Režie:
Magdalena PiekorzScénář:
Wojciech KuczokKamera:
Marcin KoszałkaHudba:
Adrian KonarskiHrají:
Małgorzata Kożuchowska, Michał Żebrowski, Rafał Maćkowiak, Bartosz Obuchowicz, Krzysztof Zawadzki, Joanna Orleańska, Dorota Pomykała, Andrzej Grabowski (více)Obsahy(1)
Příběh o lidech, kteří místo toho aby žili, životem jen proplouvají. O lidech, jenž se ocitli v emocionální pasti a život jim pouze protéká skrz prsty. Vynikající mladý spisovatel, který si v životě vybral špatnou cestu a neví jak to napravit. Talentovaná herečka trpící narkolepsií, která podezřívá svého muže z nevěry. Začínající lékař, jenž se neumí osamostatnit a začít žít svůj vlastní život bez rodičů. Náhoda způsobí, že se příběh těchto tří lidi protne a všichni se pod vlivem impulzu budí do nového života, ve kterém se může opět udát vše – láska, nenávist, zrada, smrt... (Tygrys)
(více)Recenze (16)
Využívání proplétání vztahů je poměrně obvyklý prvek. Tady je ale odlehčen bizarními fobiemi jednotlivých postav, mimoto každá část je zajímavá. Ať se jedná o nešťastně oženěného spisovatele. Mladého lékaře, překonávající problémy homosexuálního vztahu se sígrem z ulice. Nebo herečku trpící narkolepsií, jejíž utkvělá představa není tak utkvělá, jak se zdá. ()
Tohle jsou přesně ty filmy, které jsou mně šité na tělo. Všech šest postav bojovalo s nějakým dilematem, kromě jedné, které bych přikryla polštářem hlavu na delší dobu. Ale kdo ví, vždyť pocházela z rodiny, která jí mohla přesně takhle nemožně vytvarovat. Všechny tři příběhy byly prvotřídně zahrané s hudebním podkresem, který tu atmosféru umocnil. Malinko pošramocená patosem byla ta závěrečná tečka, ale to s přehledem pominu. On to byl vlastně výsměch jednomu již zde citovanému výroku, který tam zazněl, ale to už bych možná spoilerovala…. ()
"Chceš povedať, že stojím nad svojim vlastným hrobom?" V nadpise je spomenutá dráma ako hlavný žáner, ale tento film je preplnený nenásilným a veľmi distinguovaným humorom. I ked' je pravda, že na umocnenie depky si nemohli nič lepšie vybrať ako hmlu, mokro a klavír s kontrabasom. Je to film, v ktorom sa prelíňajú vlastné príbehy a osudy postáv, ktoré sa v závere stretávajú, čo ja nesmierne milujem a postava Ruži v podaní Goši Kožuchowskej bola vrcholom celého tohto filmíku. ()
Magdalena Piekorz podruhe a opet skvele. Obsah filmu muze zavadet k predpojatosti, ze se jedna o dalsi z mnoha festivalovych vztahovych dramat, ale nenechte se zmast. Stejne jako ve Sramech postavam verite kazdou vetu a ve filmu je kus zivota oprosteny od jakekoliv zybtecne hysterie. Vnitrni trauma postav je diky vybornemu scenari a rezii citit i beze slov. Stejne jako prechozi Sramy mely zabeh do socialni problematiky (nejsilnejsi proud v dnesnim Polskem filmu), tak Sneni se radi do neprogramove sekce duchovne-spiritualnich filmu (rekneme cca treti nejsilnejsi proud). Moc krasne se na ten film diva, pise o nem. I pres vcelku jednoduchou typizaci a zarazeni je to nezapomenutelne dilo. Magdo, jste uzasna. Prijedte s timto filmem zase na trinecky festival. Dotahnu do salu celou severni Moravu. ()
Murrro to napísal presne, ja dávam o hviezdičku menej, pretože som po príbehovo čistom a krásnom Piekorzovej debute Pregi čakal niečo podobné. Usínanie je ale vo všetkej svojej farebnosti a okázalosti chladné, vypočítavé a bez duše. Narkolepsia, rakovina, homosexualita, hystéria, nevera, alergia..a moje veľké sklamanie. ()
Reklama