Hitler: Vzestup zla

„Jediná věc nezbytná k triumfu zla je nečinnost dobra“ tak tímhle citátem začíná strhující drama, rekonstrující předkancléřský život „člověka“ Adolfa Hitlera, který se nezaměnitelně zapsal do lidských dějin. Nechci se na tomto místě zaobírat vynikajícími hereckými výkony, polemizovat nad určitými nepřesnosti či leckde nedostatečně neobjasněnými historickými souvislostmi (podstata byla sdělena), ale nejdůležitější přínos a jádro sdělení tohoto filmu zní: „Hitler by bez (zprvu skryté) podpory hospodářských špiček a lhostejnosti neskončil v učebnicích dějepisu, ale někde úplně jinde. Stručně a jasně: hospodářská moc souvisí s politickou mocí a naopak a nedej bože, aby za politickou mocí stál fanatik a labilní jedinec, který se dříve či později vymkne kontrole, tak jako to dokázal „člověk“ Adolf“. A může za vše Hitler? Jak hrozně jednoduché a elegantní je se za něco či za někoho schovat popřípadě využít pštrosí efekt, tj.strčit hlavu do písku..“ Poučí se už konečně lidstvo? Lépe řečeno: „poučí se člověk“ ? (19.04.2005)

"Na to, aby zlo zvíťazilo, stačí málo: aby dobrí ľudia nerobili nič." - Edmund Burke Prvá časť: Christian Duguay nám predstavuje Hitlera pomerne zdarilo a objektívne. Na začiatku sa stretávame s malým Adolfom, dieťaťom pochádzajúcim z nezdravých rodinných vzťahov, s nepríliš príjemným detstvom, bičovaného osudom a svojim okolím aj spoločenskou situáciou len utvrdzovaným v antisemitickom postoji. To neznamená, že by bol vykreslený kladne, práve naopak - i keď je reálnym obrazom produktu doby a dobovej spoločnosti, ku ktorému muselo zákonite dôjsť, Duguay ho v počiatkoch politickej kariéry predstavuje navonok ako brilantného rečníka, ovládajúceho masy a získavajúceho si čoraz väčšie sympatie, v súkromí však ako názorovo vyhraneného radikála a psychopata, beštiu, ktorá je smrteľne nebezpečným vírusom, infikujúcim národ. Dej po celý čas graduje, mierna skratkovitosť nevadí (predsa len sa dozvieme všetko dôležité, a byť to dielo hĺbkové a detailné, musel by z toho byť celý seriál), dobovú atmosféru umocňuje kvalitná výprava, vynikajúca hudba a najmä kráľovské obsadenie, ktorému mocne vládne Robert Carlyle. Vyhrotený záver, v ktorom je po neúspešnom pivnom puči súdený, ale dokáže si získať sympatie sudcu, pozorovateľov a novinárov, sledujúcich proces, ktorý sa mení v jeho famózny rečnícky prejav, je grandiózny. Uvidíme, či si v druhej časti zachová rovnakú úroveň. Hodnotenie 1. časti: 85% Druhá časť: Divák už zaujal a prevzal Duguayov postoj, takže sa môže vrhnúť na priamočiarejšie zobrazovanie faktov bez toho, aby nám ukazoval Hitlera aj v inom svetle, a to celkom pomáha. Udalosti sa vďaka tomu môžu rozvíjať pomalším tempom a dôslednejšie, pribúdajú nové zaujímavé a skvele obsadené postavy - mladý Goebbels (tá podoba!), prezident Hindenburg (Peter O'Toole nikdy nesklame) či Eva Braunová. Zaujímavý je pohľad na Hitlerov vzťah s jeho vnučkou, o ktorom som doteraz nemal poňatia alebo fakt, že na začiatku stál Goebbels proti Hitlerovi. Po celý čas sa už len jeho moc stále rozrastá a beštiálnosť dosahuje vrchola s počiatkom deportácií politických odporcov, útokov jednotiek SS na vlastných ľudí, absolútnemu prevzatiu moci po smrti prezidenta. Čakal som, či dôjde aj na zobrazenie homosexuality Ernsta Röhma (kedysi bolo v móde rozprávať si vtipy na túto tému, a ešte dnes sa všade nájde človek, ktorý jeden-dva pozná) - a stalo sa. A to pekne nevyberavým spôsobom pri známom záťahu SS na velenie SA. Celkovo však mám výhrady a spätne si uvedomujem aj nedostatky predchádzajúcej časti - predsa len je to televízna kanadská tvorba, niektorí herci až tak dokonale hrané postavy nestvárnili a nie všetko je kóšer. Hodnotenie druhej časti: 85% Síce zďaleka nie dokonalý, ale veľmi kvalitný film o nástupe Hitlera k moci. Spolu s na televízne pomery skvelým obsadením, výpravou, kamerou a hudbou mi to úplne postačuje, ale na plný počet ísť nemôžem. 85% (29.04.2014)

Ačkoliv jsem byl zpočátku vůči filmu skeptický( TV film, nepříliš přesvědčivý Robert Carlyle), přestaly mi již po necelé půl hodině tyto dva aspekty vadit. Přes tříhodinovou stopáž je zde minimum hluchých míst a agresivní Hitlerův vzestup drží téměř po celou dobu diváka v napětí. Detailní rozprava o jeho osobním i profesním životě je dle mého názoru historicky přesná a z hlediska filmového zpracování se jedná o dost možná nejkomplexnější biografii. I přesto, že se film odehrává v době, kdy ty nejzrůdnější činy měly teprve přijít, běhá i tak v některých sekvencích mráz po zádech (smrt Ernsta Röhma, údajné sexuální úchylky s neteří Geli či zanícený antisemitismus vyjádřený během řečnění.) Z tohoto pohledu je Hitler: The Rise of Evil velmi funkční a má i své nesporné filmařské kvality. (27.05.2014)

Historicky zhruba presná freska o nástupe jedného z najväčších tyranov v dejinách. Skutočnosť že ide o televíznu produkciu si ani nevšimnete Carlyle, vám to totiž nedovolí. Rise of Evil je jeho one man show, ktorú zvláda bravúrne ( nedáme anketu či bol lepší Hitler Trojan alebo Carlyle ? :-) ). Tento film je hlavne memento pre budúce generácie, aby nedopustili aby sa psychopatickí niemandi "s víziou" dostali k absolútnej moci . V tom spočíva jeho význam i miesto v kinematografii. Chvíľu som rozmýšľal o absolútnom hodnotení, avšak toho Hitlerovho súkromia bolo trochu viac než by som od filmu snažiaceho sa zmapovať dejiny očakával, v tomto za fenomenálnou Konferenciou vo Wansee Duguayov Rise of Evil zaostal. 9/10 (30.05.2006)

Je pár filmů, jenž mají v názvu slovo bestie. V tomto filmu má bestie svou přesnou podobu a jméno. Sice mě některé souvislosti přijdou nedotažené / Hitlerova nenávist k židům /, ale nic to nemění na faktu, že film , ukazuje Hitlera jako lidskou zrůdu mimo jiné i díky naprosto mimořádnému hereckému výkonu Roberta Carlyle, která je naplněná nenavístí a zlem od vlasu až po nehty na nohou . Je hrozný, že tahle bestie se jménem Hitler, dostala možnost vzsetupu, místo toho, aby dostala kulku do hlavy. Opravdu mimořádný zážitek jsem měl z tohoto TV filmu leč trošku hořký. (16.10.2006)