Hitler: Vzestup zla

Film sleduje Adolfa Hitlera od bezdomoveckého poležiavania pod mostom, cez prvé rečnícke prejavy v krčme chlapom pri pive, návrh symbolu hakového kríža doma za stolom, až po ambiciózne vyjednávanie s prezidentom Hindenburgom. Môžem len dúfať v dôveryhodnosť faktov vo filme, no robím to ochotne, pretože na televíznu produkciu je výborne nakrútený i zahraný a detailne mi odpovedá na otázku, ako sa taký človek odnikiaľ (nemal ani len nemecké občianstvo!) mohol dostať k takej moci. Hitlera zobrazuje nielen ako psychopata, ktorému srší z očí fanatizmus a nenávisť, ale tiež ako geniálneho manipulátora, ktorý s oveľa menším postavením dokázal zauzliť nitky najvyšším politikom. (14.11.2005)

Carlyle je výborný herec, ale jeho "hitlerovské" hřímání (to mu paradoxně jde, tragický je v neřečnických scénách) jdoucí ruku v ruce s angličtinou s rádoby německým přízvukem má za důsledek, že jsem mu jeho postavu neuvěřil ani na vteřinu. Což vzhledem k tomu, že nesleze celé tři hodiny z obrazovky je celkem problém. Dojmům nepřidá ani scénář a jeho velmi, ale opravdu velmi, zjednoudušující pohled na Hitlera. Něco takového bych čekal hned po válce, rozhodně ne s takřka šedesátiletým odstupem. O Hitlerovi je tolik lepších filmů (v důsledku nečernobílého pohledu na něj mnohem působivějších a mrazivějších) a dokumentů, že není valný důvod se tímto zaobírat. Není to ovšem zlé a jako film mapující vzestup(y) a pád)y) fiktivního diktátora ve fiktivní zemi to bývalo mohlo dokonce i fungovat. (13.11.2004)

Nechtěla jsem se na to dívat, protože Robert Carlyle nevypadá jako Hitler ani náhodou. Jenomže: strhlo mě to. On není zlem na povrchu, zato je zlem uvnitř. Ještě velmi nesebevědomým, ostýchavým, zlem, které si teprve hledá cestu k moci a není přesvědčeno, že ji najde. A našlo ji. Carlyle zahrál tenhle přelom tak přesvědčivě, že jsem úplně zapomněla, jak odlišně od Hitlera vypadá. On se jím prostě stal. ___ Ať už je takhle historka jakkoliv vyfabulovaná, je velice, smutně a taky varovně uvěřitelná. (13.09.2013)

Osobně vždy dávám přednost dokumentu o době Adolfa Hitlera, než hranému filmu. Ten je stylizovaný, hraje ho herec, takže je to vždy trochu šaškárna, hrát nějakou osobnost z dějin. Ale ve své sbírce filmů mám minimálně deset herců, co hráli HITLERA. Zajímavost - Adolf - je stále v českém kalendáři. Jiná jména, známější, tam nejsou, ale Adolf stále ano. (25.07.2010)

Právě jsem v televizi shlédnul první díl a jsem opravdu nadšený. To, co dokázali kanadští filmaři vytvořit při tak malém rozpočtu, je opravdu obdivuhodné. Autoři nevsází na kulervoucí bojové scény nebo milionové efekty, ale do popředí vysunují příběh, který je už sám o sobě tahákem jako hrom. K tomu všemu se přidávají výborné herecké výkony v čele s exelujícím Robertem Carlylem, který, ač jako Hitler moc nevypadá a ze začátku vám díky tomu bude v téhle roli asi dost vadit, v průběhu filmu jasně dokazuje, že opravdu ví, co a jak chce hrát a taky to tak hraje. Budete mu věřit každý pohyb, každé gesto a dokonce i to autentické hitlerovské zlo, které mu přímo čiší z očí. Vzestup zla je dozajista jedním z nejlepších filmů popisujících předválečné události v Německu a jedním z nejlepších televizních filmů vůbec. Pokud se chystáte na maturitu z dějepisu, nemáte lepší volbu. (03.05.2005)