Po krk v extázi

Nadupaný štýlový debut Matthewa Vaughna na spôsob spleitých gangsteriek Guya Ritchieho, lenže... Lenže bez toho až príliš komediálneho nádychu, zato s Danielom Craigom, Michaelom Gambonom a prekvapivo mladým Hardym (plus Fletcherom, ktorého si Vaughn šlohol práve od Ritchieho). Ritchie mi nikdy úplne nesadol (aspoň v tomto žánri), ale Vaughnov thriller si miestami zaslúži plný počet. (23.08.2013)

Daniel Craig mě opět přesvědčil, že je podprůměrným hercem, jinak mě však Layer Cake velmi mile překvapil. Povedená gangsterka o těch, kteří tahají za nitky osudu a o loutkách, které žijí v iluzi svobodného rozhodování. Svižný a zábavný film. HUDBA: Ilan Eshkeri, Lisa Gerrard - soundtrack jsem poslouchal docela intenzivně už před filmem, takže jsem byl hodně zvědav, zda byl potenciál využit. A věřte, že byl. Eshkeri byl tou dobou ještě holobrádek, ale s určenou látkou si poradil skvěle. O Gerrard není potřeba dlouze psát, snad jen že Layer Cake Aria je odzbrojující, ale zapomínat by se nemělo ani na instrumentální skladby, která pro film skládala... Ve filmu však uslyšíme množství osvědčených hitů a všechny skvěle použity. Hudební složka tak nemálo připomíná filmy M. Manna... už jen kvůli soundtracku se na film vyplatí podívat! (02.04.2009)

Také jste toho názoru, že už byl skutečně nejvyšší čas, aby Matthew od produkce (kámošovi G. Ritchiemu) plynule přešel za režisérskou stoličku?! Nic na tom nemění ani skutečnost, že se jednalo o „znouzecnost“ potom, co mu dotyčný odřekl účast na chystaném projektu. Nikdy bych neřekl, že tato slova vyřknu zrovna já, ale „jsem nakonec nesmírně rád, že se tak stalo. Kdoví, jaká by byla výsledná podoba....“. Za sebe můžu s klidným srdcem prohlásit, že kdyby byl (alespoň v polovině případů) výsledek (producent-režisér) takový, jako v případě Layer Cake resp. M. Vaughna, měl by divák (nikoliv sezóní), ale celoroční žně. Příběh (nejen) o tom, že do předčasného důchodu se (zvlášť v některých oborech, ne nutně „na ostrovech“), těžko odchází, přičemž než se jeden naděje, zjistí, že „sjíždí přesčasy“. Stejně jako skutečnost, že ne vždy musí být nutně silná pouze káva. I čaj s váma dokáže (po)řádně zacloumat, tj. mít silnou (černo)humornou příchuť. Že ty nejtradičnější (čti nejsilnější) pochází z Anglie, je věc dávno známá, ovšem tento šálek (možná by postačil i jeden doušek) by vám mohl (nejen) nalačno po ránu, utrhnout (propálit) srdce. Čistokrevná žánrovka, inteligentní scénář (podle výrazně přepisované předlohy J.J. Connollyho, to samotným dotyčným ve spolupráci s Mathewem) s přímým tahem na branku (žádná (od)lehčená verze, stále se jede ve vážné poloze (rovině)-mňam), stylovým soundtrackem a silnými figurami (hráči), jímž vévodí (ne)bondovský D. Craig coby XXXX a více než zdatně mu sekundují i ostatní, v čele s irským kudrnáčem (co má velkou slabost pro whisky a zejména zbraně) Colmem Meaneym. Samotný závěr je už potom „pouze“ pověstnou třešínkou na dortu. „C´est la vie!“ Debut jako hrom! 95% P.s. Danieli, kašli na Bonda, volej S.O.S Matthewovi a oprašte prosím obdobnou spolupráci. Nebo jinak (pánové producenti) zapomeňte na Sama (Mendese) a volejte urgentně Matthewa (Vaughna). Mám takový neodbytný pocit, že (v tom případě) se dočkám(e) velkých věcí. P.p.s. vám všem (filmovým fandům), co fotbal přijde jako nudná a veskrze nepotřebná (neprospěšná) záležitost, jedna perlička na závěr. Spolupráce Connolly-Vaughn se upekla právě během cesty vlakem na zápas Eura 2000, Anglie-Německo. Možná si nevybavíte výsledek zápasu, ale (na) závěr tohoto snímku (si troufám rozhodně tvrdit), nikdy nezapomenete.... (03.12.2012)

Tak sem po x letech smáznul další rest, a včera v noci mrknul na Layer Cake (Po krk v extázi). Musím říct, že Craigova závěrečná hláška na schodech (xxxx :D ) mi vyrazila dech jak už dlouho žádnej film. Zbožňuju mindfuck filmy, ale pravdou bejvá, že takovej film si člověk nejvíc užije, když mindfuck nečeká. Tohle je opak. Tady je to ještě lepší, když se člověk na možný mindfuck soustředí Vaughn prostě umí, no. (31.10.2013)

Znáte ten pocit, že se při sledování filmu do toho tak vžijete, že to prožíváte s hlavním hrdinou naplno? Že si místy přejete, aby jste si prohodili místa a byli jste to vy, kteří budou čelit všem nástrahám a potížím? Jo? Tak tohle jsem teď zažil já, celou dobu jsem byl Daniel Craig, naháněl mě nějakej Srb, po boku mi stála krásná Sienna Miller a do toho hrál Joe Cocker s Druan Duran. Až tak silnej zážitek! __ Je to taková „Ritchieho“ gangstera bez Ritchieho. Jde to poznat, chybí tomu ta jeho pověstná ladnost a přesnost, ale i tak výborný zážitek. Sice jsem byl skoro celý film mimo a nechápal některý souvislosti, ale co pět minut i íkál, jak je to výborném film! (12.12.2008)