Princ a já

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)

Kterak se ambiciózní dívka z amerického venkova stane dánskou královnou, o tom vypráví romantický film Princ a já. ● Pravda, romantika určitě nepatří mezi filmy, které bych se zaujetím vyhledával a tomu by mělo odpovídat mé hodnocení. Na druhou stranu, měl-li bych vybírat hodnotné filmy pouze z téhle kategorie, která pro významnou část populace tvoří hlavní zdroj televizní zábavy, postavil bych film Princ a já na jeden z nejvyšších stupínků. Princ Edward je v první části filmu správně nad věcí a ze studií či odpovědnosti modré krve si těžkou hlavu nedělá. Ovšem Paige Morganová je jiná, s hlavou plnou ideálů a životních ambicí se zdá, že jediná pro ni přípustná chemie je schována v laboratorních zkumavkách. Můj výsledný dojem ze sledování filmu zhatilo počasí: 10 minut sledování filmu - 10 minut reklamní blok na Nově - 10 minut vypnutý proud a tak stále do kolečka. Naštěstí se jednalo o mé již druhé sledování filmu po několika letech a hluchá místa jsem si mohl snáze domyslet. ║17.10.2010║ (17.10.2009)

No do prdele! Větší sračkoidní kýč jsem hodně dlouho neviděl a začínam mít podezření, jestli mi někdo ve spánku neudělal náhodou lobotomii, že sem se vůbec rozhod na to koukat (pokud ne, tak na konci mam k podobnýmu stavu vážně blízko). Když jsem po 20 minutách začal nepřetržitě myslet na kanejstr benzínu a plastovou popelnici, tak bylo jasné, že je něco v nepořádku. (29.10.2011)

Celkem příjemná, leč průhledná a značně předvídatelná romantická komedie, která využívá pohádkové motivy. Snímek se dá rozdělit na dvě části. První se odehrává v Americe a jde podle zajetých kolejí (napravení problémového a rozmazleného prince), druhá zase v Dánsku (natáčeno u nás). Film má několik vyvrcholení (okamžiky, které většinou zakončují podobně zaměřené snímky): opětovné shledání, žádost o ruku a (SPOILER) konečné znovu opětovné shledání. Příběh by mohl skončit po každém z těchto momentů a divák by byl vždy uspokojen. Ale není tomu tak. V druhé polovině je nastoleno několik konfliktů (např. zasnoubení, nelibost královny s neurozenou hrdinkou či pochyby Paige o vztahu). Ale každý z nich není žádným způsobem rozvinut a vyřeší se hned v následující scéně. Ale i přes tyto výtky film neurazí, bohužel ani nepřekvapí. (24.10.2013)

Tuto komedii jsem si jako maličká zamilovala (i přesto, že jsem ji viděla jen jednou). Do rukou se mi dostala asi po 13 letech a já stále pociťuji stejnou nostalgii k tomuto klišé, šíleně kýčovitému filmu. První polovina filmu je taková typická teen pohádka o té nejobyčejnější šedé myšce do které se zamiluje ten nejarogantnější a nejnafoukanější princ z Dánska, který je však jinak šíleně charismatický a opravdu musí mít člověk um, aby na něj nezíral. První hodina je velice osvěžující a i k mému podivu vtipná. Hlavní hrdinové mají mezi sebou neuvěřitelnou chemii a důsledkem je to, že jim žeru vše. I trapné hlášky (které z princových úst paradoxně znějí velice romanticky), či klišé momenty. První polovina, si troufám tvrdit, stojí i za 4 hvězdičky! Problém nastává v krizi (asi polovina filmu). Paige se dozví, kdo Eddie je a příběh pomalu spěje k peripetii, rozuzlení. Zjistí, že ho miluje a za peníze otců svých kamarádek letí do Dánska, kde za velkého poprasku a šíleného klišé (teď už není roztomilé) se s Eddiem dá zase dohromady. Už jsem chtěla vypínat televizi s přeslazeným pocitem v srdci. Film však byl teprve v polovině. Bohužel. Druhá polovina je totiž psaná pouze ve stylu: "Film nemůže mít hodinu. Nějak to natáhněte." Sice je tu krásně vidět české prostředí (což mimochodem mě opět překvapilo. Scénu s Klárou Issovou jsem si pouštěla třikrát. Říkala jsem si, že je nemožné, aby tu hrála :)), a krásně se zde ukazuje královské prostředí a etika vyšší společnosti, nicméně dějově to stagnuje. Celou půlhodinu divák sleduje Paige, která se snaží zapadnout do role královny, ale chtě nechtě jí to prostě nejde. Zde mi film nepřipomíná Popelku (o chudé dívce, do které se zamiloval překrásný princ), ale Deník princezny (kdy chudá holka zjistila, že se má stát královnou). Vše podtrhává konec, kdy jsem myslela, že vyhodím televizi z okna. Naštěstí byl zde však happy end, který ale de facto škrtl celou tu půlhodinu před ním (kdy princezna vysvětluje Eddiemu, že nedokáže takto žít). Kdyby to usekli, perfektní. Takhle však jsou tři hvězdičky zcela na místě. Co se týče obsazení, je to více než zajímavá kombinace. Sice hlavní představitelku nemusím, nicméně zde jsem si s ní film užila. Myslím si, že za to může chemie mezi hlavními postavami. Podtrženo, sečteno. Film se mi líbil, i přes šíleně hluchá místa. Myslím si, že v sobě nese víc než milion nových filmů o rádoby Popelkách. Už název říká o čem film bude. Pokud divák očekává hlubokomyslný snímek, není chyba na straně filmu. (20.05.2018)