Po krk v extázi

Sakra, to jsem si zase jednou pěkně naletěl. Doporučovaný film Po krk v extázi jsem si prostě nemohl nechat uniknout, časopisy se jej nemohli dochválit a zdejší hodnocení také nebylo špatné. Hlavně jsem byl zvědav na Daniela Craiga, nového Jamese Bonda, ale jak že to všechno na konec dopadlo? Neschopnost scénáristy se nám odhalí chvíli po začátku filmu, příběh se prostě jen odehrává a nad vysvětlováním té nudy předestírané před naše oči nikdo neztrácí čas. Koho by ovšem napadlo, že za to může právě ten kdo film napsal. Jeho naprostá neschopnost nám jej jakkoli podat se ukazuje hlavně v dialozích. Film většinou pochopíme ze samotného příběhu, máme totiž přehled o tom co se děje, a hlavně známe důvody toho proč se to děje. V Po krk v extázi je ale vše naprosto jinak. Nepochopení příběhu může plynout ze slabé vnímavosti vzniklou právě díky jeho nudnosti, ta je tak neuvěřitelné veliká, že se vám oči nebudou mhouřit jen proto, že ve správných chvílích se stane něco, na co je třeba se podívat (zmlácení naprosto neznámé postavy - ale to je časem opodstatněno), zabití jiné velice důležitého hrdiny (vysvětleno předem - ale dost neoriginálně). Teď vás nejspíš napadlo, jak tedy to vysvětlení probíhá. Je to naprosto prosté, vlastně tím nejlehčím způsobem, jaký lze vymyslet. Hrdina potká nějakou postavu a ta mu pomocí dlouhého monologu, do kterého ovšem pro jeho zkvalitnění hlavní protagonista několikrát vstoupí, vše vysvětlí. Prostě, avšak naprosto nepůsobivé a laciné.... Na začátku jsem se zmínil, že jsem chtěl pozorovat herecké výkony... Jsou otřesné, herci jsou vlastně docela pasivní, zdají se jako znudění pěšáci, kterými režisér jen tak pohybuje. Dokonce i kamera a samotná režie je podprůměrná, ze začátku se zdá, že ve filmu bude několik zajímavých trikových hříček, ale nakonec se nedočkáme žádné. Jediným překvapením je muž, který X (tedy bezejmenného) kontaktuje mobilním telefonem. Bohužel je tento snímek velikých zklamáním. (28.12.2005)

// Od začátku jasně čitelný Vaughn a i když to je imho jeho nejslabší dílo, vedlo k tak skvělým věcem jako D. Craig Bondem nebo Vaughn režisérem X-Menů, to z toho dost dobře dělá jeden z nejvýznamnějších filmů vůbec a spolu se závěrečnou pointou, že se můžeš všemu zlému vyhýbat jak chceš, ale ženská tě nakonec stejně dostane pod zem to je zkrátka bezchybná kombinace. Ale jo, 9/10... soundtrack a Sienna Miller to jistí. (01.03.2014)

Daniel Craig mě opět přesvědčil, že je podprůměrným hercem, jinak mě však Layer Cake velmi mile překvapil. Povedená gangsterka o těch, kteří tahají za nitky osudu a o loutkách, které žijí v iluzi svobodného rozhodování. Svižný a zábavný film. HUDBA: Ilan Eshkeri, Lisa Gerrard - soundtrack jsem poslouchal docela intenzivně už před filmem, takže jsem byl hodně zvědav, zda byl potenciál využit. A věřte, že byl. Eshkeri byl tou dobou ještě holobrádek, ale s určenou látkou si poradil skvěle. O Gerrard není potřeba dlouze psát, snad jen že Layer Cake Aria je odzbrojující, ale zapomínat by se nemělo ani na instrumentální skladby, která pro film skládala... Ve filmu však uslyšíme množství osvědčených hitů a všechny skvěle použity. Hudební složka tak nemálo připomíná filmy M. Manna... už jen kvůli soundtracku se na film vyplatí podívat! (02.04.2009)

7/10. Matthew Vaughn je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů a mimo druhého Kingsmana jsem nikdy neměl pocit, že by se držel zkrátka a nedával do svých filmů maximum svého umu. Jeho Hollywoodský debut však má pár slabších míst a jde citelně znát, že jeho dravost nebyla tak rozjetá jako u novějších kousků. Pořád jde o štýlo, jenž má neodolatelný charakter drsné kriminálky alá styl kolegy Ritchieho a pořád to má hrst parádních dialogů, černých fórků a nápaditých přechodů. Craig tu šlape daleko víc než v Bondovkách a uteče to jedna dvě. Ale pořád je to prvotina. A vím, že to umí ještě o level líp. (16.06.2019)

"Z TEBA BY ZAČALA BOLIEŤ HLAVA AJ ASPIRÍN" -------- Vrhol som sa na to s nulovými očakávaniami a ono to bola vcelku poriadna jazda. Matthow debut znamenalo to pravé orechové, spojením budúceho pána Bonda, nenápadného Hardyho, seriózneho nacionalistického Srba, blonďavej pumy Sienny, ale hlavne 105 minút plných prekvapení, zvratov a podfuckov. Záver trochu zoslabol, no posledných 10 minút nastolilo úroveň na čistých a poctivých štyroch hviezdičiek. (07.05.2017)