Zahulíme, uvidíme

Pořád jsem nemohl pochopit proč zrovna tato komedie s tímto tématem má poměrně vysoké hodnocení. Po zhlédnutí jsem už pochopil. Občas platí totiž i pravidlo přímé úměrnosti: Čím větší blbost a slátanina, tím větší zábava to je. Spokojenost, jen tu fekální bitvu na záchodech bych si odpustil. Díky i za N.P.Harrise. (11.03.2011)

Soundtrack David Kitay: 1. Chick Magnet - MxPx [3:14] .2. One Good Spliff - Ziggy Marley/The Melody Makers [3:56] .3. Yeah (Dream of Me) - All Too Much [3:58] .4. Righteous Dub - Long Beach Dub All Stars [2:56] .5. Shunk One - Kottonmouth Kings [3:34] .6. Same Old Song - Phunk Junkeez [2:23] .7. White Castle Blues - The Smithereens [4:02] .8. Crazy On You - Heart [4:53] .9. Cameltoe - Fannypack [3:17] .10. Kinda High, Kinda Drunk - Coolio [3:46] .11. Mary Jane - Rick James [4:57] .12. I Wanna Get Next to You - Rose Royce [3:58] .13. Hold On - Wilson Phillips [4:29] .14. Ridin' - Classic & 86 [3:11] .15. 5ves - Heiruspecs [4:37] .16. Total Eclipse of the Heart - Nicki French [3:51]. (12.05.2011)

Unylou, neprotřelou a televizní režii zachraňují mladí a sympatičtí představitelé, díky kterým snímku odpustíte i nějaké ty žánrové fekální záležitosti v podobě „prdící soutěže“ atp. Škoda jen, že noční výlet mladých zkouřených dobrodruhů, nestojí scénáristicky ani za starou bačkoru a pokud je nějaký gag či vtip dobře rozehrán, většinou se ve svém průběhu zlomí a míří přímo do horoucích pekel (gepard, Freakshow). I když je film myšlenkově v zásadě sympatický a neprezentuje nijak pokroucenou ideologii, nelze mu odpustit absenci komediálnosti, která je v tomto případě smrtelná. Bohužel i princip valící se sněhové koule v tomto případě trestuhodně selhává díky špatnému načasování a vystupňovaní. Alespoň, že se v té odpolední podívané dá, pokud máte opravdu chuť, najít sympatická katarze. A marihuana zabíjí, protože to říkali v televizi... (29.05.2005)

Naprostá šílenost, u které jsem se ale bavil podstatně lépe než u režisérova předchozího filmu Hele vole, kde mám káru? (tahle hláška ovšem mimochodem zazní i tady). Vzhledem k tomu, že tu jsou natolik ujeté scény jako jízda na gepardovi, překvapí solidní propracovanost scénáře, který při všech těch ptákovinách má hlavu a patu. Navíc obsahuje morální poselství podané takovým způsobem, že jsem ho v pohodě strávil, aniž by se mi vzpříčilo v krku. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, vedlejší postavy často dost svérázné a zajímavé. Chvíli jsem uvažoval i o čtvrté hvězdičce, a to se mi u tohohle žánru zrovna často nestává. (13.03.2005)

Zda-li na to má vážený divák žaludek a zda-li balí trávu o sto šest, komedie Harold & Kumar Go to White Castle ho náležitě pobaví. V ostatních případech si bude všímat JEN nepříliš vtipné teenagerské road-movie, ve kterém jde především o pořádně propečeného hamburgera. Ústřední dvojice (nesmělý Korejec a volnomyšlenkářský Ind – skutečně úžasný tah) tak pentluje z absurdity k absurditě (zhulený digitální gepard je už příliš), přičemž scénář viditelně disponuje hluššími místy – vyhrabu se z jednoho průseru, abych spadl ještě do hlubšího – a tak je jen dobře, že naši hrdinové nepřešlapují dlouze na jednom místě. Je tak třeba přiznat, že se nejedna potencionálně vtipná scéna ve svém průběhu přecvakne do špatně načasovaného NIC!! Co je ale na tom, když i to málo překvapivě i režisér a dvojice John Cho a Kal Penn přetavili do navýsost stravitelné formy? Osvěžující je i hnací motor obou mladíků (nejde o zásun, nýbrž o žrádlo), potěší i solidní množství cameo roliček těch, jenž mají k žánru co říct, rasově podbarvené gagy nebo snové scény (zejména ta, v níž se Kumar muchluje a vzápětí utěšuje brečící pytel marihuany). Prostě zářivý příklad toho, kterak by nemělo být tímhle žánrem opovrhováno!! (28.05.2008)