Bridget Jonesová - S rozumem v koncích

Tak Renée zase ztloustla do tvarů "Bridget". Tentokrát to z ní ovšem neudělalo sympatickou, inteligentní ženskou řešící svérázným stylem své problémy. Tentokrát jsem se pouze marně pokoušel zjistit, co na tý nesympatický čůze ten Mark a ostatní vlastně vidí.... Postavy pokračují v příběhu "jedičky" vlastně po pár týdnech a přesto mají dost odlišné povahové rysy..... Nicméně jsem se párkrát od srdce zasmál a v podstatě za to jsou ty hvězdičky :) (28.03.2005)

Scénář: Andrew Davies, Helen Fielding, Richard Curtis, Adam Brooks .. Vstoupit znovu do ženské postavy překypující několika nadbytečnými kily byl pro Renée rozhodně risk. Děj filmu už se neopírá o skvělou knižní předlohu Helen Fielding a tak k pobavení slouží jen fantazie týmu scénáristů. Z Bridget je v podstatě hloupá husa, která i za daných okolností absolutně neví co chtít od života. Příběh se tak tříští na několik epizod, které jsou nerovnoměrně protkány ucházejícím humorem. Oproti původnímu snímku sestup o několik schůdku níže - ve všech aspektech - ke stále ucházejícímu komediálnímu průměru. (29.04.2006)

Jsou filmy, které člověka prostě jen nebaví a pak jsou filmy, kde člověka sere každičká sekunda a tohle utrpení mu připadá dlouhé, jako celý věk vesmíru. Na druhý díl této ukrutné píčoviny s nejhnusnější a nejotravnější píčou v hlavní roli, která kdy brázdila filmová plátna bych se nikdy dobrovolně nepodíval. Bohužel jsem se z mladistvé nerozvážnosti zúčastnil filmové výzvy, kde mi zlomyslná, do té doby jsem si myslel, že kamaráda, vymyslela jeden z úkolů nazvaný právě "film, na který bych se nikdy dobrovolně nepodíval". Vedle pokračování píčoviny pro mentálně narušené puberťáky Divergence, bylo právě putování této tlusté svině jedinou volbou. Romantické komedie bytostně nenávidím a počet těch povedených, bych spočítal s rezervou na prstech svých krásných rukou. Tento pokus o komedii byl krajně nezdařený především co se týče naprosto dementního a nudného děje a ke všemu byla do hlavní role obsazena totální píča, který byla naprostým ztělesněním oblíbeného křížovkářského oříšku - zbytečný obal kolem vaginy na 4 (žena). Znáte ten pocit, kdy potkáte člověka, na kterém vás sere úplně všechno? Sere vás, jak vypadá, jak se chová, jak se tváří, jeho otravná gesta, zvyky, odporná vlezlost, absence humoru i jeho samotná existence. Já tento pocit neznal, dokud jedna jakási emancipovaná píča (Helen Fielding) nepřivedla k životu nejotravnější píču, jakou si svět dovede představit. Další píče tuhle píču potom přenesly na filmová plátna, kde nebylo možné najít osobu s více vysírajícím ksichtem, než má chuděra a nešťastnice Renée Zellweger, aby mohly tlusté, hnusné a blbé krávy (raději zdůrazňuji, že do této skupiny nepatří krásné štíhlé blondýnky a ostatní mé oblíbenkyně) u televizí hledat útěchu v tom, že po světě stále chodí někdo, kdo je ještě žalostnější případ než ony a přesto je magnetem na více než obstojné muže. Tohle prostě není dobré ani jako vtip. Postavy jsou napsané tak, že jejich chování a vystupování naprosto nedává smysl a je v totální rozporu se vším, čeho jsem si tam venku, kde to nazýváme realitou, za svůj život všiml. Tohle je prostě výplod nemocné a nikým nechtěné píče a najdou se v tom snad jen podobně nešťastné případ. A teď si představte, že máte s takovou píčou strávit v jedné uzavřené místnosti 108 minut a musíte se na sebe stále dívat. Připadal jsem si, jako by ze mě byla po celou stopáž za plného vědomí stahována kůže, někdo se mi rákosem drbal pod nehty a análně mě obtěžovala tlupa negrů. Asi po 25 minutách jsem to už nevydržel a rozhodl si utrpení zkrátit. S veškerým sebezapřením a využitím všech zbytků sil jsem film dosledoval dvojnásobnou rychlostí, což utrpení nerozmělnilo, jen hu udělalo kratším a díky tomu ostatně stále chodím mezi živými. Totální dno kinematografie, které se svojí debilitou blíží snad i té pseudo vztahové poradně toho nechutného plešatého buzeranta na Barrandově. (06.02.2020)

Hrozná bejkovina, která je úplně o ničem a kromě spousty absurdností vrcholících thajským vězením a hromady trapáren skýtá i pár dobrých vtipů, geniálního Hugha Granta a sympatickou Bridget. btw ty ódy na Colina Firtha vážně nechápu, vždyť kde se ten chlap objeví, tam má pořád ten svůj stejnej vyschlej aristokratickej výraz a co sem spočítal, tak jen dvakrát v tomhle filmu zvládne zmačkat ten svůj xicht do napodobeniny úsměvu a to už volá do nebe. Rozhodně dobrý adept na další díl Terminátora (28.05.2008)

Příšerná adaptace, která doslova vybrakovala knižní předlohu - vynechala několik báječných scén (např. interview s Colinem Fiřtem) a přidala řadu scén nových, z prstu vycucaných, které z filmu dělají sotva průměrnou romatickou limonádu. Tvůrci měli přitom k dispozici výborné herce (Renée jako by byla pro postavu Bridget zrozená, ztělesnění anglického suchopáru Colin Fiřt a proti svému naturelu obsazený Hugh Grant) a modelovou hrdinku, která ma na to stát se kanonickým typem negujícím módní a dietní diktáty tolik typické pro naší dobu. Bridget je novodobým Donem Quijotem v sukních, jehož větrným mlýnem je posh-ideál současné ženy a zároveň věrozvěstkou všech nedokonalých. V tomto filmu byla bohužel znásilněna a podrobena diktátu většiny. (05.10.2007)