Po krk v extázi

Brilantní styl s městským odérem, podmanivým tempem a opětovný důkaz, že ve Velké Británii zvládají tenhle subžánr (?) nejlépe. Figurky fungují, stejně jako komplikované proplétání osudů několika hrdinů a i ten černý humor, kterého je vpravdě poskrovnu, cloumá s bránicí nad očekávání dobře. Vzhledem k obsazení režisérského postu se nedá vyhnout parafrázování jednoho kultu „Vždy jsou dva – mistr a žák“. Otázkou je, jak to bude vypadat za pár let, protože tohle je opravdu silný nášlap...9/10 (02.08.2005)

Tak sem po x letech smáznul další rest, a včera v noci mrknul na Layer Cake (Po krk v extázi). Musím říct, že Craigova závěrečná hláška na schodech (xxxx :D ) mi vyrazila dech jak už dlouho žádnej film. Zbožňuju mindfuck filmy, ale pravdou bejvá, že takovej film si člověk nejvíc užije, když mindfuck nečeká. Tohle je opak. Tady je to ještě lepší, když se člověk na možný mindfuck soustředí Vaughn prostě umí, no. (31.10.2013)

Skvělý scénář odhalující propletence a vazby "na druhé straně". Vynikající herci dokáží diváka vtáhnout do děje a vtisknout svým postavám duši. Žádná postava není plochá, každá je pro diváka velmi zajímavá. Režie a kamera zručná, moc se mi líbily různě vtipně vymyšlené záběry. Prostě nenápadný, ale o to příjemnější film, u kterého je jen škoda, že distributor nekoupil do ČR více kopií. (25.06.2005)

Tak tohle me prijemne prekvapilo. Pribehove se sice nejedna o nic novyho, neco podobnyho jsem uz videl vickrat, ale aspon maj tvurci snahu film neustale zamotavat, az nakonec vse do sebe hezky zapadne. Styl natoceni mi pripominal Ritchieho, takovyto cool, namachrovany kecy a hlasky, akorat, ze tady je to zbaveno humoru a precejen to tak vychytany, jako Ritchieho nejlepsi kousky, neni. Herci se taky snazi, Craig spatnej neni a do role dobre sednul, ale me se asi nejvic libil Michael Gambon, ten byl spravne vostrej. Filmu sice nemam moc co vytknout, ale na tech 5* mi to neprijde. (20.01.2008)

Jakmile si vzal Ritchie Madonnu, na jeho filmařinu měla tuto zkutečnost tuze neblahý vliv. Naštěstí v nouzi poznáš přítele a tak se do pozice režiséra obsadil Matthew Vaughn. Možná je Po krk v extázi jeho nejméně známý film, ale je zde několik důvodů proč jej rozhodně neminout. Takže Daniel Craig, už tady vidím poprvé probleskovat budoucího Bonda. Důvod číslo 2 je už opětovné ponoření prostředí londýnské galérky. Tentokráte bych řekl, že v trošku vyšší třídě. Tam kde Sbal prachy a vypadni ukazují spíše drobné podvodníčky, zde se už dostáváme na podstatně vyšší úroveň. Spousta postav má už přeci jen vkus a dokáží někoho nepohodlného zlikvidovat lusknutím prstu. Ritchieho ztřeštěné nápady, jsou nahrazeny mnohem uhlazenější a více sexy kamerou. Děj je navíc mnohem složitější i s nějakým morálním poučením na závěr. Je možné, že ve své době některý divák ani nepostřehl že režíruje někdo jiný než Guy. 80% (21.09.2020)