Krása na scéně

Výborné historické drama zasazené na divadelní prkna 17. století, kdy se mění životní role nejenom na scéně.. Příběh ženy, která se dokáže vypracovat až do divadla, přestože v té době mají ženy zakázáno hrát.. A příběh muže, který byl odjakživa připravován pro role žen se musí potýkat s úpadkem své slávy a nově vydanému zákazu hrát mužům ženské role.. Nejde pouze o kariéru, ale i o lásku ke stejnému i opačnému pohlaví.. Závěrečná scéna v divadle je vynikající.. Báječná Claire Danes! (11.01.2014)

Výborný film o herectví a o tom, že jde o pravdivé procítění role, ne pouze o vnější nápodobu. Navíc z dob, kdy v Anglii stále ještě ženské role hráli muži. Není to vůbec historicky přesné - právě naopak film vše bere s humorem a nadsázkou, což je ale přesně to, co podívanou příjemným způsobem okořenilo, a já jsem se bavila a chvílemi uvažovala nad hereckým uměním. Rupert Everett v roli krále byl taky výtečný. Tenhle film snad kazí pouze pitomý český název a český dabing. V originálu super. ~(3,8★)~ (12.10.2017)

Ano srovnání se Zamilovaným Shakespearem se přímo nabízí, ale narozdíl od výše zmiňovaného jsem se u filmu Krása na scénu skutečně bavila. Bavila jsem se vtipnými dialogy, zainteresovaným výkonem Billyho Crudupa, bravurním výkonem Ruperta Everetta, nadchla mě myšlenka hledání sexuální identity v ženkém hávu, meditace na téma: "kdo jsem teď?" A proto spatřuji v tomto dílku daleko větší potenciál. Také je to tím, že klasické období divadla a tehdejší zaběhané výrazové projevy, jsou nasnímány a modelovány moderními výrazovými prostředky - zní to ohraně, ale téměr dokumentárně roztřesená kamera, to potvrzuje. (02.08.2006)

Škoda. Ne nezajímavá doba, velmi dobré obsazení. Navíc do kostýmní filmů moc lidí nejde. Nemám ale ráda, když je moc cítit, že si herci jen "hrajou" na minulost - povrchně, schematicky a na efekt. Typický příklad filmu, kdy se nepokusili pochopit dobu a vzali si z ní jen pár faktů. Postava Claire Danes byla v scénáři či řežií zcela odfláknutá - kdo by tomu věřil? (28.10.2007)

Chameleónsky proměnlivý Billy Crudup debutoval impozantně. Příležitost mu dal léta páně 1996 nejen Barry Levinson (výtečné drama Spáči), ale i samotný Woody Allen (komediální muzikál Všichni říkají: Miluji Tě). Je hercem, který na sebe dokáže upoutat veškerou pozornost, i když hraje jen nějaký vedlejší štěk. O Claire Danes se dá svým způsobem říct něco podobného. Nikdy nedosáhne těch skutečných hvězdných výšin, ale její nekonečný půvab a talent (kterým bohužel často plýtvá ve zbytečných látkách) diváka až magneticky přitáhne. Společně se sešli v tragikomickém projektu Krása na scéně, který si vybral relativně specifické téma. Londýnský divadelní herec Ned Kynaston je totiž specialistou na ženské role – ty, stejně jako za dob Shakespeara, hráli výhradně muži. Už kdysi ho z bláta chudoby vytáhl jistý uctívaný učitel, který mu vymazal veškerá mužská gesta. Kynaston si tak užívá v polovině 17. století blyštivou slávu, která je ale pomíjivá tak rychle, jak bleskově zaujme náročné diváky jeho garderobiérka Marie. Král Karel II. je totiž panovníkem rozmarným a dočasná pravidla začne k nelibosti Kynastona měnit. Jasně, připomene vám to Zamilovaného Shakespeara, nicméně režisér Richard Eyre si jde svou vlastní cestou, nastiňuje formování přirozeného hereckého projevu v dobách po éře Alžbětinského divadla, skvěle vede herce (připomínám i báječného Everetta), nebojí se emocí a jeho příběh rozhodně nepatří někam na zaprášené poličky. 70% (05.09.2009)