18.05.2009)

Burt Lancaster a Kirk Douglas excelují v rolích známých osobností Divokého západu, jejich dialogy jsou nejlepšími momenty filmu. Výborná je ústřední píseň filmu, kterou nazpíval Frankie Laine. Pokud bych nějakou postavu ve filmu mohl vynechat, byla by to otravná Kate Fisher, případně bych do její role vybral někoho vhodnějšího. (23.05.2020)

Westernový příběh Přestřelka u ohrady O.K. patří bezesporu mezi nejlepší westernové příběhy, které ve Spojených státech kdy vznikly. Žádný slaďák "ala John Wayne", ale pravý, nefalšovaný drsný příběh o spravedlnosti, zákonu či zlu a podlosti, ale také i o špetce lásky. Samozřejmě snesitelně zidealizovaný. Je to westernový příběh, který by neměl chybět ve filmotéce každého milovníka filmového divokého západu. Režisér John Sturges se nedržel starý zkostnatělých způsobů práce s herci a čb materiálem, ale přistoupil k dílu nadčasově. O tři roky později to ostatně znovu dokázal v režisérském křesle při natáčení nejúspěšnějšího westernu všech dob "Sedm statečných" (1960). Pro srovnání: v uvozovkách "pouhých" pět let zpět od vzniku tohoto snímku, vznikl western s názvem Vysoké nebe (1952). Dalo by se říct, že pět let není až tak velký rozdíl, aby to bylo nějak znát na rozdílu z hlediska porovnání kvality hereckých výkonů v obou snímcích, ale pokud máte možnost srovnat kvalitu hereckého podání u obou těchto westernů, když nehledím na rozdíl film černobílý - barevný, jeví se těch pět let dobou obrovského posunu ve filmové tvorbě amerických westernů a přesvědčivého podání jednotlivých herců. Řekl bych dokonce, že přestože vznikl snímek Přestřelka u ohrady O.K. v roce 1957, kvalitativně se vyrovnává snímkům o deset i více let mladším. Jsem tedy přesvědčen, že tento western si "barevné vidění" v tehdejších počátcích barevného filmování v USA dozajisté zasloužil. A přirozeně ten nejlepší a nejmodernější filmový materiál. Předpokládám, že při pozdější digitalizaci filmu bylo navíc provedeno i digitální "vyčištění" obrazu. Bravo. Škoda, že zůstalo tenkrát jen u Oscarových nominací. (15.10.2007)