Che Guevara: Partyzánská válka

Bohužel je to opravdu slabší než jednička. No ale to je přece jasné, vždyť látka o tomto posledním Guevarově "dobrodružství" žádné velké filmové pokoukání nenabízela; co by se také dalo točit jiného o partyzánské guerille v džungli než to, že partyzáni bojují a chodí a mluví a jedí a spí (a tak dál) v džungli, ne? Více epické to být zkrátka nemohlo. Naopak si nadmíru cením Soderberghovy střídmosti a realističnosti. A Del Toro opět vynikající. Ale v porovnání s jedničkou dát pět prostě nemůžu. (27.02.2013)

Dvojka se nese na vlne nudne jednicky... Kdybych ale mela hodnotit oba filmy jako celek, nebyla bych daleka odpadu. Jo, hezky nasnimano, ale zamer "sdelit neco o Che Guevarovi" absolutne nevysel. V prvnim dile je sympatak, cekala jsem, ze pokracovani se bude venovat te jeho "krvavejsi strance". Ne. Porad je to sympatak. Ted uz si ho jenom placnout na triko. (10.07.2010)

Na to, abys přežil a zvítězil, musíš žít tak, jako kdybys byl už mrtvý. Druhý díl se mi líbil překvapivě o něco víc než první, respektive mě méně nudil a hlavní postava mě méně iritovala (svatozář, kterou mu Soderbergh v jedničce vtisknul, tu už naštěstí nebyla tak blyštivá). Finální přestřelka v roklině byla parádní a hodně se mi líbil 1st person pohled v posledním okamžiku Guevarova života. (25.05.2010)

Zfilmovat Che Guevarův život je obrovská výzva. Málokdo z politicky výbušného materiálů dokázal vybruslit se ctí. Soderbergh i tentokrát nakračoval opatrně a s patřičným respektem. Ale zatímco první díl dokázal okouzlit svým politickým nábojem, tak "dvojka" postrádá i ten. Ty tam jsou doby politického zrání a boje za pozemkové reformy, ti tam jsou Camilo Cienfuegos a Fidel Castro. Benicio del Toro jako Che zůstal v bolivijských horách úplně sám. Avšak naděje, že o to víc se film bude zabývat jeho osobností, duší a vnitřním bojem, se brzo ukázaly jako plané. Místo toho sledujeme až kronikářsky suché záznamy o životě partizánů a jejich zoufalou snahu rozžehnout revoluci tam, kde o ni vlastně nikdo nestojí. Mohl to být novodobý Don Quijote v boji s větrnými mlýny, ale to by Soderbergh musel k jeho osobě najít ten správný klíč. Takhle je to sice důstojná rekonstrukce jeho posledních dní, ale vhled do Cheho samotného zůstává za zavřenými dveřmi. Těch pár záběrů, kdy do jeho duše nahlížíme klíčovou dírkou, je pak bolestným mementem, jak moc dobrý to mohl být film. A účast známých tváří ve vedlejších rolí Soderberghovi vůbec nesvědčí. (13.03.2010)

Čistý partizánský film, pravdivě špinavý, ve vykreslení jednotlivých bojovníků( kromě samotného Che Guevarry) anonymní, malickovsky průzračný. Na rozdíl od prvního dílu( a např. Stoneova suchopárného W.) zobrazuje boj jednoho muže, přesvědčeného a houževnatého, namísto figury uprostřed vnějšího politického dění. Džungle se díky Soderbergově kameře stává opravdickou džunglí, zdánlivě podružné záběry nebo scény nakonec pečlivě vydláždí cestu až k nutnému konci. (07.08.2009)