Crash

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Na rozdíl od Haggisova pozdějšího hitu Tři dny ke svobodě mi Crash přišel sice zajímavý, ale poněkud překomplikovaný a násilně spojený příběh střetu lidí různých ras v L.A. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=dEQ_ftkpb18 (04.12.2011)

|| Scenár: Paul Haggis, Bobby Moresco | Hudba: Mark Ishman | Produkcia: Paul Haggis, Mark R. Harris, Robert Moresco, Don Cheadle, Bob Yari, Cathy Schulman | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: ApolloProScreen GmbH & Co, Harris Company, BlackFriar's Bridge, Bull's Eye Entertainment, Yari Film Group, DEJ Productions | Rozpočet: 6,5 miliónov $ | Tržby: 98,410,061 $ || Spracovaním strašne silný film s výborným, strhujúcim scenárom. Trošku mi však vadilo do šialenstva nasadené tempo, ktoré mi nedovolilo ani na chvíľu vydýchnuť, aby som si to celé mohol uvedomiť. A človek nemá stále príležitosť driemať nad zmyslom aj po opustení kina... update: 2. projekcia - Ani s časom na ustálenie to nebolo dokonalé, no aj tak pekelne dojímavé. (10.10.2010)

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

Najděte sílu, odvahu a čistou mysl. A nechte se zavléct do srážky. Je to těžší než se zdá, protože možná budete muset překonat předsudky. Ne snad přímo ty rasové, o kterých Haggis vypráví, ale ty čistě filmové. Chce to totiž povznést se nad vykonstruovanost, nevěrohodnost nebo potenciální vypočítavost. Tam totiž tenhle tvůrčí tým určitě nemíří. Byly časy, kdy jsem na Crash pro jeho upřímnost a výmluvnost nedal dopustit jediné křivé slovíčko a přestože už chápu, že do sebe všechno zapadá možná až příliš snadno a zdaleka ne všechny linky jsou bravurně odvyprávěné, je i deset let po svém senzačním oscarovém triumfu bolestivě aktuální a nestárnoucí. Můžou za to herci, scénář, dokonale podmanivá a přitom nenápadná hudba a jedna z nejdokonalejších scén, co jsem kdy viděl a to "I'll protect you", kterou snad nikdo, kdo film viděl, nezapomene. (28.10.2005)

(1001) Po důkladném přemýšlení jsem dospěla k názoru, že hlavní důvod, proč je ten film tak na ránu, je použitá hudba. Ono by tedy asi samo o sobě i stačilo, že je fikční svět tak směšně zahuštěn do té míry, že většina herců má dvě tři scény (což by bylo i na představení a nadnesení nějakého osobního dramatu docela málo, natož na nějaký vývoj) a tím to pro ně hasne, a každé jejich slovo, pohyb a čin tím pádem musí být jedině k těžkopádnému tématu, kterým nás Haggis mlátí přes hlavu jako Monty Pythonovo brnění gumovým kuřetem. Ale ta hudba, ta rádoby srdceryvná, návodná, kýčovitá, jednorozměrná hudba to prostě posílá do říše pekel okamžitě a bez pochyb. Dokazuje neschopnost svých tvůrců nabídnout nadhled, skrýt myšlenku trochu pod povrch, zapojit diváka do pátrání po jádru pudla, vyvolat jakoukoliv jinou diskuzi než jestli si tento paskvil zaslouží Oscara v porovnání s ostatními snímky toho roku. Nicméně kdyby mi někdo namířil bouchačku do obličeje a řekl, že musím na filmu vyzdvihnout aspoň jednu dobrou věc, tak to bude Michael Peña. (12.12.2018)