Nad propastí

Príbeh ktorý dobre opísal najmä Arsenal83, ale podstata neunikla nikomu sa okrajovo točí aj okolo prírodnej katastrofy s kvalitou spracovania vyrobené v Asylum. Mimochodom vlani prišli aj oni s dvomi na seba nadväzujúcimi katastrofickými filmami na ktorých názovsi už nespomeniem, vlastne ani na dej nie a dokonca sa mi ich nepodarilo ani len vygúgliť po stručnom opise. A presne takto skončí aj Nad priepasťou, teda skôr pod prepadliskom dejín. A zo začiatku to nebolo úplne zlé ale ten nekonečný záver a spomínaná agitka film utopili, aj keď sa nejednalo o povodeň. (20.02.2024)

Otravné rodinné drama než katastrofický film. Švédské město ohrožuje hora a důlní otřesy.... Hodinu se řeší rozbitá rodina a pořád se hledá ztracený syn... Následuje katastrofa, propad města a trvá to asi 4 minuty a vidíme že spadnou asi 4 budovy.... nuda. Při panických scénách si měli pohlídat laciný komparz (na jednom záběru člověk spadne a zlomí si nohy a na dalším se pokouší vylézt z díry a nohy má v pořádku) No a pak se zas hledá ztracený syn, řeší se vztahy a opět nuda.... (16.02.2024)

No na jedno podívání to ujde celkem. Ale je to více rodinné drama než katastrofický film. Na obhajobu filmu však musím podotknout, že při zemětřesení nebo záplavách, to holt tak nebouchá nebo nehoří jako sopka, nebo nelítá stále něco vzduchem, jako u tornáda. Takže se dá očekávat že to nebude až tak napínavé, co se vyobrazené katastrofy týká. (17.02.2024)

Švédska katastrofická dráma zaujme svojou dramaturgiou, kedy sa udalosti nedejú chronologicky tak, ako sme zo žánru zvyknutí. Toto rozhodnutie bude však pre väčšinu diváctva prekážkou, predsa len umiestniť pukanie zeme v meste na začiatok tretieho dejstva je trochu riziko. Bohužiaľ si tvorcovia myslia, že základom tohto žánru sú čo najväčšie vzťahové klišé a že bez nich to proste nejde. Ale to je veľký omyl. Emmerich ich prekryje okázalou výpravou a akciou, ak však nemáte rozpočet, tak môžete publikum novým milencom mamy, ktorá je uprostred rozvodu, poriadne otráviť. Herci sú našťastie sympatickí. (26.05.2024)

Katastrofický film, v němž je největší katastrofa scénář. A to pořádná, protože přečíst si tuhle sračku skutečný důlní propad, hodí tam zpátečku a prošťouchne díru maximálně tak pod barákem autora. Zatímco pohromu interpretují houpající se lampa, ďoura v pískovišti a digitální mrak prachu, filmaři se věnují trablům nesnesitelné rodiny, která si i během pádů do propasti a propichování těl vyříkává nejotravnější klišé z příručky "Jak natočit průměrnou epizodu aktuálně korektní telenovely." Počínají si vskutku výborně, takže divákovi na konci ani nedojde, že příběh nemá žádnou pointu a nikdo se vůbec nepokusil o tak snadno se nabízející téma, jakým je třeba varovný prst nad lidskými zásahy do krajiny. Nekonají se ani akční nebo trikové sekvence, pokud pomineme burácející zával ve tmě a propadající se ulici v prašné mlze. Když se dostavilo nezbytné závěrečné zachraňování a obětování (které by předčila i nejhorší epizoda seriálu Medicopter 117), šilhal jsem silně po odpadu - a vlastně netuším, proč ho nakonec nedám. Možná proto, že se Skandinávci aspoň pokoušejí o žánrovou různorodost, která v našich končinách dost chybí. (03.03.2024)