Masaryk

Z tvůrčího hlediska chápu, že si vybrali jen úsek těsně před válkou, jelikož to filmu dodalo punc světovosti. Mě to přijde malinko škoda. Rád bych viděl události kolem převratu natočené v tomto stylu. Film se mi moc líbil a řemeslně se nemusí za nic stydět. Vizuálně to vypadalo jak libovolná epizoda Boardwalk Empire. Klidně bych si dal Masaryk II - Rise of Communism :) (06.08.2017)

Už před premiérou Masaryka se strahly odborné debaty na téma "Jak to bylo doopravdy". Kd)yž pominu jaké brýle Jan Masaryk nosil a kdy je měl na nose, zda kouřil, či nekouřil doutníky, jestli bral kokain, kdy a kolik, jestli si tykal s Benešem ... Ano je výčet skoro připomíná scénku z Monty Pythonů "Co pro nás udělali římané dobrého kromě ...?" Ale když nebudeme tolik bazírovat na detailech a prostě se budeme dívat,vnoříme se do zajímavého příběhu. Ano je to příběh fiktivní a má jméno skutečné postavy, která žila. Nakolik je tvůrcům dovoleno vypůjčit si skutečnou postavu a napsat příběh, který se nestal, ale tak trochu koresponduje s historií? A tady se dívaci začnou dělit. Jedni budou kritizovat, druzí budou nadšení. I já jsem měla nějaké výhrady, ale ty padly, když jsem film viděla podruhé. Nechala jsem se pohltit příběhem a charistatickou postavou skvěle ztvárněnou Karlem Rodenem. Film měl to správné napětí, které dokáže vtáhnout do děje. Zajímavý posun v ději s figurou fiktivního německého psychiatra, který byl pro děj důležitejší než skutečný Beneš. (15. 2. 2019) (15.02.2019)

Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. (17.08.2017)

Forma vyhrála nad obsahem, což je opravdu škoda, poněvadž se jedná o evropský film vysoké kvality. Výborná kamera, dobrá režie a naprosto skvělý výkon Karla Rodena, jenže k tomu máme slabší scénář a díky tomu celkově nezáživný snímek. Film mě opravdu (bohužel) neoslovil, přitom je to tak zajímavé téma... Navíc je třeba ještě dodat, že divák, který nemá moc historické povědomí o období 1937-1939, tak mnoho scén nedocení, i když na druhou stranu nemohu říct, že toho je nějaká zásadní chyba. Přeci jenom by se ten náš národ měl více historicky vzdělávat. Gratuluji k rekordním 12 českým lvíčkům, ale já bych naděloval u většiny kategorií úplně jinak. Celkově tedy mezi 3/4 hvězdami, přesto doufám, že podobné historické snímky budou přibývat! (05.03.2017)

Nestržen filmem, hodil jsem lehký "zíving" (česky: zíval jsem jak prase, s držkou ala Schelinger), prohrabal jsem se nudným, zkresleným, téměř tendenčním filmem. Těšil jsem se na "hrabalovský" pád politika v závěru, jeho smrt nahradili hanebně titulkem, že dodnes není jasné, co se pod okny událo. Jistě nikdo nečeká, že se před filmem i po filmu obložím odbornou literaturou, z níž budu mít načten každý Masarykův prd. Když ale film do mě téměř dvě hodiny hrne kontrastní esej, kdy Másu vidíme zbědovaného v blázinci, následně příčetně řídí vysokou politiku, tak tady někdo neodhadl kvocient věrohodnosti, a předkládá něco zavánějící trusem. Sakra, na tom filmu není nic k uvěření. Fajn, Mása bral kokeš, chodil si tajně na něj i v sanatoriu, Mása měl rád ženské, fajn, co by ne, ženské jsou skvělá věc (řečeno "rodenovskou replikou" z jeho krajně neoblíbeného filmu Copak je to za vojáka...), prezident Beneš byl zbabělec, to přece víme, věřil Kaiserovi vůbec někdo jeho Beneše(?!), film dohromady zmastí, co se dá a přeskakuje v ději tak urputně i překotně rychle, že nebýt popisek ke každému období, neorientoval bych se a tuze krásně bych bloudil jako panic nesečeným porostem ukrutně obludné milfky. Julius Ševčík, režisér, posílá jeden blud za druhým. Nebýt Rodena, který ty unylé i komplikované pasáže hravě utáhne, nebylo by co a koho obdivovat. Z 80% je film namluven v angličtině, regulérně jsem tedy viděl anglický film s českými titulky. Rodenova "čechoangličtina" sice tahala za uši, namaskován byl divně, nepřirozeně, nicméně jeho herecký um je nezpochybnitelný. Pochyby mám o filmu jako celku. Jestli on ten scenárista Kolečko nemá náhodou o kolečko víc. Vydatně jsem se s filmem po celou jeho dobu trvání míjel. Až na hrdý výkon Rodenův, mě ničím nezaujal. 4/10 (13.10.2017)