Masaryk

Film, ktorý je naleštený ako Masarykova plešina. Kolínsku a diavu na nábytku cítiť aj cez plátno, respektíve televíznu obrazovku. Dokonale naleštené je všetko aj na psychiatri, až sa človek čuduje, prečo by tu Masaryk zabil svojho psa, aby nemusel prežívať to, čo on. Nie je mi jasné, prečo sa film nevolá Mníchovská dohoda, ale Masaryk. Jeho úlety so ženami a s koksom zase až také ospravedlnenie pre to, aby sa mu tvorcovia venovali na úkor ďalších vecí okolo politiky pred začiatkom vojny, nedávajú. No a keď sme pri tých ženách, tie podliehajú Janovi ako čisté slepice bez vlastného úsudku, akoby im vždy niečo primiešal do pitia. Inak ale ide o solídne remeslo, kde si dal Ševčík záležať na výprave a Roden na svojom výkone. Napriek tomu sa mi film vliekol viac, než by mi bolo milé. (22.02.2020)

Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou). (11.08.2017)

Ševčíkův Masaryk má jeden velmi podstatný problém - a to, že jinak řemeslně kvalitní, dobře zahraný a divácky velmi vděčný film klame hned úvodním titulkem "Podle skutečných událostí". Kdyby tam bylo "inspirováno skutečnými událostmi", pak bych sklapnul podpatky a bezezbytku bych si užil dobrou a napínavou mystifikaci à la Amadeus. Takto ale trio Ševčík, Koenigsmark, Kolečko vytvořilo pochybný mýtus o Masarykovi-feťákovi; efektní fikci, která diváky odláká od historických fakt do hájemství alternativních pravd (Masaryk se neléčil v letech 38-39 v žádném sanatoriu, jeho vztah k Benešovi nebyl provázen osobním zklamáním nebo agresivitou, přeměna z velvyslance v exilového ministra nebyla tak krkolomná, diplomatická bitva kolem ultimáta probíhala také jinak.. apod.). Drobné nepřesnosti vem čert (např. zapřísáhlý abstinent Beneš nemohl přijímat francouzské a anglické ultimátum se sklenkou vína na stole, s Marcie Davenportovou se Masaryk seznámil až v průběhu války... apod.), ale pokud je celá kostra scénáře vybudovaná na fabulaci, která se natře barvou v odstínu "takto to bylo", pak s tím budu mít vždycky problém. Přesto mě film zaujal - výpravou, kamerou, Rodenovým herectvím; jen ta přemíra skoků v čase a retrospektivní cyklování působilo dost rušivě až školometsky. Což je problém o to větší, že tento film je víc silná umělecká licence než historicky spolehlivá školní pomůcka. Navíc je Masaryk příliš zaměřený na českého diváka a je to dost znát... U nás může trochu rozčeřit filmovou nudu, v zahraničí ale zapadne (na to je moc eklektický). 3 a 1/2 * __ Appendix: Pseudoskandálek s udílením Českých lvů je celkem směšný. Masaryk splnil pravidla, producentský kalkul využít předávání jako dobré promo je pochopitelný a ničemu se nezpronevěřuje... To, že takřka všechno dostal jeden film, je věc a vizitka hlasujících "akademiků", ne problém producenta nebo jeho filmu... (10.03.2017)

Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc. (23.03.2017)

Dnešním dnem mě Petr Kolečko definitivně přesvědčil o své genialitě. Nejenom, že tvoří na české poměry nebývale vtipné a úžasné scénáře k těm nejlepším komediím, které lze u nás vídat, ale ukázal, že se si skvěle poradí i s komplikovaným psychologickým rozborem člověka, který byl v těžké době na nezáviděníhodném místě a stál u dodnes diskutovaného rozhodnutí, které navždy zformovalo tvář současného českého národu. Moc se mi líbila vyřčená myšlenka, že zlo dříme v latentní formě v každém z nás, která byl v průběhu filmu vyřčena. Netuším přesně, jakou měl Petr Kolečko roli v kooperaci hned tří scénáristů, ale kluci si s tím poradili moc hezky. Příběh dokázali zprostředkovat diváctvu velmi atraktivní formou. Líbilo se mi, že zde Masaryk nebyl vykreslován v zidealizované podobě, nýbrž jako prostý chybující smrtelník snažící se žít tak, aby neudělal příliš velkou hanbu svému jménu. Karel Roden byl tradičně výborný. Z tohoto snímku stříkají peníze na všechny strany. Od opravdu monstrózní výpravy, která u nás nemá moc obdoby, přes luxusní kostýmy až nevím kam. Film prostě vyniká snad ve všech technických kategoriích. Velice příjemné překvapení, které v divákovi vzbuzuje touhu ponořit se do dalšího filmu s politickým pozadím. (16.07.2019)