One Tree Hill

One Tree Hill se na první pohled tváří jako další prvoplánová záležitost vyrobená pro středoškolsky povinné teenagery. Netrvá ale dlouho ztotožnit se s výrokem, že je vážně jenom jeden Tree Hill. Mě přikoval na dlouhé hodiny k monitoru počítače a v postteenagerovském věku rozšířil moji seriálovou vášeň do nepoznaných rozměrů. I když se ochomítáme okolo dobře provařených témat (nejen) středoškolské lásky, přátelství na život a na smrt, trpkých životních chvil, životních snů a jejich pádů, šmakuje ta tolikrát ochutnaná směsice nějak jinak. Těžko říct, která tajná ingredience to má na triku, ale prostě je to tam!!! One Tree Hill se dotýká „obyčejných“ témat neobyčejným způsobem, a proto ho musím vyzdvihnout do seriálových výšin. Celou parádu podtrhuje skvostný soundtrack nabitý nevšedními a více než příjemnými songy, které potvrzují, že ART MATTERS !!! Libozvučnost ódy na One Tree Hill kalí pátá a šestá serie, které lze s přivřením obou očí považovat za chudé příbuzné špičkových předchozích čtyř řad. To, co dělalo tenhle seriál výjimečným, v Two Tree Hillu nenajdeme a zašlou slávu neopráší ani pár epizod ve starém dobrém duchu a už vůbec ne nechutně vyslazené finále. I přesto pro mě One Tree Hill nikdy nebude jenom seriálem. Byl pro mě záchranným lanem, když mi bylo na nic. Byl pro mě maximálně příjemnou kratochvílí, když mi bylo hej. One Tree Hill pro mě vždycky a napořád bude FRIEND WITH BENEFIT. Always & forever (21.01.2009)

Pocity po zhlédnutí první série: tenhle seriál je prostě naprosto RIDICULOUS. I can't even tell... Některý zápletky jsou prostě vyloženě směšný, nedávají smysl, irl jsou nemožný... Což se asi do jistý míry děje v každým seriálu/filmu, ale tady je to opravdu už přes čáru. Při sledování se popadám za hlavu a mlátím hlavou do zdi... Ale stejně to sleduju dál... Nedokážu vlastně ani vysvětlit proč. Je to vlastně hrozná blbost, ale baví mě, občas :D Podobné pocity přetrvávají i při sledování třetí série. I při sérii páté :D (14.09.2018)

Jako jeden z mála seriálů si One Tree Hill i přes úctyhodný počet natočených dílů stále drží poměrně slušnou úroveň. Nicméně čistě „objektivně“ pro mě byly první čtyři série obrovskou srdcovkou a ztělesněním toho, jak jsem si zhruba představoval seriál o své generaci – britští Skins http://www.csfd.cz/film/229075-skins/ jdou v tomto ohledu ještě mnohem dále a zobrazují podobná témata otevřeněji a reálněji (upřímně si ta syrová a místy až drastická líčení osudů teenagerů ani nedovedu v americkém pojetí dost dobře představit). Celkově je z OTH cítit, jak je americké – dějově místy vlažnější, co do otevřenosti sexuálních scén třeba oproti zmíněným Skins dosti přízemní a v NĚKTERÝCH (zdaleka to neplatí u všech postav) okamžicích „osobních proher“ i lehce naivní. Žádné z těchto zmíněných negativ ale nic nemění tom, že je zde několik výborně napsaných postav, které je velmi těžké si nezamilovat a minimálně první čtyři sezony vás opravdu vtáhnou a nepustí. Pátá a šestá série se pak nesou v duchu „skutečnějších“ a „dospělejších“ problémů a zároveň postupně zbavují své hrdiny i těch nejposlednějších ideálů. Ačkoli se od páté série kvalita postupně snižuje (to „reálné“ prostředí dospělého života už zkrátka není tak přitažlivé, velké množství nových postav spíš vadí a i když je to samozřejmě zcela logický vývoj, tak je pro diváka, který si postavy zamiloval, dost těžké některé změny vstřebat – zvyknout si je zkrátka obtížné.), nelze upřít tvůrcům častou snahu o rozvinutí různých motivů z minulých sezón; minimálně v tomhle je One Tree Hill podstatně hodnotnější než jeho žánroví zástupci – psychologie postav zde není plochá a je schopna nabídnout více než jen sentimentální výlevy či typicky afektované archetypy běžných Američanů.)) Sedmá sezóna vinou absence dvou hlavních postav ztrácí v celkovém srovnání ještě více, ale i přesto jde stále o velmi „koukatelnou“ záležitost, i když nepopírám, že svou roli už hraje i notná dávka nostalgie.) Uvidíme, co ta osmá a snad už i poslední série přinese.) 1.řada - 90% 2. řada - 95% 3.řada - 95% 4.řada - 90% 5.řada - 80% 6.řada - 85% 7.řada - 75% (12.10.2010)

Zatím jsem pořád na začátku první série, ale musim říct, že tenhle seriál se opravdu povedl. Sportovní drama z prostředí střední školy - to je něco pro mě. A tak sympatický herecký obsazení tomu dodává všechno, co by měl seriál mít. Prozatím dávám 95%. Vzhledem k tomu, že už to má celkově tolik dílů, tak je takový hodnocení opravdu předčasný. Uvidím, jak se to bude vyvíjet dál a případně něco dopíšu. (12.12.2014)

Dlouho jsem uvažoval, zde se pustit do hodnocení tohoto seriálu. Uvažoval jsem nad tím hlavně z toho důvodu, že určitě nebudu schopen najít ty správná slova, jakými bych charakterizoval jeho dokonalost. Ale jelikož nastal čas mého třicátého komentáře, chtěl bych ohodnotit něco, co za to opravdu stojí - budu mluvit stručně, ale jasně. Ještě nikdy v životě se mi u žádného seriálu nestalo, abych ho „přelouskal“ téměř v kuse, s maximálním zaujetím a vášní, jakou si ani nedovedete představit. Ano, je to tak. Velice mě zaujal děj, postavy, prostředí, myšlenky, citace, hudba, prostě vše. Velmi oceňuji, že se jedná o takový ten „lidský“ seriál, rozuměj seriál, který se zabývá pocity obyčejných lidí v jejich každodenním životě. V žádném případě se zde nedočkáte žádných šroubovitých dialogů, přesně naučených scének a do puntíku sehraných scénářů. Místy jsem měl pocit (a řekl bych, že se nemýlím), že šlo o částečnou improvizaci a to mi jen více a více potvrzovalo, na jak kvalitní kousek jsem to narazil a jaká čest se mi dostala tím, že jej mohu sledovat. Od maximálního hodnocení (=100%) mě dělí jen jedna věc. A to fakt, že po odchodu Lucase a Peyton už mi tam něco chybělo, ta jiskra, šťáva, nevím, jak to charakterizovat. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o nadčasový snímek, kterému se ještě jednou určitě dostane větší pozornosti, než je tomu dnes. Mohu říct, že každá série měla něco do sebe (ať už krásná sonda do života středoškoláků, tak později maturantů i jejich dalšího života), ani na chvíli jsem se nenudil. A i když jsem si po několika hodinovém sledování párkrát říkal takové to „Ok, pro dnešek dost, budu pokračovat zase zítra“, nešlo to. Ke konci každého dílu Vás scénáristé navnadí do takové míry, že nejste schopni se odtrhnout a „ještě jeden díl“ (:D) si prostě musíte dát. Ne vážně, tohle za Váš čas určitě stojí. OTH mi dal do života víc, než kterýkoliv jiný seriál. Právě s jeho pomocí jsem si uvědomil a srovnal v hlavě určité věci, určitým způsobem vnitřně dospěl a uvědomil si, co od života chci a kam směřuji. A o tom, kolik mi toho dal, co se do angličtiny týče, snad zase někdy příště. Takže pánové scénáristé, díky za tento úžasný skvost v dnešní záplavě prostoduchých seriálů, které našemu milovanému OTH nesahají ani po nehet na malíčku. Všechny klobouky dolů, já se Vám hluboce a upřímně klaním. 99% (30.07.2011)