Hranice života

Tohle byla silena psycharna, divnejsi film jsem uz dlouho nevidel. Co se podivnosti tyce tak muze zdatne konkurovat Lynchovi, ale jeho filmy jsou lepsi a aspon castecne je chapu, kdezto tenhle film vubec. Mozna kdybych si ho pustil vickrat tak pochopim, ale nejak me uz nelaka se na nej znovu divat. Film konci tam kde zacinal, cimz se nam osvetli zacatek filmu, ale vyvstane tu problem, ze sem absolutne nechapal, co melo znamenat tech 90 minut mezi zacatkem a koncem. Behem sledovani jsem par teorii jak to je mel, ale po zaveru uz nevim vubec nic. Takze jsou tri moznosti. Bud je vysvetleni tak dumyslne schovany, ze jsem ho proste neodhalil, nebo tech 90 minut bylo jen nejakej sen nebo vidina hlavniho hrdiny nebo kohokoliv jinyho a nebo to je proste 100 minut atmosferickejch zaberu bez hlavy a paty. Coz mi pride nejpravdepodobnejsi. Atmosfera filmu ale byla paradni, jen skoda, ze film nebyl udelanej jako horor, ale jako drama, mozna ze pak by to bylo lepsi. Naprosto bezchybna byla kamera a strih, kterej byl misty fakt dost zbesilej. Herci byli v pohode, ale nic extra, i kdyz nadprumer to byl. Nevim jak film ohodnotit, protoze jsem ho nepochopil, ale kdyz se tim nebudu zabejvat, budou to pekny 4*. (14.04.2006)

Rozpovídám-li se o příběhu odehrávajícím se v tomto filmu, připravím dychtivé diváky o kouzlo.... jaké vlastně? O kouzlo vlastní interpretace. Mám svůj výklad a nechám si ho pro sebe, co kdyby to byl TEN špatný a co kdyby to byl TEN správný?! Stay je totiž z těch filmů, kdy podezříváme tvůrce, že ani oni neměli úplně jasno a baví se nad zahloubanými teoriemi diváků. A stejně tak, jak bude každá pravdivá i scestná, bude ve stínu svůdně zakalené atmosféry nedůležitá. Atraktivní herecké trio McGregor-Watts-Gosling odvedlo dobrou práci v přesně opačném pořadí. (17.03.2006)

Začínám přicházet na chuť filmům Emana McGregora, jehož poslední filmy mě zaujaly, jak BIG FISH, THE ISLAND a teď STAY. Ale k filmu, který je opravdu zamotaný jak časově tak dějově. Hlavní hrdinové nemůžou rozeznat co je skutečné a co ne, vás film stáhne sebou a nevíte to také, trápí vás to a štourá v hlavě. Čekáte na další a další scénu, která je vám podávána jako jedna indicie za druhou a vy se to snažíte spolu s doktorem Samem dát dohromady. Zjistíte, že čas neplyne tak jak by měl a některé věci se opakují, některé dny se opakují, stejně tak lidi které Sam potká. Nevíte co je pravda a co skutečnost, jste z toho zamotaní a doufáte, že se vše vysvětlí. Ale máte na to čas do soboty do půlnoci ( toho filmového ). Tím jste stresováni a nedokážete se koncentrovat, všechny scény berete jedním dechem a vůbec, zapomenete na všechny vaše problémy, zapomenete že se díváte na film. Konec mě ale ještě více zamotal, vrátil se prakticky na začátek filmu, takže vše začíná nanovo, ale úplně jinak, takže život poběží dál, ale zcela jinak pro všechny kteří se motali kolem bouračky …. (06.11.2006)

Viděl jsem v poslední době řadu mysteriózních filmů, které jsem nedokázal skousnout ani s přimhouřením obou očí. Hranice života je kupodivu nejen funkční, ale řekl bych přímo skvělá. Výborné sladění hudby, kamery, filmových efektů a hereckých výkonů do snímku, který má atmosféru a smysluplný dobře vygradovaný scénář. Takhle na mě v rámci žánru zapůsobily snad jen některé ranné lynchovky, ale proti nim má Fosterovo drama racionálnější pointu. Je to ten druh filmu, který stojí za to nejen vidět dvakrát, ale dokonce je možné si vychutnat se znalostí pointy řadu scén z filmu lépe a je možné se k němu stále vracet. Obsazení špičkových a známých herců se vyplatilo, tohle je prostě žánrová chuťovka, kde mi zpětně vadí snad jen dvě scény, které toho prozrazují víc, než by bylo záhodno. Celkový dojem: 95 %. (13.04.2011)

Těžký film si vybral Marc Forster. Zvláštní psycho thriller, v kterém si ani vteřinu nejste jisti kdo je kdo a co se vlastně děje. Všechno je však zabaleno v krásném balení a hlavně závěr na mostě patří mezi vizuální skvosty roku 2005. Hodně lidí odradí nejednoznačnost děje, která vyústí v jednoznačně pojatý konec. Magie a mystika filmu ke konci vrcholí, aby vše vylo prozrazeno a člověk najednou v ústech našel zvláštní, hořkou pachuť. Hlavní trojúhelník McGregor - Risling - Watts však působí přesvědčivě a v celém Forsterově světě ztraceně. Pokud se neztratíte film se vám odvděčí, v opačném případě ho už navždy zatratíte. (22.12.2006)