Che Guevara: Partyzánská válka

Na to, abys přežil a zvítězil, musíš žít tak, jako kdybys byl už mrtvý. Druhý díl se mi líbil překvapivě o něco víc než první, respektive mě méně nudil a hlavní postava mě méně iritovala (svatozář, kterou mu Soderbergh v jedničce vtisknul, tu už naštěstí nebyla tak blyštivá). Finální přestřelka v roklině byla parádní a hodně se mi líbil 1st person pohled v posledním okamžiku Guevarova života. (25.05.2010)

Tak u druhé části musím být mnohem přísnější. A jelikož jsem dal obě části hned po sobě, snad je to oprávněný úsudek. První část proti této byla skutečně strhující a pokud jsem u ní pocitoval absenci filozofického backgroundu, tak tady nebyl pro jistotu žádný. Hodně jednotvárně laděné vyprávění i filmová řeč. Sice jsem chválil diváckou náročnost u první části, tady se už z toho stala spíš póza - neznalý člověk podle mě nemá moc šancí vůbec rozklíčovat úlohu jednotlivých postav ( například Potente ). Abych to neprotahoval: zklamání. Snad se někdy někdo projektu "Che" zhostí mnohem lépe a v celé šíři. Například mě by mnohem víc zajímalo Guevarovo období ministrování na Kubě než to prolejzání lesů v Bolívii. Z osobního života se taky moc věcí neprezentovalo. Československá stopa by samozřejmě taky potěšila :-). Velká škoda promarnění Del Torova vkladu téhle postavě! (19.04.2011)

jak již bylo několikrát napsáno,je veliká škoda,že Che part 2 nikterak nedoplňuje Che part 1 a divák se tak nedočká pokračování slibně rozjetého prvního dílu.Druhý díl je pak ze 3/4 pouze nepříjemně rozvleklá nuda a přiznávám,že sem měl tendenci bolivijský nezdar v půlce vypnout.O nic moc bych nepřišel.Největším problémem Soderberghova dvojfilmu je fakt,že Che Guevaru až moc idealizuje a záměrně vynechává tu nejkontroverznější a divácky nejzajímavější část Guevarova života.Parkrát sice Soderbergh naznačil jak to celé mohlo vypadat,ale jinak promarnil svoji šanci...40% (07.07.2011)

Tak nějak jsem si říkal, že dvojka z Bolívie bude trochu svižnější než jednička. Koneckonců má název dovětek - partyzánská válka. Nebudu napínat, opět to nudilo. Nevím proč, ale když jsem jezdil na čundry, byla naší Biblí mimo jiné kniha Mirko Vosátky - Tábornická encyklopedie. Film bych rozdělil do tří úseků. Získávání bobříků a učení se lesní moudrosti, puťák a samozřejmě závěrečná bojovka s jiným oddílem ! I tady soudruzi přichází do džungle, učí se tábořit, spát v lese, stavět přístřešky proti dešti, dělí si úkoly, noční hlídky, vaří... Do toho jim Che předává moudro starých zálesáků, snaží se aby kucí byli čestní, stateční a pravdomluvní. Po výcviku putují buší. Mají žízeň, puchýře, popruhy alic se jim zařezávají do revolucionářských zad... No a nakonec bojovka, kterou jak už víme vyhrál ten lepší oddíl. Jasně, měl víc jídla, vybavení, ale jen sebral hozenou rukavici. Takže prohra soudruhů fousaté pracky mně osobně nijak nemrzela ani nebolela. Líbilo se mi jak si tvůrci dali práci s herci. Po měsících putování vypadali opravdu sešle, mundůry měli krásně otrhané, vyšisované, ale tak nějak přirozeně, ne že do nich někdo kvůli natáčení udělal nůžkami pár děr... Sami soudruzi byli správně špinaví, vousatí, vlasatí, mastní, naimpregnované dýmem táborových ohňů... prostě správní čundráci ! Všem samozřejmě vévodil Del Toro, který se pro tuhle roli asi narodil. Celkem překvapilo, že se Che neřídil radou Čecha Karla Němce, který při dobývání Severního pólu zjistil, že je potřeba zásoby vynásobit dvěma. El comandante si pro jistotu inhalátor na astma nevzal vůbec... No jeden by se divil, co všechno může zvrátit revoluci. :-).Vidět to bylo zajímavé, ale jednou stačilo. Dávám za 3 pesos. * * * (31.01.2019)

Pohádka skončila, Che se vrací do kruté reality. Z jeho pohnutek se o moc víc než v prvním díle nedovíme. Počáteční idealistické nadšení doznívající z kubánské revoluce se ale v atmosferické cestě bolivijskou džunglí promění v depresivní pohled na nezlomnost odhodlání při kontaktu s pohodlností obyčejného člověka a opravdovým světem. Soderbergh se očividně nesnaží tolik o životopisný nebo politický film, jako o ztvárnění symbolu hrdinství. Benicio Del Toro i dlouhavost Malickova scénáře doplnění o strnulost samotného prostředí mu v tom znovu pomáhají na jedničku. (18.08.2012)