Hranice života

Dokonale psychadelické, vizuálně lehce destruktivní a specificky ohromně zajímavé. Postupem děje jsem byla tímto mixem jakoby omámena a přestala vnímat jeho jistou slabost, co se týče samotného příběhu a jeho rozvíjení. Ten pro mě neměl žádné vrcholové, šokující či podobné momenty. Spíše jakoby lehce a snově plynul kupředu. Opojena tímto filmovým lsd jsem přestala vnímat fakty, jako, že nerozumím, co se vlastně děje a proč. Začal mě ovíjet svými představami a iluzemi a já se pod jejich vlivem začala rozplývat. Závěr byl perfektní tečkou za tímto rozpolceným filmem, který jsem, stejně jako jeho konec, ne zcela úplně pochopila. A právě to, se mi na některých, podobně laděných snímcích líbí. Ryan Gosling opět dokonalý a spolu s Ewanem skvěle zapadli do "schizoidní" dvojky:) (09.04.2011)

Pořádná psychárna - to si říkáte v průběhu celého filmu a myslíte na to, jestli to náhodou není nový Lynch.... Při spoustě výborných režijních "vychytávek" a složitosti děje jsem si říkal, že mi případné nepochopení ani nebude vadit. Tady v tomhle případě by mě "forma" byla schopna uspokojit i bez "obsahu".... Na konci to ale celé do sebe zacvakne a vám se při probíhajících titulcích začnou vracet před chvílí viděné scény z jiného pohledu a dochází vám, jak to celé bylo vynikající (tedy některým z nás :) ..... (19.03.2006)

Od doby kdy pacient přišel k psychiatrovi jsem nedokázal z obrazovky odtrhnout oči. Celou dobu jsem sledoval jak se děj odvíjí, abych nakonec pochopil, že je to vše jinak než se to zdá být. Konec byl naprosto geniální a já jsem ještě dlouhou dobu přemýšlel nad tím co jsem sledoval až sem si to musel pustit znova abych opravdu pochopil. Zde je potřeba sledovat každou debatu, každou větu toho co se mezi pacientem a psychiatrem odvíjí, aby jste vlastně přišli na to kam tím autoři směřovali. Spíše 4 1/2 hvězdičky. (16.07.2006)

McGregor a Gosling predvádzajú slušné výkony, no mám pocit, akoby ich snaha vyšla na prázdno, pretože to tajomno, ktoré by tu malo hrať hlavnú úlohu, nie je také strhujúce ako si tvorcovia určite želali. Divák je tu pomerne dlho mimo, možno až pridlho, čo ma s vláčnym tempom pomaly začalo rozčuľovať. Celý čas sa nám režisér snaží nahovoriť, že sledujeme niečo výnimočné, ale jeho rukopis je neistý, jednotvárny a hlavne bez akejkoľvek gradácie deja. Chýbajú scény, alebo aspoň jedna, ktorá by vás chytila pod krk a nepustila. N.Watts si určite zaslúžila väčší priestor, aspoň som si to želal, pretože film som chcel vidieť hlavne kvôli nej. M. Forster nedokázal udržať kontrolu nad tajomnosťou a hraním sa na umenie, pretože pomedzi prsty mu ušlo to podstatné - vyrozprávať príbeh. 60%. (17.11.2011)

JE TO JEN HRA NA LYNCHE. Jen hra, ne snaha o to být jako Lynch, neboť film je koncipován na pevném piedestralu smeřujícím kupodivu i k pointě. To jen technicko-vizuálně-audiální prostředky kamery a střihu a promáknutý náznakový děj asociují něco extra intelektuálního. Stay je krásně učesaný psychedelický film, ne špinavý a prolezlý zlem, ne strašidelný ve smyslu - bojím se toho, co jsem já, co je uvnitř mě. Je to jen pozlátko, kterého se dlouho nebudete moc nabažit, lízátko, co vám ještě nějakou tu chvíli zanechá sladkou pachuť v hubě spolu s otázkami typu - proč se pořád opakují stejné věty, proč se opakují trochu pozměněné situace, proč nenosí ten člověk ponožky atd... Já jsem zklamána, čekala jsem daleko daleko víc, a i přesto si Stay ještě párkrát pustím. Proč? To abych znovu okusila chuť přístupnějšího a lidštějšího psychedelična, za které tímto Forsterovi děkuji! (04.04.2006)