Deset a půl stupně
10.5
10,5 stupňa
Režie:
John LafiaKamera:
David ForemanHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Beau Bridges, Kim Delaney, Ivan Sergei, Dulé Hill, John Schneider, Kaley Cuoco, Rebecca Jenkins, John Cassini, David Cubitt, Fred Ward, Erin Karpluk, John Lafia (více)Obsahy(1)
Seattle zasáhlo tragické zemětřesení. Během minuty je zničeno celé město, tisíce lidí jsou bez střechy nad hlavou, další tisíce se pohřešují. Je to největší přírodní katastrofa století, která zasáhla západní pobřeží. Vzápětí se země opět otřásá. Podle odborníků by mohly přijít další otřesy, které novodobě lidstvo nepamatuje. Jediná možnost, jak přírodní živel zkrotit, je použít jadernou sílu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Zdaleka ne tak globální a ani tak efektní pokus o drama jako Day After Tomorrow, navíc s o dost trapnějšími klišé žánru katastrofických filmů kam až znavené oko diváka dohlédne. Budu ignorovat scénář založený na jakési teorii o zemětřesení hlubinných zlomů, kterou lze tak nějak zastavit hlubinnými vrty a jadernými náložemi v nich a přejdu k obecnější stránce filmu. Beau Bridges jako prezident Paul Hollister potrvzuje, že američtí prezidenti vypadají všichni stejně a chová se jako mix G.W.Bushe a kapitána Hollistera z Red Dwarfa (ve chvílích kdy na Red Dwarfu jde do tuhého, protože s Bridgesem sranda není). V úvodu cyklista efektně prchá před CGI troskami řítících se budov a natáčí ho zběsilá ručně se tvářící digitální kamera. Hudba Lee Holdridge v lepším případě odvádí standartní podkresovou úlohu, v horším případě strhává film k patosu, který vrcholí ve druhé polovině filmu, kdy je evakuováno celé L.A. Druhá polovina je ta horší, nejen že vrší jedno klišé na druhé, ale nejspíš neschopností režiséra šlehá za sebou totálně nesouvisející záběry a vůbec se to zvrhává v jeden velký nesmysl. Tradiční závěrečný projev vůdce nejmocnějšího národa světa už vás jenom dorazí... 20% a jeden velký výsměch za to, že někdo se prostě nepoučí a natočí totéž, s těmi samými herci znova a ještě ve větším měřítku - a samozřejmě v hádé:P Viz film Deset a půl stupně: Apokalypsa. ()
Úplná hlúposť. Vo filme - alebo čo to je - naši hrdinovia a hrdinky riešia okrem katastrofy zároveň aj svoje osobné problémičky, aktuálne aj večné spoločenské otázky, všetci sú skôr či neskôr napokon správni, uvedomelí a všetko dobre dopadne. Politici sú rovní a čestní, všetkými milovaní a uznávaní, dokonca odborní a plne kompetentní v rozhodovaní, ženy sú rozumné, neklamú, nehysterčia, zastávajú vedúce miesta atď. Myslím že pomaly človek zaspí aj pri tomto komentári, nie to ešte pri sledovaní filmu. Jeden z mála odpadov, ktorý som filmom udelil. (Nepočítajú sa slovenské seriály). ()
Je mi jasné, že na tomto serveri pozerať na hodnotenie je zbytočné. Som rád, že takéto filmy sa natáčajú, aj keď ich je veľmi málo. Rozhodne sa na to pozriem radšej, než na nejakého hlúpeho Avatara. Dej je nabitý udalosťami, má vysoké tempo a ukazuje bezmocnosť ľudí voči prírode. Škoda, že aj dvojka nebola natočená rovnakým štýlom. ()
První díl je ještě docela v pohodě, hlavně se sledovatelnými triky. Příběh je stokrát viděné, ono se toho moc nového v daném žánru snad ani vymyslet nedá. S druhým dílem to pak bylo horší... Každopádně bylo fajn vidět zase jednou Beau Bridgese (gen. Landry z SG-1) a Kaley Cuoco (Penny z BBT) v jiných rolích, a na Kim Delaney se taky dalo slušně koukat. Chcete-li vidět jiné naprosto stejně béčkoidní katastrofické filmy, doporučuji Potopu nebo vizuálně uspokojivou Ledovou apokalypsu. ()
za prvni polovinu pekne tri (skoro 4) hvezdy, opravdu asi nejlepsi televizni katastrofak (skoro sam neverim, ze to rikam), ale druha to opravdu kazi a uz to cele svrhava do te pomyslne propasti plne dalsiho odpadu... takze celkove bych velmi rad dal ty 3, ale proste to nedokazu.. lepsi 2 za nektere opravdu skvele sceny, uchazejici vizual a roztrhani ameriky ()
Reklama