Epizody(13)
-
Epizoda 1 (E01)
-
Epizoda 2 (E02)
-
Epizoda 3 (E03)
-
Epizoda 4 (E04)
-
Epizoda 5 (E05)
-
Epizoda 6 (E06)
-
Epizoda 7 (E07)
-
Epizoda 8 (E08)
-
Epizoda 9 (E09)
-
Epizoda 10 (E10)
-
Epizoda 11 (E11)
-
Epizoda 12 (E12)
-
Epizoda 13 (E13)
Obsahy(2)
Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Z televizní produkce totalitních let se už reprízovalo kdeco, ale dosud jsem si nevšiml, že by někdo vytáhl z archivu tenhle kousek - dokonce ani notorická oprašovačka televizního second handu Prima ne. Snad proto, že byl zdrojem opovržení diváků i kritiky už v době reálného socialismu. Vzpomínám si, jak se režisér Adamec v televizním vystoupení rozčiloval nad špatným vkusem mas, které nejsou jeho umění schopny pochopit...Tahle nulová schopnost sebereflexe mu mimochodem zůstala. Scény byly nasnímány s neuvěřitelným diletantismem. Vzpomínám si na scénu přepadení zámku, kde sídlil německý štáb, partyzánským oddílem. Na nádvoří se už 5 minut odehrává zuřivá přestřelka, partyzáni vtrhnou do dveří a němečtí oficíři překvapeně vztávají ze židlí, cože se to vlastně děje. Další výstřely, další místnosti - a situace se opakuje. Komedie hadr...Od Adamcova veledíla se zřetelně distancoval kdekdo, aby se nezesměšnil, včetně válečných veteránů. Na seriálu je s odstupem času zajímavá jen účast tehdejší herecké špičky. Celkový dojem 5 %. ()
Moje hodnocení bylo čistě z nostalgie kdy jsem to jako 10 letý sledoval, ale téměř nic jsem si nepamatoval.Jen mě utkvělo pár věcí. Když byla pracovní sobota a já musel do školy, tak jsem se v pátek večer nemohl dívat na Rodáky a musel jít spát. Teď po víc jak 30 letech jsem si to konečně pustil a musím říct, že to vůbec není špatné, na to jak to tady většina lidí hodnotí a haní. Postava Vitáska je mnohdy na přes držku. Ale jinak je to zajímavá sonda do života za války až do do Vítězného února. Ano je to tam vykreslené hodně jedno straně, ale rozhodně ne špatně. spousta lidí tomu tehdy prostě věřila. Docela mě zarazilo, že se Vitásek vůbec nešel podívat na svoje dítě, to tam nějak vyšumělo do ztracena, jen tam vidíme jak se trápil manžel nevěrné ženy, ale víc nic. Zajímavá je určitě postava žida Fricka (Filip Renč), který se stane policajtem a přitom má spoustu majetku nemovitostí a straně to nijak nevadí, či se to nijak neřeší. Stejně tak se nedozvíme jestli někdy chytnou Voráčka (Postránecký), ale jako seriál naprosto v pohodě. ps- Landa se tam chová opravdu jak nácek. ()
Tak k tomuhle oslavnému a prorežimně servilnímu seriálu mám jen jednu poznámku - absolutně geniální filmařka Leni Riefenstahl si za svoji oslavu nacismu (v r. 1935, kdy točila svůj vynikající dokument Triumf vůle, se jí nacismus ještě nemusel jevit jako zločinný) po válce ani neškrtla a k natáčení se vrátila až někdy v 70ti letech svého věku v JAR. Adamec za totální odpad oslavující zločinný komunistický režim (v době, kdy se to o tomto režimu již vědělo), byl v roce 1989 vyhozen z České televize, krátce byl bez zaměstnání a dnes je velmi žádáným režisérem č. 1 na TV NOVA. Inu jiná doba a země, jiný mrav. U nás se bezcharakternost vyplácí. Když se podívám na tu plejádu herců, tak mám pocit, že tenhle seriál byl braný jako kádrování, kdo se odváží odmítnout. Pro mě osobně je nejsmutnější účast Brzobohatého. Jak nevzpomenout jeho skvělé role ve zcela jiných rodácích? ()
Ne nezbláznil jsem se! 5* za tuto sračku a velmi zlou sračku dávám pro Význam a nikoliv za odfláknuté zpracování. Tento seriál by si měl povinně odkoukat každý mladý intelektuál, je to jako instruktážní film o souloži nebo dýchání z úst do úst. Komouši na vrcholu perestrojky tu otevřeně říkají: podívejte se na nás a na naši historii. My jsme ksindl, vrazi, násilníci, zloději, podvodníci, tupci, alkoholici, nefachčenkové a neštítíme se ničeho. Ani Brzobohatý, Bohdalová, Zindulka, Hlaváčová, Hrušínský a další se nestyděli si tu přivydělat na tu malou skývečku. Nemá cenu rozebírat jednotlivé postavy(Ten spisovatel Matějka, to musí být neskutečné prase) snad jen legendárního Vitáska. Vitásek je nevzdělaný, nezodpovědný, cholerický psychopat nezvládající základní pojmy práva, etiky či morálky. Nejlépe mu vyhovuje jednání s namířenou pistolí, směrem k pěstním soubojům má vždy smůlu a dostane nakládačku. Vztah k lidem kolem sebe si nevytvořil a nemá ani snahu. Vztah k ženám si kromě občasného mr.du také nevytvořil a neví co je láska. Tam, kde nemůže střílet, apeluje na nízký pud sobě rovným a volí agresivní zesměšňování.(výrok o kozách). Když slyší slovo demokracie, reaguje:"To nemáš ze své kebule a patří ti dat po čuni."Když někdo pochybuje o správnosti konání strany "Je to reakcionář a už aby tu byl Kléma a všechno vymetl". Po technické stránce profesionálové (prodejní) ty sračkovitý role hrají slušně a snaží se z těch hovadin udělat příběh. Jan Šťasný volil cestu vzdorovitého spratka, čumícího někam mimo kameru a na pokyn režiséra Adamce řekne nějakou děsivou nesourodou a do příběhu se nehodící Píčovinu., A pak zas jen čumí. Opravdu to se mnou otřáslo a jsem rád, že jsem tuto zrůdnost po 21 letech opět viděl. Moc poučné a člověk si toho Vaška Havla čím dál víc váží. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (6)
- Součástí soundtracku je také jeden z pozdních duetů Anny Ondry a Hans Söhnkera. (NinadeL)
- Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)
- Filmovalo se také v lipové aleji v Rosicích, železniční stanici Tatranská Polianka, zámku Mníšek pod Brdy, zámku Tochovice, Brně, městském soudu v Praze, Miroslavy, Mahenově divadle v Brně, Praze na Malé Straně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Odpad nedám, protože to je skvělý studijní materiál, cosi jako nacistický Žid Süss z roku 1940. V současné době (2024) vytáhla tohle veledílo slovenská Markíza International (hahaha!!!), protože opakovat pořád dokola majora Zemana, Okres na severu nebo Ženu za pultem už asi nebylo únosné. Autorem scénáře byl asi především tvůrce románové předlohy Jaroslav Matějka, který patřil k těm režimním spisovatelům typu Pilaře, Pluhaře nebo Kalčíka. Ve Vitáskovi se asi viděl sám, nakonec jeho osud byl trochu vzdáleně podobný jeho hlavnímu románovému hrdinovi. Tento celoživotní pracovník ústavu marxismu-leninismu KSČ a celoživotní člen komunistické strany nemohl vysmahnout nic jiného, než romány Rodáci a odrodilci a Kam kráčíte rodáci? A ne pokyn své strany tedy ke čtyřicátému výročí jejího vítezství vzniklo tohle veledílo. Zajímavé je, jak bez zábran předvedli (přes manipulativní dehonestaci svých politických protivníků – především národních socialistů, méně lidovců a nejméně sociálních demokratů) brutalitu a pohrdání zákony při převzetí moci, i třeba fakt, jak jim už od první chvíle sloužila Státní bezpečnost k likvidaci potencionálních i skutečných nepřátel. Matějkovi a jemu podobným asi nedošlo, že vlastně ukazují (po příslušném odfiltrování) něco, na co sice byli v době své vlády hrdí, ale co se ve skutečnosti příčí všem atributům toho, čím se sami tak rádi oháněli a chvástali – humanismem, spravedlností, láskou k lidem i vlasti. Seriál končí krátce po únoru 1948. Už tehdy jsem litoval Jana Šťastného, protože svým Vitáskem se naprosto zesměšnil a to dohromady mnohem víc, než celá ta záplava ostatních herců dohromady. Se seriálem mám ale spojené jiné jméno. Seriál totiž vyvolal ve své době bouřlivé a nutno říct že i posměšné a odsuzující reakce. Ve Svobodném Slově patřila k nejhlasitějším kritikům právě mladá Mirka Spáčilová, která se nebála seriál patřičně „ohodnotit“. Svobodné Slovo šlo tehdy v létě 1988 na dračku, protože se zde otiskovaly dopisy diváků, vesměs stejně peprné, jako její umělecká kritika. Adamec, a především Matějka se zase bránili díky čs. Televizi a Rudému právu. Adamec argumentoval úplně stejně, jako tvůrci vlastně svým způsobem podobných dnešních sraček, že prý diváci nejsou dost vyspělí a mají špatný vkus. Paradoxem je, že přitom v době, kdy Rodáci běželi v televizi dotáčel naopak skvělý seriál ze sportovní prostředí Dlouhá míle. To byla reálná ukázka a hlavně kritika tehdejšího režimu (i když zabalená do sportovního hávu) a jako kdyby předznamenávala to, co přišlo dřív, než si onen Matějka, ale možná i Adamec představovali. Dlouhou míli ale napsal jistý Ivan Hejna, syn Jiřího Hubače, který měl kvalitní scenáristiku na rozdíl od režimního pisálka Matějky v krvi. Matějka svůj opus zase hájil tím, že chtěl mládeži předvést ono období války a let po ní jako – dobrodružství a ne jako učebnici. Diváky měla ke sledování asi taky přitáhnout na svoji dobu docela slušná záplava nahotinek, Ljubou Krbovou počínaje a Nelou Boudovou konče, Žáková a Bartůňková se držely zpátky. Jinak z retro pohledu byl seriál udělán velmi pečlivě, poněkud směšně vypadaly „bojové“ scény, Adamcovi měl někdo vysvětlit, že za druhé světové války se vojáci už nestavěli do hustých řad nebo chumlů jako za Marie Terezie. Vůbec akčnost (s výjimkou nakládačky, kterou dostal Vitásek v posledním díle) byla slabou stránkou celého veledíla a vrcholem byla komunistická parafráze na zapomenutý pochod studentů na Hrad, kdy v čele davu odpůrců komunistů vyváděl s americkou vlajkou a šíleným výrazem v obličeji Karel Roden (bývalý kolaborant a syn národního socialisty Petra Kostky) podporovaný Danielem Landou. Tady se mladí reakcionáři stáhli před pevným krokem postupujících příslušníků SNB, v tom skutečném případu v Praze dostala mládež nakládačku, proti které byla ona dobře zorganizovaná akce na Národní Třídě selanka… () (méně) (více)