Po krk v extázi

Sakra, to jsem si zase jednou pěkně naletěl. Doporučovaný film Po krk v extázi jsem si prostě nemohl nechat uniknout, časopisy se jej nemohli dochválit a zdejší hodnocení také nebylo špatné. Hlavně jsem byl zvědav na Daniela Craiga, nového Jamese Bonda, ale jak že to všechno na konec dopadlo? Neschopnost scénáristy se nám odhalí chvíli po začátku filmu, příběh se prostě jen odehrává a nad vysvětlováním té nudy předestírané před naše oči nikdo neztrácí čas. Koho by ovšem napadlo, že za to může právě ten kdo film napsal. Jeho naprostá neschopnost nám jej jakkoli podat se ukazuje hlavně v dialozích. Film většinou pochopíme ze samotného příběhu, máme totiž přehled o tom co se děje, a hlavně známe důvody toho proč se to děje. V Po krk v extázi je ale vše naprosto jinak. Nepochopení příběhu může plynout ze slabé vnímavosti vzniklou právě díky jeho nudnosti, ta je tak neuvěřitelné veliká, že se vám oči nebudou mhouřit jen proto, že ve správných chvílích se stane něco, na co je třeba se podívat (zmlácení naprosto neznámé postavy - ale to je časem opodstatněno), zabití jiné velice důležitého hrdiny (vysvětleno předem - ale dost neoriginálně). Teď vás nejspíš napadlo, jak tedy to vysvětlení probíhá. Je to naprosto prosté, vlastně tím nejlehčím způsobem, jaký lze vymyslet. Hrdina potká nějakou postavu a ta mu pomocí dlouhého monologu, do kterého ovšem pro jeho zkvalitnění hlavní protagonista několikrát vstoupí, vše vysvětlí. Prostě, avšak naprosto nepůsobivé a laciné.... Na začátku jsem se zmínil, že jsem chtěl pozorovat herecké výkony... Jsou otřesné, herci jsou vlastně docela pasivní, zdají se jako znudění pěšáci, kterými režisér jen tak pohybuje. Dokonce i kamera a samotná režie je podprůměrná, ze začátku se zdá, že ve filmu bude několik zajímavých trikových hříček, ale nakonec se nedočkáme žádné. Jediným překvapením je muž, který X (tedy bezejmenného) kontaktuje mobilním telefonem. Bohužel je tento snímek velikých zklamáním. (28.12.2005)

Podpantoflák Guy Ritchie zrovna není ve své kůži (jeho aktuální Revolver má v britských periodikách snad ještě horší recenze, než jeho předchozí megapropadák s Madonnou v hlavní roli) a tak přijde vhod jiná "ritchiovka" od mladého talentovaného tvůrce. Na debut s přehledem zrežírovaná, s velkou dávkou nadhledu pojatá gangsterka o drogovém dealerovi a jeho peripetiích ohledně nutného získání veliké zásilky extáze, to vše za asistence navzájem soupeřících drogových gangů. Od čtvrté* tenhle film dělí skutečnost, že tu není ani jedna scéna, která by se mi nesmazatelně vryla do paměti a že žánrově podobný Snatch se mi líbil přeci jenom o něco více, i díky poutavějšímu příběhu. Layer Cake se zkrátka rychle okouká. Ale Daniel Craig je o.k., má charisma, hrát taky umí, což ale neznamená, že v roli Bonda bych si přeci jenom dokázal představit typově jiného herce. (29.10.2005)

"Z TEBA BY ZAČALA BOLIEŤ HLAVA AJ ASPIRÍN" -------- Vrhol som sa na to s nulovými očakávaniami a ono to bola vcelku poriadna jazda. Matthow debut znamenalo to pravé orechové, spojením budúceho pána Bonda, nenápadného Hardyho, seriózneho nacionalistického Srba, blonďavej pumy Sienny, ale hlavne 105 minút plných prekvapení, zvratov a podfuckov. Záver trochu zoslabol, no posledných 10 minút nastolilo úroveň na čistých a poctivých štyroch hviezdičiek. (07.05.2017)

Poteší nepredvídateľný scenár, kde zo začiatku "vieme", akým smerom sa bude dej odvíjať a tešíme sa na to. Lenže prichádzajú zvraty, ktoré ho posúvajú vždy niekde úplne inde a my sa z toho taktiež tešíme. Je to samozrejme ťažko cool, ale nie je to komediálne cool. Ja mám ale zo seba pocit, že už som z podobných cool vecí trochu odrástol a držať palce idiotom, ktorí sa majú chvíľu dobre, aby ich mohol ktokoľvek kedykoľvek odkráglovať, ma už prestáva baviť. Snáď si nebude robiť z postáv Layer cake príklad dnešná cool metrosexuálna mládež, pre ktorú je film určený predovšetkým. Nie žeby sme si ho neužili svojim spôsobom aj my starší. (19.03.2014)

Scénář: J.J. Connolly .. Dospělý pohled na drogovou problematiku, hutně černý, bez nadbytečného odlehčování. Už výtečný úvodní monolog nakopne tuhle jízdu velmi vysoko. Drugs changed everything. C’est la vie. Následuje nutné zamotání příběhu, postavy dostanou hlubší nástin charakteru a vše svižně a nápaditě běží dopředu. Matthew Vaughn, nováček na režisérské stoličce, zvládl svůj debut na excelentní jedničku. Pokud ještě něco tématického přihodí a vyroste z něho nová legenda tohoto chutného (sub)žánru, nebudu se vůbec zlobit. Chladný městský styl, úžasná obrazová nápaditost mnoha scén a brilantní soundtrack tvoří výborný zážitek. Scénář sice v několika místech lehce zaskřípe, ale nejedná se o nic fatálního a to, že celý příběh probíhá a končí velmi neotřele, vynahrazuje drobné zaváhání. 90%. (10.04.2006)