Princ a já

Klasická romantická komedie o někom krásném urozeném, nebo bohatém, nebo slavném, kdo se vydává za obyčejného a zamiluje se do toho na první pohled nejobyčejnějšího z obyčejných (který se ale projevuje značnou dávkou vlatního rozumu), ale také krásného! Jsou šťastní a když vyjde najevo jeho pravá identita, rozejdou se aby se pak za potlesku stovek přihlížejících dali dohromady na nějaké veřejné akci! Stokrát viděno, vyvolává spíše trpký úsměv! Malé bezvýznamné plus tohoto filmu spočívá v poměrně uvěřitelných a nezidealizovaných královských povinnostech budoucího nástupce! (12.08.2007)

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)

Podprůměrná červená knihovna o lásce prince a dívky z lidu. 1) Co lze čekat od filmu s přitroublým scénářem (dokonce i na červenou knihovnu), herci bez charismatu a celkově silně přepálenou stopáží? Kdyby aspoň trochu toho sexu s pěkným, i když herecky toporným Lukem Mablym...----- 2) Ale něco nového jsem se přece dozvěděl. Královská rodina snídá v teologickém sálu strahovské knihovny a jednání panovníka s předsedou vlády probíhají ve filosofickém sálu téže instituce v Praze. Zajímavé zjištění... (17.10.2009)

Nečekala jsem nic jiného než přeslazenou americkou pohádku - ale měla jsem chuť něco takového vidět, takže proč ne. Znovu už to ale nemusím. Chvílemi jsem měla chuť vypnout to, ale dost mne taky zajímalo, kdo tam hraje z Čechů, takže jsem to dokoukala... Jste-li sami doma s mísou popcornu nebo zmrzliny, a je Vám smutnos, zalezte do peřin a pusťte si to ;-) Je to prostě odpočinkový naivní film bez hlubšího významu. (13.08.2007)

Bylo jasné, že to bude pohádka o tom jak chudá dívka k princi přišla, a zhruba první dvě třetiny tento model i docela příjemně funguje. Pak však přichází takové podivné zadrhávání ve scénáři, něco jako "je potřeba ještě něco natočit, tak nastolíme další problém, ale zároveň ho nechceme zas až tak moc rozebírat a dát mu nějaké opodstatnění". A vše korunuje divný a v tomto případě trapně přeslazený konec (zásadní problém, který se poslední půlhodinu řešil a byl jasným důvodem k rozchodu je najednou během vteřiny smazán?). Jo, a představiteli prince zoufale chybí nějaké to charisma a jiskra. (28.09.2007)